Category:Mariánský pramen (Malá Chuchle)

Čeština: Praha-Malá Chuchle, Mariánský pramen (V háji, V Čertově strouze, U kapličky, V Malé Chuchli, V Chuchelci, Kuchelbad). Součást kulturní památky tvořené komplexem chuchelských lázní. Pramen zásoboval vodou malochuchelské lázně, které v 18. a 19. století byly významným letoviskem. Pramen byl pro Malou Chuchli zdrojem vody až do roku 1984, kdy byla Chuchle připojena na pražský vodovod. Kadlecová a Žák považují tento pramen za jeden z nejvýznamnějších v Českém krasu. Od roku 1986 součást pozorovací sítě podzemních vod Českého hydrometeorologického ústavu (kód PP0908). V roce 2007 Český hydrometeorologický ústav umístil nový objekt své monitorovací sítě těsně nad opěrnou zídkou studánky. Opěrná zeď studánky byla v roce 2007 opravena a utěsněna proti prosakující vodě, práce provedl Pavel Jeřábek (Hnutí Brontosaurus, zákl. článek Kandík, Mníšek pod Brdy) na objednávku odboru ochrany prostředí MHMP. Vydatnost pramene v minulosti kolísala v rozmezí 0,5 až 2,8 l/s, v posledních letech (údaj z roku 2013) trvale dosahuje či překračuje 2,5 l/s, v roce 2009 byla uváděna vydatnost okolo 1 l/s.

Voda má vysoký obsah hořčíku, roku 1760 ji prohlásil dr. Scrinci za minerální, dle dnešních měřítek však nemá balneologický význam. Voda je vápenato–hořečnato–uhličitano–síranového typu s neutrálním pH (v roce 2009 bylo uváděno slabě alkalické pH) a vysokou mineralizací. Obsahy dusičnanů a chloridů jsou dlouhodobě vyšší, než připouští vyhláška č. 252/2004 Sb. o pitné vodě, ostatní analyzované chemické složky vody této vyhlášce vyhovují. Z ostatních sledovaných kontaminantů zde byly v roce 1994 naměřeny zvýšené obsahy trichlorethenu (TCE), tetrachlorethenu (PCE) a trichlormethanu, které pocházejí nejčastěji z odmašťovacích přípravků, přísad do barev a laků apod., v letech 2007 i 2012 však byl již jejich výskyt v normě. V roce 2009 byly naměřeny zvýšené počty koliformních bakterií, pravděpodobně způsobené průsakem povrchové vody, které průběžně klesaly.

• Studánku tvoří kamenná prohnutá stupňovitá zeď, podobou připomínající památník, o rozpětí 4,5 m a výšce 2 m, s výrazným kulovitým kamenem na nejvyšším místě. V ose pod kamenem v omítkové destičce je vyryto „opraveno L.P. 1946“. Pod ní ústí kovová trubka, z níž voda stéká do odtokové stružky překryté jednoduchým dřevěným můstkem.
• Asi o 7 m severněji je přímo nad potokem výrazný výtok vody z kovové roury, kudy odtéká přebytek vody z pramene.
• Vlastní pramen leží o 50 m výše v boční rokli západně od studánky pod oltářem kaple Panny Marie, tvořené umělou jeskyní (grottou). Pramen je v kobce, přístupné kovovými dvířky ze zadní strany kaple. Je veden trubkou pod podlahou kaple a pod zemí až k objektu studánky.
• Kaple Panny Marie pochází z 2. poloviny 18. století. Na magistrátním webu ENVIS se v roce 2010 psalo, že je v přípravě rekonstrukce čelní strany kaple.

[1]