Alfons I. Aragonský

navarrský a aragonský král

Alfons I. Aragonský (asi 1073/1074[pozn. 1]7. září 1134), zvaný Válečník či Bojovník (španělsky: el Batallador), byl král navarrský a aragonský od roku 1104 až do své smrti roku 1134. Byl druhým synem krále Sancha Ramíreze a nástupcem svého bratra Petra I. Sňatkem s vládnoucí kastilskou, leónskou a galicijskou královnou Urracou v roce 1109, začal používat grandiózní titul španělský císař, který dříve používal jeho tchán Alfons VI. Alfons Bojovník si své přízvisko vysloužil v průběhu Reconquisty. Své největší vojenské úspěchy získal na středním Ebru, kde v roce 1118 dobyl Zaragozu a dobyl Ejeu, Tudelu, Calatayud, Borju, Tarazonu, Darocu a Monreal del Campo. Zemřel v září 1134 po neúspěšné bitvě s muslimy u Fragy.

Alfons I. Aragonský
Král Aragonie a Navarry
Císař Španělska
Portrét
Alfons I.
Aragonský král
Období28. září 11048. září 1134
PředchůdcePetr I. Aragonský
NástupceRamiro II.
Navarrský král
Období28. září 11048. září 1134
PředchůdcePetr I. Aragonský
NástupceGarcía Ramírez

Narození1073/1074
Aragonské království
Úmrtí7. září 1134 (ve věku 60–61 let)
Poleñino
PohřbenKlášter San Pedro el Viejo
ManželkaUrraca Kastilská
DynastieJiménezové
OtecSancho I. Aragonský
MatkaFelicia z Rousy
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Alfons I. Bojovník

Jeho přezdívka pochází z aragonské verze kroniky San Juan de la Peña (kolem 1370), ve které se píše, že „mu říkali don Alfonso Bojovník, protože ve Španělsku nebylo tak dobrého rytíře, jako toho, který vyhrál dvacet devět bitev.“ (clamabanlo don Alfonso batallador porque en Espayna no ovo tan buen cavallero que veynte nueve batallas vençió).

Mládí

editovat

Své dětství strávil v klášteře Siresa, kde se učil číst a psát a cvičit vojenská umění pod vedením Lopeho Garcése Poutníka, který byl za své služby odměněn svým bývalým svěřencem hrabstvím Pedrola, když Alfonso nastoupil na trůn.

Za vlády svého bratra se podílel na dobytí Huescy (bitva u Alcorazu, 1096), která se stala největším městem království a novým hlavním městem. Připojil se také k Cidovým výpravám ve Valencii. Jeho otec mu dal panství Biel, Luna, Ardenes a Bailo.

Série úmrtí postavila Alfonsa do přímé linie následnictví trůnu. Děti jeho bratra, Isabela a Petr (který se oženil s Marií Rodríguez, dcerou Cida), zemřely v roce 1103 a 1104.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
García Sánchez II. z Pamplony
 
 
Sancho III. Navarrský
 
 
 
 
 
 
Jimena Fernándezová
 
 
Ramiro I. Aragonský
 
 
 
 
 
 
 
 
Sancha of Aibar
 
 
 
 
 
 
 
 
Sancho I. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Roger I of Carcassonne
 
 
Bernard-Roger z Bigorre
 
 
 
 
 
 
Adelaide, countess of Carcassonne
 
 
Ermesinda z Bigorre
 
 
 
 
 
 
Garcia Arnaud de Bigorre
 
 
Garsenda z Bigorre
 
 
 
 
 
 
Ricat d'Astarac
 
Alfons I. Aragonský
 
 
 
 
 
Hilduin II, Count of Arcis-sur-Aube
 
 
Hilduin III, Count of Montdidier
 
 
 
 
 
 
 
 
Hilduin IV. z Montdidier
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Felicia z Rousy
 
 
 
 
 
 
Gislebert de Roucy, Ebles of Poitiers
 
 
Ebles I of Roucy
 
 
 
 
 
 
 
 
Alix de Roucy
 
 
 
 
 
 
Reginar IV. Henegavský
 
 
Beatrix Henegavská
 
 
 
 
 
 
Hedvika Francouzská
 

Poznámky

editovat
  1. Podle Crónica de San Juan de la Peña ze čtrnáctého století zemřel ve svých jednašedesáti letech.[1]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfonso the Battler na anglické Wikipedii.

  1. LOURIE, Elena. The Will of Alfonso I, El Batallador, King of Aragon and Navarre: A Reassessment.. Speculum. 1975, roč. 50:4 October, čís. 4, s. 635–651. DOI 10.2307/2855471. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Předchůdce:
Petr I.
  Aragonský král
11041134
  Nástupce:
Ramiro II.
Předchůdce:
Petr I.
  Navarrský král
11041134
  Nástupce:
García VI.