Wikipedie

Československá letecká společnost

zaniklá prvorepubliková letecká společnost

Československá letecká společnost (zkratka ČLS) byla prvorepubliková soukromá letecká společnost provozující mezinárodní leteckou dopravu.[1] Sídlila ve Škodově paláci v Charvátově ulici v Praze, poté ve Vodičkově ulici 36.[2] Základnu měla od založení v roce 1927 na Letišti Praha–Kbely, od roku 1937 až do ukončení činností v roce 1939 působila na novém Letišti Praha–Ruzyně.

Československá letecká společnost – ČLS
Douglas DC-3 ČLS imatrikulace OK-AIH na budapešťském Letišti Budaörs v roce 1939
Douglas DC-3 ČLS imatrikulace OK-AIH na budapešťském Letišti Budaörs v roce 1939
Zahájení činnosti1927
Ukončení činnosti1939
SídloPraha
Hlavní základna
DestinaceAmsterdam, Berlín, Curych, Rotterdam, Vídeň
Velikost flotily27 (celkově)

Historie

editovat

Založení

editovat

První zprávy o založení Československé letecké akciové společnosti se začaly objevovat koncem roku 1925. Podle původního záměru měly tuto společnost založit Škodovy závody, J. Walter a spol., Laurin & Klement, Breitfeld a Daněk a Avia Miloš Bondy s akciovým kapitálem 10 mil. Kč. Lety mezi hospodářsky a geograficky význačnými středisky měly být provozovány výhradně s letadly domácí výroby.[3] Společnost však byla založena až dne 22. ledna v roce 1927 pouze Škodovými závody. Prvním vrchním ředitelem ČLS se stal Karel Huppner, jehož Škodovy závody pověřily vybudováním společnosti. Šéfpilot společnosti byl František Novotný, s více než milionem nalétaných kilometrů.[2] K založení společnosti již od roku 1925 vyzýval stát (Ministerstvo veřejných prací) velké podniky a banky, protože Československé státní aerolinie (ČSA) v tu dobu na zahájení neměly dostatek financí a zkušeností.[1]

 
Douglas DC-2 (OK-AIB), Čs. letecká společnost, nové letiště Praha-Ruzyně (1937)

Průběh

editovat

Dne 7. března 1928 začala společnost provozovat letounem Avia BH-25 lety na trase Vídeň – Praha – Drážďany – Berlín, částečně spolupracovala s německou Lufthansou a rakouskou Österreichische Luftverkehr. V tomto roce obdržela společnost od státu 5 807 272 Kč, zatímco například ČSA pouze 4 370 260 Kč. Výše dotací byla stanovena dle smluvního algoritmu, kdy stát proplácel určenou sazbu za uletěný linkový kilometr.

Denně (kromě neděle) se létalo s letadly Avia-FVIIb-3m na lince Praha – Mariánské Lázně – Kassel – Rotterdam. Na rok byla v roce 1929 zahájena sezónní linka Mariánské Lázně – Norimberk. V únoru 1931 společnost uskutečnila lety Praha – Mnichov – Curych. Další linka se létala také z Mariánských Lázních přes Karlovy Vary do Lipska.[4] V roce 1931 začal let Praha - Lipsko - Rotterdam létat až do Amsterdamu, kde navazoval na linku KLM do Londýna.[1]

V zimním období 1931–1932 zrušila společnost kvůli velké hospodářské krizi všechny lety.

Od 15. června 1935 se linka do Curychu rozšířila až do Ženevy a Marseille. Douglas DC-2 byl 20. dubna 1936 na přímou linku Praha – Vídeň. Douglas DC-3 létal hlavně na lince Amsterdam – Praha – Vídeň. V srpnu 1937 po jednáních ČLS zahájila lety do Budapešťského Budaörs vlastními letadly. V roce 1938 celková délka linek tvořila 3 470 km a bylo celkově nalétáno 1 402 135 km,[1] průměrná traťová rychlost letů byla díky novým zakoupeným americkým Douglasům DC-2 a DC-3 260 km/h, ve stejné době činil tento parametr u ČSA 224 km/h.[1] V posledních letech svého působení byla flotila ČLS jedna z nejvyspělejších v celé Evropě.[2]

Ukončení

editovat

Po Mnichovské dohodě se začaly postupně linky ČLS uzavírat. V roce 1939 se při zabrání západní části republiky Němci definitivně zastavila činnost. V letech 1944-1945 došlo k likvidaci i zbytku Československé letecké společnosti, nikdy už nebyla obnovena.[5][1]

Flotila

editovat

Ve flotile ČLS se za celou dobu působení vystřídalo celkem 27 letadel 6 typů. Počítalo se také například s nasazením Avie 51 (OK-ABV), to se ale nakonec neuskutečnilo kvůli špatné konstrukci.

Letadlo[2] Počet Zařazení Vyřazení Posádka[1] Cestující[1] poznámky registrace
Avia BH-25 6 1928 1933 2 5-6 Jeden letoun ztracen při letecké nehodě v roce 1929. L-BABC, L-BABD, OK-ABA, OK-ABB, OK-ABC, OK-ABF
Fokker F.VIIa 2 1928 1935 2 8 OK-AAH, OK-AAI,
Avia F-VIIb-3m 8 1930 1937 2 8-12 OK-ABN, OK-ABM, OK-ABO, OK-ABP, OK-ABR, OK-ABS, OK-ABT, OK-ABU
Fokker F.XVIII 2 1935 1938 3 13 OK-AIQ, OK-AIR
Douglas DC-2 2 1936 1939 4 14 Po KLM byla ČLS druhá letecká společnost vlastnící tento letoun. Byly v nich poprvé taky letušky. OK-AIA, OK-AIB
1 1936 Náhrada za havarovaný zničený letoun OK-AIA. OK-AIC
2 1937 OK-AID, OK-AIZ
Douglas DC-3 1 1937 1939 4-5 21 Kabina byla na dobové poměry pohodlná. OK-AIH
2 1938 OK-AIE, OK-AIF
Celkem 26

Letecké nehody

editovat

V historii letecké společnosti se stala pouze jedna smrtelná letecká nehoda.

  • 9. května 1929 na lince z Prahy do Rotterdamu poblíž německého Kasselu letoun BH-25 (L-BABD) ve špatných povětrnostních podmínkách narazil do zalesněného kopce, 3 osoby na palubě zahynuly (pilot, mechanik a jeden cestující).
  • 21. dubna 1936 letoun Douglas DC-2 byl nucen nouzově přistát při špatných povětrnostních na přímé lince Praha – Amsterdam, při přistání byl letoun zcela zničen.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f g h Československá letecká společnost měla zahraniční linky dříve než ČSA. iDNES.cz [online]. 2017-01-22 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Československá letecká společnost (ČLS) [online]. [cit. 2010-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-07. 
  3. ↑ Československá letecká akc. společnost. Národní politika. 1925-11-28, roč. 43, čís. 326, s. 12. Dostupné online. 
  4. ↑ Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech. 1. vyd. Praha XVII-Jinonice: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, 1933. 140 s. S. L43. 
  5. ↑ Před 85 lety vznikla Československá letecká společnost - FlyMag. www.flymag.cz [online]. [cit. 2016-08-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Československá_letecká_společnost&oldid=24376421“