Chapter Text
Sobota
Bomba tikala. Kousl jsem se do rtu, bylo příliš málo času na ni upozornit civilisty a evakuovat oblast.
Bomba tikala. Bylo příliš pozdě poslat je pryč. Poslat do bezpečí mé lidi. Věděl jsem, že to nestihnou.
Bomba tikala. Tikala na hrudi sebevražedného atentátníka, bylo příliš málo času poslat odborníka přes trhaviny, stejně by se k tomu šílenci ani nedostal, dřív než by zmáčkl spoušť, nebo aby nezabil svoji rukojmí.
Bomba tikala. Ano, atentátník neměl za rukojmí jen všechny civilisty plus vojáky, ale i svoji dceru.
Bomba tikala a žena bezmocně křičela.
Bomba tikala a řešení v nedohlednu.
Bomba tikala. Za několik málo vteřin všichni zemřou.
Bomba tikala. Docházel nám čas.
Bomba tikala. Zatmělo se mi před očima.
Bomba tikala.
Nastalo ticho.
Nastalo ticho a pak mě všichni začali radostně a s úlevou objímat a gratulovat mi. Oslovovali mě „Hrdino". Jaký pak hrdina?