Acanthe et Céphise

Acanthe et Céphise
	Acanthe et Céphise, titulní strana partitury
Základní informace
Žánr	pastorale héroïque
Skladatel	Jean-Philippe Rameau
Libretista	Jean-François Marmontel
Počet dějství	3 ( prolog)
Originální jazyk	francouzština
Premiéra	19. listopadu 1751, zámek Saint-Germain-en-Laye
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Acanthe et Céphise je francouzská opera (pastorale héroïque) od Jean-Philippe Rameaua, libreto sepsal Jean-François Marmontel. Opera měla premiéru 19. listopadu 1751 v Pařížské opeře.

Vznik a první představení

Opera Acanthe et Céphise byla napsána k oslavě narození Ludvíka, vévody Burgundského, korunního prince (1751–1761), staršího bratra budoucího krále Ludvíka XVI.

V opeře byly použity klarinety, poprvé v dějinách francouzské opery. Objevují se v prologu, ve scéně, která má představovat ohňostroj, oslavující narození vévody (korunního prince).

Premiéru měla 19. listopadu 1751 v Pařížské opeře.

Nahrávka

Nahrávka opery Achante et Céphise pod vedením Alexise Kossenka poskytuje autentickou interpretaci této opery s orchestrem o podobné velikosti a složení, jaké se používalo v Paříži v polovině 18. století. Kossenko spolu se svým orchestrem Les Ambassadeurs a sborem Les Chantres du CMBV usiluje o nejvěrnější rekonstrukci původního zvuku a stylu Jean-Philippe Rameaua. Nahrávka byla pořízena 270 let od premiéry k oslavě narození Ludvíka, vévody Bargundského, korunního prince (1751–1761).^[1]

Vedle hlavních pěvců, Cyrilla Duboise a Sabine Devieilhe, hrají důležitou roli také sbory a baletní scény, které jsou nedílnou součástí opery a dodávají již bohatou zvukovou texturu. Předehra, která začíná symbolickým hudebním zobrazením ohňostroje, slouží nejen jako hudební k celé opeře, ale také úvod tehdejší společenské a kontexty, kdy byla hudba často schopna kulturní oslavy a reprezentace moci.

Vědecký význam této nahrávky spočívá také v tom, že poskytuje nové možnosti pro analýzu Rameauova přístupu k harmonii a orchestraci, které byly ve své době průlomové.

Osoby a první obsazení

Role	Hlas	Premiéra, 19. listopadu 1751
Achante	haute-contre	Pierre Jélyotte
Céphise	soprán	Marie Fel
Oroès	basbaryton	Claude-Louis-Dominique Chassé de Chinais
Zirphile	soprán	Marie-Jeanne Fesch "Mlle Chevalier"
Une fée	soprán	Marie-Angélique Coupée
Deux Coriphèes (dvě Coriphée)	haute-contre/bas	François Poirier/Le Page
La grande prêtresse de l'Amour (velekněžka lásky)	soprán	Mlle Romainville
Deux autres prêtresses (dvě další kněžky)	soprán/mezzosoprán	Marie-Angélique Coupée/Mlle Gondré
Délie, jeune bergère (Délie, mladá pastýřka)	soprán	Mlle Puvignée
Un'autre bergère (další pastýřka)	soprán	Marie-Jeanne Lemière
Un suivant d'Oroès (následovník Oréa)	basbaryton	Cuvillier fils (Cuvillierův syn)
Un berger (pastýř)	haute-contre	Monsieur De La Tour
Une bergère (pastýřka)	soprán	Marie-Angélique Coupée

Děj opery

První dějství

Venkovské scéně vévodí palác víly Zirphile.

Acanthe a Céphise se milují. Víla Zirphile je chrání, ale jejich štěstí ohrožuje Oroès, duch vzduchu, který si chce vzít Céphise. Zirphile nemůže odvrátit nebezpečí, které na milence čeká, protože den, kdy se Oroès bude muset podřídit její moci, ještě nenastal. Místo toho víla dá milencům talisman v podobě náramku, který je spojí dohromady účinkem „sympatie“, což jim umožní telepaticky cítit to, co cítí ten druhý, bez ohledu na vzdálenost, která je může oddělit.

Kolem páru tančí víly ze Zirphilina doprovodu. Oroès se snaží využít své magické síly ke svedení Céphise. Acantha odloučil od jeho milované tím, že nařídil svým duchům (v originále génies), aby ho zajali a dohlíželi na něj.

Céphise prožívá bolest, kterou jí Acantheovo odloučení způsobilo. Oroès, pohnutý smutkem mladé ženy, se rozhodne dopřát oběma milencům poslední společný den.

Druhé dějství

Acanthe a Céphise přicházejí do Chrámu lásky, aby se poradili s velekněžkou. Ta pronese matoucí věštbu: „V den, kdy všechna srdce vzdají díky Lásce, budete sjednoceni bez návratu.“

Milenci nemohou skrýt své zděšení, protože se obávají, že taková jednota je nedosažitelná. V tuto chvíli se objeví Oroès a aby je vyvedl z omylu, předstírá, že se vzdává všech práv na Céphise. To vytváří příležitost pro zábavu, při které se na scéně objeví Oroèsovi stoupenci, pastýři a lovci.

Jakmile je Oroès sám s Acanthem, snaží se získat jeho důvěru a dozvědět se tajemství, které ho váže k jeho milované. Céphise uhodne, že na ni Oroès připravuje past a vrátí se právě včas, aby zabránila Acanthovi prozradit tajemství talismanu. Rozzuřený, Oroès nařídí Aquilonům, aby milence odvedli.

Třetí dějství

Acanthe a Céphise jsou odneseni do strašlivé pouště, kde jsou připoutáni na skalnatých plošinách oddělených neproniknutelnou propastí a opuštěni. Acanthe chce sejmout kouzelný náramek a zrušit spojení s Céphise, aby jako jediný zemřel. Céphise ale odmítá ho nechat obětovat.

Oroès se objeví se na hřbetě draka, doprovázený tlupou zlých duchů. Je rozzuřen odporem milenců. Ve chvíli, kdy dá rozkaz je zabít, zlí duchové zmizí za dunění hromu v propasti.

Zirphile osvobodí Acantha a Céphise; zjeví se nádherný palác, ve kterém oslavuje své vítězství nad duchy ovládanými Oroèsem.

Zrození hrdiny (jedná se o jasnou narážku na novorozeného korunního prince Ludvíka, vévodu Burgundského) konečně spojilo všechna srdce v oslavě; naplnila se tak slova věštkyně. Acanthe a Céphise mohou společně zvolat: „Ať žije rod našich králů“.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acante et Céphise na anglické Wikipedii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acante et Céphise na francouzské Wikipedii. (kapitola Děj opery)

↑ Rameau: Achante et Céphise | Warner Classics. www.warnerclassics.com [online]. 2021-11-05 [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

Acanthe et Céphise v knihovně public domain hudebnin IMSLP (Petrucci Music Library)

[1] Rameau: Achante et Céphise | Warner Classics. www.warnerclassics.com [online]. 2021-11-05 [cit. 2024-10-04]. Dostupné online. (anglicky)

[1]