Élysion

místo v řecké mytologii

Élysion, starořecky Ἠλύσιον, latinsky Elysium, bylo v řecké mytologii místo na západním okraji Země, kam bohové mohou za živa přenést své oblíbence. Později místo pobytu spravedlivých duší v podsvětí.

Franz Nadorp: Goethe přichází do Elysia (kolem 1850)

Starověká mytologie

editovat

Nesmrtelní hrdinové tam blaženě žijí za stálého jara a bez starostí.[1] Hésiodos mluví o „ostrovech blažených“.[2] Později je chápáno jako součást podsvětí, kam přicházejí duše počestných lidí (na rozdíl od Tartaru, kde jsou duše provinilých trestány).[3]

Podle Homéra to bylo sluncem zalité místo na této straně oceánu, podle Hésioda ostrov duší, podle Pindara je na tomto ostrově palác Kronův (Saturnův). Podle Vergilia se zde setkal Aineiás se svým otcem Anchísem.

Pozdější významy

editovat

V křesťanství se Elysiem rozuměl ráj, nebe, odtud také „Elysejská pole“ (Avenue des Champs-Élysées) v Paříži. Název Elysium se často vyskytuje v populární kultuře, v hudbě i filmu.[4]

Na Marsu dostala tento název štítová sopka Elysium Mons.

Reference

editovat
  1. Homér, Odysseia 4.561 n.
  2. Hésiodos, Práce a dni, 167 n.
  3. Encyklopedie antiky, s. 168.
  4. Elysium (2013). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • Ludvík Svoboda a kolektiv: Encyklopedie antiky, Academia, Praha 1973, s. 168, heslo Élysion
  • Ottův slovník naučný – svazek 8, str. 557 – heslo Elysium

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat