Přeskočit na obsah

Socialistická republika Bosna a Hercegovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Socialistická republika Bosna a Hercegovina
Socijalistička Republika Bosna i Hercegovina
Социјалистичка Република Босна и Херцеговина
1943–1992
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
51 129 km²
Obyvatelstvo
4 377 033 (1991)
Státní útvar
socialistická republika
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Království Jugoslávie Království Jugoslávie
Nezávislý stát Chorvatsko Nezávislý stát Chorvatsko
Následující
Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Republika srbská Republika srbská
Chorvatská republika Herceg-Bosna Chorvatská republika Herceg-Bosna

Socialistická republika Bosna a Hercegovina (zkráceně SR Bosna a Hercegovina; srbochorvatsky Socijalistička Republika Bosna i Hercegovina, Социјалистичка Pепублика Босна и Херцеговина) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. V lednu 1992 místní Srbové vyhlásili Republiku srbského národa v Bosně a Hercegovině, která byla prohlášena za jednotku SFRJ.[1] Jugoslávskou federaci Bosna a Hercegovina opustila v březnu 1992, od dubna 1992 v zemi zuřila občanská válka.

Vývoj názvu

[editovat | editovat zdroj]
Možná hledáte: Historie Bosny a Hercegoviny.

Původní představa některých čelných funkcionářů AVNOJe počítala se vznikem národnostně homogenních republik, což by znamenalo, že Bosna a Hercegovina by se stala patrně pouze autonomní oblastí, jejíž postavení by bylo složité, neboť nebylo možné rozhodnout, zda Bosnu přiřknout k národnostně homogennějšímu Chorvatsku nebo Srbsku. Proto existovaly také například návrhy zvláštní autonomní oblasti řízené z federace.[2][3] Nakonec se s poukazem na ztráty Bosňanů v národnostně-osvobozeneckých bojích podařilo přesvědčit Edvarda Kardelje, který se statutem republiky souhlasil a v tomto duchu informoval i Tita.[2] To ve výsledku znamenalo, že 25. listopadu 1943 mohl Zemský protifašistický výbor národního osvobození Bosny a Hercegoviny vyhlásit státnost Bosny a Hercegoviny a přihlásit se k vytváření lidové a federativní Jugoslávie.[4]

První vláda Lidové republiky Bosny a Hercegoviny byla ustavena v Sarajevu v dubnu 1945.[2]

Administrativně-územní vymezení Bosny a Hercegoviny bylo v roce 1945 provedeno podle hranic Bosny a Hercegoviny stanovené Berlínským kongresem z roku 1878, přičemž došlo k drobným výměnám území s Chorvatskem a Černou Horou.[2]

Po celou dobu existence lidové, resp. socialistické republiky byla řešena otázka zdejších národností. V případě Srbů a Chorvatů problém nebyl, v případě Muslimů (od roku 1993 nazývaných Bosňáci)[5] však byly různé tendence, které měly vést k jejich řazení mezi předchozí dvě národnosti nebo do skupiny Jugoslávců s poukazem na to, že označení Muslimové vyjadřuje příslušnost ke konfesi a ne k národnosti. Smutným vyvrcholením rozporů mezi etniky byla zvěrstva za občanské války.

Republikové ústavy byly přijaty v letech 1946, 1963 a 1974.

Podrobnější informace naleznete v článcích Předsednictvo Bosny a Hercegoviny a Seznam představitelů Bosny a Hercegoviny.

Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla do roku 1990 Komunistická strana, respektive Svaz komunistů.

V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, republikové Předsednictvo.

Výsledky prvních svobodných voleb kopírovaly etnické složení republiky. Skoro 40% hlasů získala Strana demokratické akce (SDA) Alije Izetbegoviće, třetinu hlasů získala Srbská demokratická strana Bosny a Hercogoviny (SDS) a dvacet procet získalo Chorvatské demokratické společenství Bosny a Hercegoviny (HDZ BiH).[6]

Političtí představitelé

[editovat | editovat zdroj]

Straničtí představitelé

[editovat | editovat zdroj]
  1. HLADKÝ, Ladislav. Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země. Brno: Doplněk, 1996. 216 s. ISBN 80-85765-61-6. S. 144. 
  2. a b c d HLADKÝ, Ladislav. Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země. Brno: Doplněk, 1996. 216 s. ISBN 80-85765-61-6. S. 87–97. 
  3. RAMET, Pedro. Nationalism and Federalism; Yugoslavia 1963 - 1983. Bloomington: Indiana University Press, 1984. Dostupné online. ISBN 0-253-33972-3. Kapitola Axes of Nationalist Tension, s. 144. (angličtina) 
  4. DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 21. 
  5. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 635. 
  6. ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 574. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]