Želeč (okres Prostějov)
Obec Želeč (hanácky Želč) se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 582[1] obyvatel.
Želeč | |
---|---|
Výklenková kaplička v ohradní zdi na návsi | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Prostějov |
Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
Okres | Prostějov |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°20′46″ s. š., 17°5′52″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 582 (2024)[1] |
Rozloha | 8,09 km²[2] |
Katastrální území | Želeč na Hané |
Nadmořská výška | 241 m n. m. |
PSČ | 798 07 |
Počet domů | 235 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Želeč 62 798 07 Brodek u Prostějova [email protected] |
Starostka | Ing. Bronislava Augustinová |
Oficiální web: www | |
Želeč | |
Další údaje | |
Kód obce | 590240 |
Kód části obce | 195847 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
editovatJméno vesnice zpočátků znělo Želeč dól, jeho první část byla odvozena od osobního jména Želek (což byla domácká podoba některého jména obsahujícího Želi-, např. Želimír, Želislav). Význam místního jména byl "Želkův důl". Doklady dvojsložkového jména jsou jen ze 12. a 13. století, později se osamostatnila první část. Do němčiny bylo jméno převedeno nejprve v podobě Sals, od 17. století se používaly podoby Sieltsch a Zeltsch.[4]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1141 z listiny biskupa Jindřicha Zdíka, kdy zde náleželo 1 popluží olomouckému kostelu. Kolem roku 1250 se psal Radslav z Želče.
Obecní symboly
editovatBlason znaku: V zeleném štítě nad červenou patou se třemi stříbrnými kužely tři zlaté obilné klasy na jednom stonku se dvěma listy provázené dvěma vztyčenými odvrácenými stříbrnými krojidly.
Blason vlajky: List tvoří pět svislých pruhů, střídavě zelených a bílých, v poměru 1 : 1 : 3 : 1 : 1. V prostředním pruhu tři žluté obilné klasy na jednom stonku se dvěma listy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Základ návrhu obecního znaku vychází ze symboliky jedné ze starých obecních pečetí, na které je znázorněn obilný trojklas doprovázený vztyčenými radlicemi. Zemědělské nástroje a obilné klasy připomínají, že se jedná o obec s bohatou zemědělskou tradicí a zemědělství úrodné Hané zdůrazňuje i zelená barva štítu. V patě znaku jsou umístěny tři stříbrné kužele na červeném poli, které jsou převzaty ze znaku olomoucké arcidiecéze. V době první písemné zmínky o obci z roku 1131 zde měl majetek olomoucký biskupský kostel sv. Václava. Stříbrné kužele rovněž poukazují na vazbu k obci Pustiměř. Po roce 1232 měl v Želči majetek pustiměřský kostel a od roku 1340 nově založený pustiměřský klášter benediktinek. V neposlední řadě je červená a stříbrná barva převzata ze znaku Vyškova, neboť Želeč byla součástí vyškovského panství a později až do roku 1960 patřila do okresu Vyškov.
Obyvatelstvo
editovatStruktura
editovatVývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[5]
Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Želeč | 748 | 818 | 785 | 821 | 964 | 915 | 849 | 785 | 802 | 715 | 671 | 578 | 558 | 522 |
Počet domů | část Želeč | 133 | 142 | 144 | 157 | 174 | 181 | 202 | 223 | 216 | 208 | 197 | 222 | 219 | 222 |
Pamětihodnosti
editovat- Výklenková kaplička, poklona svatého Jana Nepomuckého na návsi
- Boží muka u silnice do Doloplaz
V obci stojí kostel svatého Bartoloměje.
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 814.
- ↑ Želeč [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Vladimír Nekuda: Vlastivěda Moravská Vyškovsko, odd. Mor. musea v Brně, Brno 1965, 494 s. Sys. čís. 000489567
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Želeč na Wikimedia Commons
- Želeč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)