Admiral Grigorovič

Admiral Grigorovič je vůdčí loď stejnojmenné třídy / Projektu 11356 ruského námořnictva. Je součástí Černomořského loďstva a jeho domovským přístavem je Sevastopol. Nese jméno na počest Ivana Grigoroviče (1853–1930), posledního ministra námořnictva Ruského impéria od roku 1911 do začátku revoluce v roce 1917.

Admiral Grigorovič
Vlajka
TřídaProjekt 11356
Uživatelénámořnictvo Ruské federace
Jméno podleIvan Grigorovič
Zahájení stavby18. října 2010
Spuštěna na vodu14. března 2014
Uvedena do služby11. března 2016
Takticko-technická data
Délka124,8 m
Šířka15,2 m
Ponor4,2 m
Rychlost30 uzlů (56 km/hod)
Dosah4850 nám. mil při 14 uzlech
Posádka200

Fregaty třídy Admiral Grigorovič byly navrženy společností Северное проектно-конструкторское бюро v Petrohradě a představují zlepšení proti třídě Talwar.[1] Mají doplňovat těžší fregaty třídy Admiral Gorškov.

Výstavba a služba

editovat
 
Admiral Grigorovič přijíždí do Sevastopolu 10. června 2016

Stavba Admirala Grigoroviče byla zahájena v Loděnici Jantar v Kaliningradu 18. prosince 2010. Loď byla spuštěna 14. března 2014 a uvedena do provozu 11. března 2016 jako součást Černomořského loďstva s domovským přístavem v Sevastopolu.

V listopadu 2016 byl Admiral Grigorovič vyslán do Středozemního moře a umístěn u syrského pobřeží v rámci ruské intervence v syrské občanské válce.[2] V průběhu této vojenské kampaně se Admiral Grigorovič účastnil rozsáhlé operace, během níž řízenými střelami Kalibr zasáhl cíle u měst Idlib a Homs.[3][4]

Dne 25. srpna 2018 Černomořské loďstvo oznámilo, že Admiral Grigorovič se sesterskou lodí Admiral Essen provádějí „plánovanou plavbu ze Sevastopolu do Středozemního moře“, aby se zde připojili ke stálé operační skupině ruského námořnictva.[5]

Mezi lednem a březnem 2019 se loď nacházela v suchém doku v Sevastopolu kvůli plánované údržbě.[6]

V květnu 2020 byli Admiral Grigorovič a remorkér Nikolaj Muru nasazeni v Indickém oceánu. Do Sevastopolu se loď vrátila 26. června 2020.[7] Dne 24. prosince 2020 vstoupila do Středozemního moře [8] a 11. února 2021 dorazila na cvičení do pákistánského Karáčí spolu s hlídkovou lodí Dmitrij Rogačev a remorkérem SB-739.[9] Cvičení probíhalo mezi 15. a 16. únorem 2021. Účastníci se soustředili na spolupráci při odrážení útoků malých rychlých cílů a prováděli společné manévry. Zabývali se také společnými opatřeními proti pirátství, pátracím akcím a dělostřelecké palbě.[10] Dne 28. února zastavil Admiral Grigorovič v súdánském přístavu Port Sudan v Rudém moři.[11] Návštěva se uskutečnila několik měsíce po uzavření rusko-súdánské dohody o zřízení ruské námořní základny v Port Sudan a šlo o první návštěvu ruské válečné lodi v Súdánu v moderní historii. V březnu 2021 sledoval Admiral Grigorovič skupinu amerických letadlových lodí jihozápadně od Kréty.[12]

Začátkem roku 2022 byla fregata umístěna ve Středozemním moři jako součást ruských námořních sil během ruské invaze na Ukrajinu.[13]

V dubnu 2023 bylo hlášeno, že fregata opustila Středozemní moře a přes Atlantik doplula do Baltského moře. V červnu se nacházela opět v Atlantiku.[14] V říjnu 2023 byla dokončena její plánovaná oprava v Baltském moři.[15]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russian frigate Admiral Grigorovich na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. 
  2. Ominous news for Aleppo as Russian frigate reaches Syrian coast [online]. Dostupné online. 
  3. Dostupné online. (rusky) 
  4. Syria conflict: Air strikes resume on rebel-held Aleppo [online]. Dostupné online. 
  5. Black Sea Fleet missile frigates to join Russia’s Mediterranean task force [online]. Dostupné online. 
  6. Dostupné online. (rusky) 
  7. Dostupné online. 
  8. Dostupné online. 
  9. Dostupné online. (rusky) 
  10. Three Russian ships enter Arabian Sea for Aman-2021 exercise [online]. Dostupné online. 
  11. US, Russian warships simultaneously visit Port Sudan [online]. Dostupné online. 
  12. Dostupné online. 
  13. Dostupné online. 
  14. Royal Navy and Royal Air Force deployed to shadow Russian warships [online]. Dostupné online. 
  15. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

editovat