Přeskočit na obsah

Pavlovnie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPavlovnie
alternativní popis obrázku chybí
Pavlovnie plstnatá (Paulownia tomentosa)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďpavlovniovité (Paulowniaceae)
Rodpavlovnie (Paulownia)
Siebold & Zucc., 1835
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavlovnie[1][2] (Paulownia), česky též paulovnie,[3] je jediný rod čeledi pavlovniovité (Paulowniaceae), dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). Jsou to stromy pocházející převážně z Číny. Patří mezi ceněné okrasné dřeviny s nápadnými květy i listy.

Pavlovnie jsou opadavé nebo stálezelené stromy. Dorůstají výšky 5 (Paulownia taiwaniana) až 30 (Paulownia fortunei) metrů. Kůra je hladká, v mládí s nápadnými lenticelami. Větévky jsou vstřícně postavené. Listy jsou vstřícně postavené, někdy i po 3 v přeslenu, dlouze řapíkaté. Čepel je celistvá nebo mělce dlanitě 3 až 5laločná, s dlanitou žilnatinou a se zvlněným nebo zvláště v mládí často pilovitým okrajem.

Květenství jsou velká, válcovitého až kuželovitého tvaru, složená nejčastěji z 3 až 5květých přisedlých nebo stopkatých vrcholíků. Květy jsou oboupohlavné, souměrné. Kalich je zvonkovitý až kuželovitý, chlupatý, s horním cípem větším než zbývající 4 cípy. Koruna je purpurová nebo bílá, nálevkovitě zvonkovitá až trubkovitě nálevkovitá, dvoupyská. Spodní pysk je prodloužený a trojlaločný, horní je dvoulaločný. Korunní trubka je na bázi zúžená a prohnutá. Tyčinky jsou 4, přirostlé ke koruně. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů, se 2 pouzdry. Plodem je lokulicidní dvouchlopňová tenkostěnná nebo dřevnatá tobolka s mnoha drobnými semeny.[4]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod zahrnuje 6 nebo 7 druhů. Všechny druhy se vyskytují v Číně, pavlovnie Fortunova (Paulownia fortunei) přesahuje i do Laosu a Vietnamu. Pavlovnie rostou v nížinných i horských lesích až do nadmořské výšky 3000 m.[4]

Pavlovnie byla pojmenována na počest Anny Pavlovny Romanovové, nizozemské královny, ruské velkokněžny, nejmladší dcery ruského cara Pavla I. a nejmladší sestry cara Alexandra I.

Pavlovniovité jsou sesterskou větví čeledi zárazovité (Orobanchaceae). V dřívějších systémech byl rod pavlovnie nejčastěji řazen do čeledi krtičníkovité (Scrophulariaceae) jako její jediný stromový zástupce.[5]

Pavlovnie jsou atraktivní a nápadné okrasné dřeviny. Většina druhů není v našich podmínkách zimovzdorná. Nejčastěji je pěstována pavlovnie plstnatá (Paulownia tomentosa), řidčeji pavlovnie Fortunova (Paulownia fortunei), lišící se od prvního druhu především tvarem květenství a tobolek.[2] Ve sbírkách Pražské botanické zahrady v Tróji je pěstována pavlovnie Fargesova (Paulownia fargesii), v Arboretu Žampach pavlovnie protáhlá (Paulownia elongata).[6]

Pavlovnie je rychle rostoucí rostlina, tedy je prakticky využitelná v energetice jako zdroj dřeva. Dřevo navíc nemá suky, proto je ceněné dřevaři, a zároveň se v něm vyskytuje jen málo pryskyřice, což pavlovnii činí vhodnou pro výrobu ethanolu.[7]

Pěstování

[editovat | editovat zdroj]

Pavlovnie jsou teplomilné dřeviny vyžadující výživnou a dosti vlhkou hlinitou půdu. Stanoviště je třeba chráněné před mrazivými větry, které způsobují zmrznutí násady květenství. Stromy rostou zpočátku velmi bujně a plné mrazuvzdornosti dosáhnou až tehdy, když se růst zpomalí a začnou nasazovat tenčí a ne tak dužnaté přírůstky.[8]

Rozmnožují se ze semen. Tobolky se sbírají přímo ze stromů ještě před jejich otevřením. Semena se vysévají na jaře bez předchozí stratifikace. Mladé rostliny je třeba na zimu přikrývat. Vegetativně lze pavlovnie množit zimními kořenovými řízky, získané rostliny ale mají slabý kořenový systém.[8]

Seznam druhů

[editovat | editovat zdroj]
  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b c KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  3. a b HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. 07-105-78. 
  4. a b Flora of China: Paulownia [online]. Dostupné online. 
  5. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 
  6. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 
  7. Zasadíte paulovnii a za rok máte čím topit. Budete sklízet dřevo - iDNES.cz [online]. idnes.cz [cit. 2013-01-24]. Dostupné online. 
  8. a b WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6. 
  9. The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]