Černíkovice (zámek)
Zámek Černíkovice se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou na východním okraji obce Černíkovice (asi 6 km severozápadně od Rychnova nad Kněžnou). Jednopatrová dvoukřídlá klasicistní stavba stojící na pravém břehu řeky Bělé je od roku 1964 kulturní památkou.[1]
| Zámek Černíkovice | |
|---|---|
 Východní křídlo (pohled od západu) | |
| Základní informace | |
| Sloh | empír |
| Architekt | Heinrich Koch |
| Výstavba | 1822–1825 |
| Současný majitel | Kolowrat-Krakowští-Liebsteinští |
| Poloha | |
| Adresa | Černíkovice,  Česko |
| Souřadnice | 50°11′18,3″ s. š., 16°12′51,77″ v. d. |
  Černíkovice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 24036/6-2241 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatVes Černíkovice, původně nazývaná Grunov, je písemně doložena až od roku 1354, i když pravděpodobně vznikla už v 11. století. Ve 14. století ji získali Žampachové z Potštejna a v té době tu byla na severním břehu řeky Bělé postavena tvrz (čtverhrannou akropoli v místech čp. 17 chránil ze tří stran příkop, na jihu říčka Bělá). Ta byla za Jana Koldy ze Žampachu v roce 1457 dobyta vojsky poděbradské jednoty a pak již nebyla obnovena.[2]
V letech 1558–1572 byl držitelem Černíkovic Matyáš Dobeš z Olbramic.[3] Pravděpodobně tehdy byla o něco východněji, na místě nynějšího zámku, postavena nová renesanční tvrz. V roce 1674 získal panství František Karel Libštejnský z Kolovrat (1620–1700) a od této doby je historie lokality spojena s rodem Kolovratů a jeho rychnovskou větví.[4]
V 18. století byl na místě renesanční tvrze vybudován barokní zámek, který v letech 1822–1825 nechal František Antonín Kolovrat (1778–1861) přestavět na klasicistní empírový zámek podle návrhu vídeňského architekta Heinricha Kocha (1781–1861).[1]
Do roku 1945 sloužil zámek jako letní sídlo rychnovských Kolovratů, v roce 1948 byl znárodněn a byl pak využíván i jako Ústav sociální péče o mládež. V roce 1990 požádal Kryštof Kolowrat Krakowský Liebsteinský (1927–1999) úspěšně o navrácení majetku; ústav zde však fungoval až do roku 2001, kdy se přestěhoval do Rychnova nad Kněžnou. Zámek byl navrácen ve špatném stavu a zcela bez mobiliáře.[5]
Popis
editovat
Budova zámku je ve svahu nad pravým břehem říčky Bělé. Má dvě křídla postavená v pravém úhlu, obě jednopatrová. Zhruba ve středu východního křídla vystupuje z jeho zadního průčelí dále na východ směrem k parku nižší přístavek zámecké kaple. Jižní křídlo je vůči východnímu poněkud předsunuto na západ. Empírová fasáda je v základu bílá, s okrovými detaily.[1]
Kolem budovy zámku a dál východně podél obou břehů Bělé je krajinářský park s jezírkem, rovněž založený podle empírového projektu. Terén směrem k severu stoupá, už mimo zámecký areál je kostel Povýšení sv. Kříže z roku 1652 se hřbitovem a na park navazuje les na vrchu Homole.
Jižně od zámku je most přes Bělou a asi 200 m dále u silnice přízemní novoklasicistní stavba tzv. koníren (tyto stavby z 1. poloviny 19. století nejsou kulturní památkou).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c zámek - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online.
- ↑ Tvrz Černíkovice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2020-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Dobeš z Olbramic, Matyáš, -1579 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Historie - Oficiální stránky obce Černíkovice. www.cernikovice.cz [online]. [cit. 2020-09-19]. Dostupné online.
- ↑ Empírová kráska chátrá. Orlický týdeník on-line. 2016-04-10. Dostupné online [cit. 2020-09-21].
Literatura
editovat- POCHE, Emanuel, et al. Umělecké památky Čech 1., A–J. Praha: Academia, 1977. S. 184.
- MUSIL, František; SVOBODA, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: Grantis, 1998. 224 s. ISBN 80-902400-3-8.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Černíkovice na Wikimedia Commons - Historické fotografie: Černíkovice – zámek
- Hrady.cz: Zámek Černíkovice