Wikipedie

Židlochovice

město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji

Židlochovice (německy Groß Seelowitz[4]) jsou město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se 18 km jižně od Brna, při ústí Litavy do Svratky, na západním úpatí Výhonu (355 m n. m.), nejvyššího kopce Dyjsko-svrateckého úvalu. Žije zde přibližně 3 700[1] obyvatel.

Židlochovice
Náměstí Míru
Náměstí Míru
Znak města ŽidlochoviceVlajka města Židlochovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecŽidlochovice
Obec s rozšířenou působnostíŽidlochovice
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°2′22″ s. š., 16°37′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 673 (2024)[1]
Rozloha5,93 km²[2]
Katastrální územíŽidlochovice
Nadmořská výška190 m n. m.
PSČ667 01
Počet domů831 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykova 100
667 01 Židlochovice
[email protected]
StarostaJan Vitula
Oficiální web: www.zidlochovice.cz
Židlochovice
Židlochovice
Další údaje
Kód obce584282
Kód části obce412074
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o vinařskou obec ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě Prostřední sady, Hačky, Výhon, Vinohrádky, Výšavy, Pastviska).

Název

editovat

Název obce byl odvozen od osobního jména Židloch, příponou -och odvozeného od Židla, což byla domácká podoba některého složeného jména obsahujícího ž(i)d- (např. Židebor, Ždimir). Výchozí tvar Židlochovici byl původním pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Židlochovi lidé". Německé Seelowitz vzniklo hláskovou úpravou (včetně rázného krácení) českého, přívlastek Groß ("Velké") dán v 18. století na odlišení od nepříliš vzdálených Želovic, které se německy jmenovaly Klein Seelowitz.[5]

Historie

editovat
 
Pomníky obětem dvou světových válek

Židlochovice měly do druhé poloviny 20. století poněkud odlišné katastrální hranice než mají v současnosti. Mnichovská dohoda učinila ze Židlochovic pohraniční město, přičemž tehdy stanovená nová hranice mezi nacistickým Německem a neobsazeným zbytkem Československa zabíhala dost hluboko do současného intravilánu Židlochovic (řada tehdy ještě nezastavěných pozemků v židlochovické lokalitě zvané „Žižkov“ patřila k původnímu katastru sousední obce Vojkovice, jejíž katastr byl téměř celý zabrán Německem). K 1. lednu 1959[6] pak provedl krajský národní výbor v Brně svým usnesením ze dne 12. prosince 1958 výraznou úpravu hranice Židlochovic se sousedními obcemi Hrušovany u Brna a Vojkovicemi právě v lokalitě Žižkova, přičemž k důvodům patřilo 24 postavených či rozestavěných domů na území připojeném k Židlochovicím. Židlochovice při této úpravě svojí hranice získaly od Vojkovic 26,571 hektarů půdy a od Hrušovan 3,687 hektarů půdy. Naopak k Vojkovicím přešlo od Židlochovic 0,1243 hektarů půdy.

Obecně jsou Židlochovice jedním z důležitých míst podílejících se na charakteru moravské kuchyně.[7]

V roce 1895 byla do Židlochovic postavena krátká železniční trať ze sousedních Hrušovan, která sloužila jak osobnímu, tak nákladnímu provozu (cukrovar). Osobní provoz byl na ní zastaven v roce 1979, nákladní vlaky ji posléze postupně také opustily a dráha zůstala nevyužívaná a chátrala, stejně jako prostor židlochovického nádraží. V roce 2018 byla zahájena obnova trati, pravidelný provoz byl obnoven roku 2019. Do Židlochovic vede odbočka vlakové linky S3 Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.[8]

Samospráva

editovat

Od roku 2003 jsou Židlochovice obcí s rozšířenou působností, jejich správní obvod čítá celkem 24 obcí. V letech 1998–2006 byla starostkou Hana Kratochvílová, v letech 2006–2008 město vedl Jan Vitula. Mezi lety 2008 a 2014 působil ve funkci starosty Vlastimil Helma, v roku 2014 byl do čela města zvolen opět Jan Vitula. Ten byl starostou opětovně zvolen 31. října 2018.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 826 2 651 2 635 2 613 2 514 2 562 2 764 2 508 2 782 2 855 3 443 3 251 3 087 3 562 3 702
Počet domů 262 299 286 335 358 376 501 547 563 570 618 649 661 771 831

Vývoj počtu obyvatel

Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Židlochovicích.

V Židlochovicích je několik významných památek, mezi hlavní patří zámek, radnice, gymnázium, Strejcův sbor a kostel Povýšení svatého Kříže.

Radnice

editovat

Jedna z nejstarších budov města. Původní radnice byla jen přízemní budova s doškovou střechou a jednou místností. Její dnešní podoba je z roku 1559, kdy byla majitelem panství Vilémem z Pernštejna rozšířena. Ve vedlejší budově sídlí Regionální turistické a informační centrum s vinotékou. Radniční sklepy připomínají slavnou vinařskou minulost města.

Kostel Povýšení svatého Kříže

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Kostel Povýšení svatého Kříže (Židlochovice).

Postaven v letech 1724–1730 vídeňským barokním architektem Johannem L. Hildebrandtem. Stavbu financoval tehdejší majitel židlochovického panství Filip Ludvík ze Sinzendorfu. Jehlanovitá střecha věže není původní – byla provizorně postavena v roce 1855, kdy původní báň byla stržena vichřicí. V interiéru kostela jsou na postranních oltářích obrazy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie – autorem je židlochovický malíř Georg Metzger. Nalezneme tu také repliku jedinečného gotického spodobněni P. Marie, jejíž originál je v Moravském muzeu.

Schodiště před kostelem zdobí sochy Jana Sterna z 18. století: sv. Florian, sv. Urban, sv. Leonard, sv. Augustin a dvě sochy sv. Jana Nepomuckého.

Zvonice na starém hřbitově

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svaté Barbory (Židlochovice).

Arkádovitá předsíň s lomenými oblouky je zbytkem původního gotického kostela znovu vysvěceného v roce 1446. Kolem původního kostela byl hřbitov. Kostel byl zřejmě poškozen v husitských válkách, později byl poškozen několikrát požárem a nakonec byl v 19. století zbořen. Jedenáct náhrobních kamenů ze starého hřbitova je nyní umístěno na hřbitově v Komenského ulici.

Strejcův sbor

editovat

V letech 1595–1599 zde působil bratrský kazatel Jiří Strejc, jeden z překladatelů Bible kralické a básník. V Židlochovicích také 23. ledna 1599 zemřel. Název ulice připomíná, že zde byl českobratrský kostelík – sbor. Čeští bratři, kteří ve městě působili, byli pod ochranou zemského hejtmana Fridricha ze Žerotína, který byl od roku 1567 majitelem panství. Pod bratrským kostelíkem byla postavena hrobka a do ní byly uloženy ostatky Fridricha ze Žerotína a dalších pěti příslušníků jeho rodiny. Českobratrský kostelík, včetně hrobu Jiřího Strejce, zanikl během třicetileté války. Po dlouhém pátrání znalce židlochovické historie Františka Horáka byla v roce 1956 hrobka objevena a otevřena. Nedošlo však k zakonzervování nalezených cínových rakví a hrobka byla opět zasypána. Odborným průzkumem v roce 1990 bylo zjištěno její úplné zničení.

Je velmi pravděpodobné, že v popisném čísle 32 byla českobratrská fara. Město usiluje o její renovaci.

Zámek

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Židlochovice (zámek).

Původní tvrz přestavěná na zámek – nejprve renesančně, později barokně – současný vzhled je empírový.

V 19. století zámek patřil těšínské větvi habsbursko-lotrinského císařského rodu, narodila se tu mj. pozdější španělská královna a regentka Marie Kristýna.

Cukrovar

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Cukrovar Židlochovice.

Cukrovar patřil k nejznámějším v českých zemích. Zde byl prvně zaveden proces difuze, tedy novinka srovnatelná s přínosem cukrovaru v Dačicích, kde byla poprvé vyrobena kostka cukru. Filtrační věž a komín bývalého cukrovaru byly Ministerstvem kultury prohlášeny kulturní památkou.

Robertova vila

editovat

Empírová vila z 30. let 19. století, chráněna jako kulturní památka České republiky.[11] Vilu, nacházející se v jižní části města, nechal postavit Florentin Robert, zakladatel židlochovického cukrovaru, jako rodinné sídlo. Boční křídlo bylo dostavěno na konci 19. století. V současnosti (2013) ve vile sídlí základní umělecká škola a mateřské centrum. U vily se nachází veřejná zahrada a dětské hřiště. Část zahrady je postupně upravována do podoby přírodní zahrady.

Zavěšený most přes Svratku

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Židlochovický most.

Zavěšený most, postavený v letech 1989–1993, tvoří jednu z dominant města. Na jeho místě dříve stával dřevěný most z roku 1737 a po něm ocelový příhradový most z roku 1897.

Židovská komunita

editovat
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

V Židlochovicích žilo do roku 1942 několik židovských rodin. Během konečného řešení židovské otázky byli tito lidé odvlečeni a zavražděni. Šestnáct židlochovických židů odjelo transportem Ah dne 4. 4. 1942 z Brna do ghetta Terezín. Odtud byli všichni posláni dále do koncentračních táborů, kde bez výjimky zahynuli. Transport Ap byl vypraven 18. 4. 1942 z Terezína do Rejowiec. Transport An byl vypraven 25. 4. 1942 z Terezína do varšavského ghetta. Transport Er byl vypraven 16. 10. 1944 z Terezína do Osvětimi. Transport Ek byl 28. 9. 1944 z Terezína vypraven do Osvětimi.

Z archivních dokumentů židovské obce plyne, že tři občané zahynuli v Osvětimi, 3 v ghettu Varšava a deset v transitním koncentračním táboře Rejowiec (70 km od koncentračního tábora Sobibor). Šlo o tyto občany Židlochovic:

  • Maxmilian Kosina (* 1879)
  • Elise Kosina (* 1882)
  • Hilda Kraus (* 1907)
  • Alfred Steiner (* 1875)
  • Olga Steiner (* 1887)
  • Charlotte Burian (* 1875)
  • Richard Burian (* 1887)
  • Irma Burian (* 1890)
  • Hilda Burian (* 1914)
  • Gertrude Burian (* 1920)
  • Jakob Stiasny (* 1884)
  • Irma Stiasny (* 1899)
  • Otto Stiasny (* 1921)
  • Siegfried Stiasny (* 1881)
  • Oskar Kohn (* 1893)
  • Friederike Schäfer (* 1879)

V místě, kde v dolní části náměstí Míru stával dům rodiny Burianových, bylo díky aktivitě vedení města umístěno pět Kamenů zmizelých (Stolpersteine). Slavnostního aktu umístění kamenů se 19. dubna 2015 zúčastnili zástupci města v čele se starostou a také zástupce Židovské obce Brno. Před domem na náměstí Míru č. 27, kde žili manželé Steinerovi, byly dva Kameny zmizelých slavnostně umístěny 8. května 2016 rovněž za účasti zástupců brněnské židovské obce a zástupců města.

Osobnosti

editovat
 
Bedřich Rakousko-Těšínský, foto 1908

Partnerská města

editovat

Galerie

editovat
  •  
    Radnice
  •  
    Národní dům
  •  
    Bývalý cukrovar
  •  
    Zámek
  •  
    Budova pošty
  •  
    Zvonice kostela svaté Barbory
  •  
    Robertova vila
  •  
    Kostel Povýšení sv. Kříže
  •  
    Zavěšený most přes Svratku
  •  
    Rozhledna Akátová věž
 
Panorama Židlochovic z rozhledny Akátová věž. Uprostřed zámek s parkem, vlevo komín a budovy bývalého cukrovaru.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Dostupné online.
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 236. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 824.
  6. ↑ Úřední list republiky Československé, ročník 1959, částka 26, str. 296 a 297
  7. ↑ MARTIN Pavel, Lahůdky moravské kuchyně. Praha Vpk 2002. s. 64. ISBN 80-86081-89-3
  8. ↑ SŮRA, Jan. Po 40 letech se vrátí do Židlochovic osobní vlaky. Oprava a elektrizace trati začala [online]. Zdopravy.cz, 2018-12-03 [cit. 2018-12-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27. 
  10. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Židlochovice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-05]. Identifikátor záznamu 149515 : vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Židlochovice&oldid=24237611“