Albatros D.I

Albatros D.I
	Prototyp Albatros D.I
Určení	stíhací
Výrobce	Albatros Flugzeugwerke
Šéfkonstruktér	Dipl. Ing. Robert Thelen, Dipl. Ing. Schubert, Ing. Gnädig
První let	1916
Zařazeno	1916
Vyřazeno	září 1918
Uživatel	Luftstreitkräfte
Vyrobeno kusů	50
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albatros D.I byl německý jednomístný dvouplošný stíhací letoun používaný během první světové války, vyráběný firmou Albatros Flugzeugwerke.

Historie

Cílem vývoje tohoto letounu bylo vyrobit lepší stroj než konkurenční francouzský Nieuport 11 či britský Airco D.H.2. Idflieg zadal vývoj nové výkonné dvouplošné stíhačky u firmy Albatros. Trup byl poloskořepinové konstrukce což byl na tehdejší dobu novátorský konstrukční prvek. Letoun poháněl vodou chlazený stojatý šestiválec Benz Bz.III o výkonu 150 k (110 kW) s dvoulistou dřevěnou vrtulí. Výzbroj tvořil jeden synchronizovaný kulomet LMG 08/15 ráže 7,92 mm. Do části pozdějších sériových D.I byl instalován výkonnější šestiválcový vodou chlazený Mercedes D.III o výkonu 160 k (118 kW), což vedlo k posílení výzbroje na dva kulomety vedle sebe.

Inspektorát německého letectva v čevrnu 1916 nejprve objednal 12 prototypů k testům v zázemí i ověření bojových hodnot přímo na frontě. Dokončené stroje prošly zkouškami na letišti Adlershof, kde s nimi létali piloti Idfliegu i vybraní frontoví piloti. Následně byla u Albatrosu urychleně objednána menší série D.I.

Nasazení

Albatrosy D.I byly nejprve v malých počtech zařazovány k bombardovacím eskadrám jako ochranné doprovodné, například u Flieger-Abteilungu (A) 258. Z těchto jednotek pak byly později ustaveny čistě stíhací letky Jasta. První z nich, Jasta 2, velel Oswald Boelcke, který se svými piloty na D.I vykonal první operační misi 17. září 1916. Již 28. října však zahynul po srážce ve vzduchu s Albatrosem Erwina Böhmeho.

V září 1916 bylo ve službě na frontě 50 kusů D.I, předsériových i sériových (W.Nr.421/16 až 470/16). Další objednávky však nepokračovaly, konstrukce letounu nevyhovovala pro špatný výhled pilota dopředu i vzhůru, takže byl záhy nahrazen novým typem Albatros D.II vyvinutým přímo z jednoho z prototypů D.I. V lednu 1917 bylo ve stavu Luftstreitkräfte 39 kusů, v listopadu téhož roku již jen 9. Jednotlivé exempláře jako školní vydržely v provozu do září 1918.

Specifikace

Technické údaje

Posádka: 1 pilot
Délka: 7,4 m
Rozpětí: 8,5 m
Výška: 2,95 m
Plocha křídel: 22,9 m²
Prázdná hmotnost: 637 kg
Vzletová hmotnost : 898 kg
Pohonná jednotka: 1× Benz Bz.III 150 k (112 kW) nebo Mercedes D.III 160 k (119 kW)

Výkony

Maximální rychlost: 175 km/h
Cestovní rychlost: 155 km/h
Dolet: 1,5 hod
Dostup: 5180 m
Stoupavost: 1000 m / 6 min
Vytrvalost: 1,5 h

Výzbroj

2× synchronizovaný kulomet LMG 08/15 (Spandau) ráže 7,92 mm

Uživatelé

Německá říše Německá říše

Luftstreitkräfte

Odkazy

Literatura

BALOUS, Miroslav. Albatros D.I. Letectví a kosmonautika. Prosinec 2017, čís. 12, s. 70 a 71. ISSN 0024-1156.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Albatros D.I na Wikimedia Commons
Albatros D.I