Alma Mahlerová
Alma Mahlerová, plným jménem Alma Mahler-Gropius-Werfel (31. srpna 1879 ve Vídni – 11. prosince 1964 v New Yorku), rozená Alma Schindlerová, byla rakouská hudebnice, skladatelka a autorka memoárové literatury. Proslula jako „múza“ řady předních umělců první poloviny 20. století, např. hudebního skladatele Gustava Mahlera, malíře Oskara Kokoschky či spisovatele Franze Werfela.
Alma Mahlerová | |
---|---|
Rodné jméno | Alma Maria Schindler |
Narození | 31. srpna 1879 Vídeň |
Úmrtí | 11. prosince 1964 (ve věku 85 let) New York |
Místo pohřbení | Grinzinger Friedhof |
Povolání | hudební skladatelka, malířka, životopiskyně, modelka, spisovatelka a sběratelka umění |
Choť | Gustav Mahler (1902–1911) Walter Gropius (1915–1920) Franz Werfel (1929–1945) |
Partner(ka) | Oskar Kokoschka |
Děti | Marie Anna Mahler, Anna Justine Mahler, Alma Manon Gropius, Martin Werfel |
Rodiče | Emil Jakob Schindler a Anna Sophie Schindler[1] |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatAlma se narodila v rodině v té době známého a oblíbeného malíře krajin Emila Jakoba Schindlera (1842–1892) a jeho ženy zpěvačky Anny Sophie, rozené von Bergen (1857–1938).[2][3] K přátelům manželů Schindlerových patřily významné osobnosti vídeňské kultury, jako např. malíř Gustav Klimt, který s Almou prožil krátkou romanci. K dalším ctitelům Almy Schindlerové patřil ředitel Burgtheatru Max Burckhard či hudební skladatel Alexander Zemlinsky.
V roce 1901 se v salónu své přítelkyně Berty Zuckerkandlové seznámila s předním vídeňským hudebním skladatelem Gustavem Mahlerem, za nějž se o rok později provdala. Žili spolu až do Mahlerovy smrti v roce 1911. Měli spolu dvě dcery, Marii Annu (1902–1907) a Annu (1904–1988).[4] Alma se musela vzdát své slibné kariéry hudební skladatelky, neboť Mahler z ní chtěl mít hospodyni, nikoli konkurenci (složila desítky písní a jednu klavírní sonátu). Jejich dcera Anna se stala sochařkou.
Ještě za Mahlerova života začal vášnivý poměr Almy s architektem a čelným představitelem stylu Bauhaus Walterem Gropiem. Po Mahlerově smrti se za něj provdala (v roce 1915). O rok později se jim narodila dcera Manon (1916–1935).
Ovšem již v roce 1912 vzplanula Alma láskou k přednímu expresionistickému malíři a spisovateli Oskaru Kokoschkovi, který sebe a ji zachytil na obraze Nevěsta větru (Die Windsbraut). Jejich vztah ovšem netrval dlouho a Alma se vrátila ke Gropiovi. Vztahům s Gropiem i s Kokoschkou byl konec, když Alma poznala německého spisovatele Franze Werfela, jemuž porodila v roce 1918 syna Martina, jenž ovšem záhy zemřel. Werfelovou manželkou se stala roku 1929.
Po anexi Rakouska Třetí říší v roce 1938 uprchli s Werfelem nejprve do Francie a v roce 1940 do Spojených států amerických, kde v roce 1945 Alma ovdověla. Se svým mužem žila v Los Angeles, po jeho smrti se však přestěhovala do New Yorku, kde stála v čele umělecké elity až do své smrti v roce 1964.
Pro své vztahy s umělci byl přezdívána „vdovou čtyř umění“.[5]
Napsala několik vzpomínkových knih.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ ALMA : Biografie. www.alma-mahler.at [online]. [cit. 2017-09-06]. Dostupné online.
- ↑ WALLEROVÁ, Radka. Alma Mahlerová: Múza vídeňských umělců dováděla muže k šílenství. iDNES.cz [online]. 2014-01-24 [cit. 2017-09-06]. Dostupné online.
- ↑ DENČEVOVÁ, Ivana. Zasáhla do života několika velikánů své doby. Často i současně. Osudové ženy: Alma Mahler. Rozhlas.cz. 2017-07-07. Dostupné online [cit. 2017-09-06].
- ↑ Alma Mahlerová - osudová žena umělců první poloviny 20. století
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alma Mahlerová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alma Mahlerová
- Alma Mahlerová v Databázi knih
- Je-li vaší ženou Alma Mahlerová, můžete pouze zemřít. Životopis jedné z nejslavnějších světových vdov