Štěpkov
Štěpkov je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 114[1] obyvatel.
Štěpkov | |
---|---|
Centrum Štěpkova s nově upravenými rybníky | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Moravské Budějovice |
Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°5′3″ s. š., 15°39′ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 114 (2024)[1] |
Rozloha | 3,93 km²[2] |
Katastrální území | Štěpkov |
Nadmořská výška | 565 m n. m. |
PSČ | 675 26 |
Počet domů | 41 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Štěpkov 33 675 26 Štěpkov [email protected] |
Starosta | Jaroslav Kyprý |
Oficiální web: www | |
Štěpkov | |
Další údaje | |
Kód obce | 591823 |
Kód části obce | 163511 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sousedními obcemi sídla jsou Meziříčko, Lomy, Domamil, Radkovice u Budče a Budkov.
Název
editovatNázev obce se během historie neměnil, pouze jeho zápisy, kterými byly dříve Scyepcow, Ščepkov, Sstiepkov, Sstiepkow, Sstipkow, Sczepkow, Sstiepkaw, Stiepkau, Sšepkow či Čepkow.[4])
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1351, ale již od roku 1349 byl majitelem Jakub Jimram z Jakubova, roku 1464 byl majitelem vesnice Štěpán z Bořečkovic a roku 1492 byl majitelem Jan z Radkova. Kolem roku 1582 byla ve vsi postavena tvrz a majitelem tvrze i vesnice byl Jan starší Koňas z Vydří, posléze vesnice patřila Štěpánovi Kusému z Mukoděl, ale tomu byla konfiskována. Následně ji zakoupil Hanibal ze Schaumburku. V roce 1663 zakoupil vesnici klášter v Louce, při jeho zrušení v roce 1784 pak roku 1789 zakoupil vesnici spolu s budečským panstvím Josef Wallis. Wallisové byli majiteli panství i vesnice až do reforem v roce 1848.[4]
V roce 1892 byla založena škola, roku 1940 měla být rozšířena na dvojtřídku, ale to nakonec nenastalo. Škola pak byla zrušena v roce 1959. Roku 1918 byl v obci založen odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu a roku 1924 byla založena Domovina a Jednota československých zemědělců. V roce 1932 byla vesnice elektrifikována. Roku 1956 bylo v obci založeno JZD, to pak bylo roku 1973 sloučeno do JZD Budkov.[4]
Do roku 1849 patřil Štěpkov do budečského panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřil Štěpkov pod Domamil a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Budkov, následně se obec osamostatnila.[5]
Do roku 2014 zastával funkci starosty Čestmír Malý, od roku 2014 vykonává funkci starosty Jaroslav Kyprý.
Obyvatelstvo
editovatRok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 222 | 245 | 229 | 234 | 243 | 234 | 254 | 181 | 173 | 149 | 142 | 128 | 114 | 114 | 113 |
Počet domů | 31 | 32 | 32 | 34 | 37 | 36 | 43 | 41 | 38 | 35 | 32 | 37 | 37 | 39 | 41 |
Obecní správa
editovatObecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. listopadu 2016.[8]
Politika
editovatVolby do Poslanecké sněmovny
editovat2006[9] | 2010[10] | 2013[11] | 2017[12] | 2021[13] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (30,55 %) | ČSSD (25,0 %) | ANO 2011 (29,5 %) | ANO (36,06 %) | SPOLU (40,9 %) |
2. | KSČM (27,77 %) | KDU-ČSL (19,64 %) | KDU-ČSL (21,31 %) | KDU-ČSL (21,31 %) | ANO (33,33 %) |
3. | ODS (19,44 %) | KSČM (16,07 %) | KSČM (16,39 %) | ČSSD (9,83 %) | PŘÍSAHA (7,57 %) |
účast | 84,71 % (72 z 85) | 62,92 % (56 z 89) | 70,93 % (61 z 86) | 71,76 % (61 z 85) | 77,65 % (66 z 85) |
Volby do krajského zastupitelstva
editovat1. | 2. | 3. | účast | |
---|---|---|---|---|
2000[14] | 4KOALICE (27,9 %) | ODS (20,93 %) | KSČM (18,6 %) | 50 % (43 z 86) |
2004[15] | KSČM (39,58 %) | KDU-ČSL (25 %) | ODS (18,75 %) | 53,93 % (48 z 89) |
2008[16] | KSČM (36,73 %) | ČSSD (26,53 %) | ODS (18,36 %) | 56,98 % (49 z 86) |
2012[17] | STO (32,25 %) | KSČM (25,8 %) | KDU-ČSL (19,35 %) | 38,37 % (33 z 86) |
2016[18] | STO (37,5 %) | ČSSD (16,66 %) | KDU-ČSL (16,66 %) | 54,55 % (48 z 88) |
2020[19] | KDU-ČSL (26,92 %) | ČSSD (23,07 %) | ANO (15,38 %) | 60,47 % (52 z 86) |
2024[20] | ANO (38 %) | KDU-ČSL (28 %) | ODS TOP 09 STO (8 %) | 60,98 % (50 z 82) |
Prezidentské volby
editovatV prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (23 hlasů), druhé místo obsadil Zuzana Roithová (11 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 71,76 %, tj. 61 ze 85 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (35 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (24 hlasů). Volební účast byla 72,29 %, tj. 59 ze 83 oprávněných voličů.[21]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (14 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (12 hlasů). Volební účast byla 77,65 %, tj. 66 ze 85 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (47 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (21 hlasů). Volební účast byla 78,16 %, tj. 68 ze 87 oprávněných voličů.[22]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (31 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (12 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (12 hlasů). Volební účast byla 87,80 %, tj. 71 ze 82 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (41 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (30 hlasů). Volební účast byla 88,75 %, tj. 71 ze 80 oprávněných voličů.[23]
Ocenění
editovatObec získala několik ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny: v roce 2016 za příkladnou péči o sakrální stavbu,[24] v roce 2018 za obnovu/rekonstrukci staveb venkovské zástavby za opravu hasičské zbrojnice,[25] v roce 2019 za péči o drobné sakrální památky[26] a v roce 2022 za obnovu venkovských tradic.[27]
Pamětihodnosti
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: [s.n.], 1997. 864 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 668–670.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 305.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Štěpkov [online]. 2016-11-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Lípa [online]. Kraj Vysočina, 2016-05-30, rev. 2016-05-30 [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-24.
- ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Vepříkov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-06-12 [cit. 2018-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-15.
- ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04].
- ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí Kraje Vysočina 2022 je Třeštice. www.kr-vysocina.cz [online]. Kraj Vysočina, 2022-08-08 [cit. 2022-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-10.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpkov na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Štěpkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Seznam prací o Štěpkově v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Oficiální stránky
- Štěpkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)