Alois Stenzl
Alois Stenzl (18. listopadu 1882 Staré Město[1][2][3] – 21. prosince 1942 Moravská Třebová[1][3]) byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou živnostenskou stranu.
| Alois Stenzl | |
|---|---|
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1923 – 1935 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Německá živn. str. SdP |
| Narození | 18. listopadu 1882 Staré Město  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. prosince 1942 (ve věku 60 let) Moravská Třebová  Německá říše |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatV roce 1920 se dostal do vedení živnostenské strany. Jako jeden z jejích zakladatelů vedl zemskou organizaci na Moravě, od srpna 1920 pak byl předsedou celostátního výboru strany.[4]
Po parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát ovšem nabyl až dodatečně v roce 1923 jako náhradník poté, co byl zbaven svého křesla poslanec Alois Baeran. Do sněmovny nastoupil za německé živnostníky, kteří kandidovali v koalici s Německou nacionální stranou. Vytvořil později společně s poslancem Wilhelmem Medingerem, který odešel z Německé nacionální strany, nový poslanecký klub nazvaný Klub der fraktionslosen deutschen Abgeordneten. Mandát obhájil za německé živnostníky v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929.[5][6] Německá živnostenská strana ve volbách v roce 1925 kandidovala společně s Německým svazem zemědělců, ve volbách roku 1929 utvořila alianci s Německou křesťansko sociální stranou lidovou.[7]
Podle údajů k roku 1930 byl profesí majitel mlýna a předseda zemského svazu společenství mlynářů na Moravě v Moravské Třebové.[8] V polovině 30. let 20. století přijal kritičtější pohled na Československo. V říjnu 1933 jednal Stenzl s Konradem Henleinem a dohodli se, že nově zakládaná Henleinova formace (pozdější Sudetoněmecká strana) nebude vyvíjet politickou agitaci mezi německými živnostníky a rolníky. V květnu 1934 Henlein živnostenské straně nabídl sloučení, což ovšem Stenzl odmítl, ale již stranický sjezd o měsíc později se vyslovil pro spolupráci s SdP. Do parlamentních voleb v roce 1935 šli nicméně němečtí živnostníci ještě samostatně.[9] Teprve v březnu 1938 Alois Stenzl a jeho strana fúzovali se Sudetoněmeckou stranou.[10]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b KOLÁŘ, František, a kol. Politická elita meziválečného Československa 1918-1938. Praha: Pražská edice, 1998. 302 s. ISBN 80-901509-8-5. S. 234.
- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1306.
- ↑ a b BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-26]. S. 373. Dostupné online. (německy)
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 876–877.
- ↑ Alois Stenzl [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 875–877.
- ↑ 45. schůze, přípis volebního soudu ze dne 11. dubna 1930, č. 20/30, o částečné verifikaci voleb [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-30]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 877, 905.
- ↑ Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIV. 1929-1938. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 526.
