Adolf Jellinek
Adolf Jellinek (hebrejsky אהרן ילינק, Aharon Jelinek, 26. června 1821, Drslavice – 28. prosince 1893, Vídeň) byl nekonvenční vídeňský vrchní rabín a židovský učenec, autor teologických spisů. Bývá považován za největšího židovského kazatele 19. století.[1] Publikováno bylo na 200 jeho kázání. Jeho nejvýznamnější psaná díla se týkají výkladu Písma (midraš), dále jde o spisy psychologické a homiletické. Zabýval se také historií Kabaly.
| Adolf Jellinek | |
|---|---|
.II.jpg) | |
| Narození | 26. června 1821 (26. sivanu 5581) Drslavice |
| Úmrtí | 28. prosince 1893 (19. tevetu 5654) (ve věku 72 let) Vídeň |
| Povolání | rabín a Rabbinic literature scholar |
| Denominace | judaismus |
| Hlavní zaměření | kabala, židovská mystika, kázání, rabínská literatura, biblická kritika a úsloví |
| Významná díla | Bejt midraš |
| Děti |
|
| Pohřben | Starý židovský hřbitov ve Vídni |
| Podpis | .signature.jpg) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Po působení v Lipsku v letech 1845 až 1856 byl rabínem ve Vídni, kde se stal rovněž mluvčím liberálních Židů. Vrchním rabínem byl Jellinek zvolen roku 1892, i poté se však považoval jen za kazatele.[1]
Jellinek odmítal sionismus, protože podle něj potvrzoval antisemitské přesvědčení o tom, že židé jsou v evropské společnosti cizorodým prvkem. Sám středoevropské židy považoval za nositele německého jazyka a kultury. Podporoval také zavádění nových prvků do náboženských obřadů, například využití varhan v synagogách, čímž chtěl přitáhnout „nábožensky vlažné“. Za židy uznával i neobřezané chlapce. Jeho názory mu tak přinášely kritiku konzervativců.[1]
Rodina
editovatAdolfovou manželkou byla Rosalie Bettelheim (1832–1892). Nevedla košer domácnost. Jejich nejstarší syn Georg se stal profesorem mezinárodního práva v Heidelbergu. Druhý syn Max Hermann (1868–1938) byl profesorem německé filologie na Vídeňské univerzitě a od roku 1919 také členem Rakouské akademie věd. Jejich třetí syn Emil Jellinek (1853–1918) se stal bohatým obchodníkem. Jméno Adolfovy vnučky, Emilovy dcery Mercedes, nesou automobily řady Mercedes-Benz.
Adolfův bratr Hermann byl ve věku 26 let popraven kvůli svému angažmá ve vídeňském povstání v říjnu 1848. Jeho další bratr Moritz (1823–1883) byl uznávaný ekonom, zakladatel Budapešťské tramvajové společnosti a prezident plodinové burzy.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c PAVKA, Marek. Kazatel. Česká televize [online]. 2013-10-16. Dostupné online.
Literatura
editovat- Adolf Frankl-Grün: Geschichte der Juden in Ungarisch-Brod, nach Archivalien dargestellt. Wien 1905, S. 51–55.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Jellinek na Wikimedia Commons
