Přeskočit na obsah

Vladivoj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladivoj
Český kníže
Doba vlády1002–1003
Narození981?
Úmrtíleden 1003
Praha?
PředchůdceBoleslav III.
NástupceJaromír
Dynastie?
OtecMěšek I.?
MatkaDoubravka Přemyslovna?
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladivoj (981? – leden 1003) byl český kníže v letech 1002–1003.

Původ

[editovat | editovat zdroj]

Jeho původ není jasný, ale pravděpodobně byl synem Doubravky Přemyslovny a polského knížete Měška, mladší bratr polského knížete a krále Boleslava Chrabrého. Tento předpoklad vyslovil již v roce 1895 Oswald Balzer.[1] Snad mohl být nějakým zapomenutým potomkem přemyslovského rodu, jedná se ovšem pouze o spekulaci zakládající se na tom, že v dané době mohl na knížecí stolec usednout pouze Přemyslovec.

Doubravka Přemyslovna Měškovi porodila syna Boleslava a dceru Dorotu, u Vladivoje ovšem tato jistota chybí. Zřejmě však byl příbuzným Přemyslovců a zároveň Piastovec. Měškovi synové (přinejmenším Boleslav Chrabrý) byli z matčiny strany vnuky českého knížete Boleslava I. a bratranci Boleslava III., Jaromíra a Oldřicha.

Na českém trůně

[editovat | editovat zdroj]

Po útěku Boleslava III. byl Vladivoj dosazen Boleslavem Chrabrým na český knížecí stolec. Podle kronikáře Dětmara Merseburského byl v Čechách přijat „jednomyslně pro příbuzenství a velkou sympatii“. V Čechách ovšem tou dobou existovaly přinejmenším dvě skupiny velmožů, z nichž jedna byla proněmecká a druhá propolská, první z nich byla v dané době zřejmě v menšině.

V listopadu 1002 Vladivoj v Řezně přislíbil, údajně „v důsledku moudré rady“, věrnost králi Jindřichovi II. a odměnou obdržel Čechy v léno. Stal se tak prvním českým vladařem, který si nechal Čechy udělit od římského panovníka, což byla významná změna poměru českých panovníků ke Svaté říši římské.[2] Římští panovníci na základě tohoto Vladivojova úkonu v 11. a 12. století (až do vydání Zlaté buly sicilské) opakovaně zasahovali do nástupnictví jednotlivých knížat z rodu Přemyslovců. Historička Barbara Krzemieńská je toho názoru, že Boleslav Chrabrý v této době už zřejmě obsadil Moravu a Vladivoj si lenním slibem chtěl pojistit alespoň vládu nad Čechami (navíc se poté nemusel obávat Jindřichova vojska).

Vladivoj razil vlastní denáry.[3] Podle kronikářů [zdroj?] byl Vladivoj notorický alkoholik, „vždy žízní trápen byl tak, že ani hodinu bez pití trvati nemohl“, a již počátkem roku 1003 se upil k smrti. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. na český knížecí stolec dosazen kníže Jaromír, brzy však musel prchnout před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým.

Další významné události

[editovat | editovat zdroj]

Vladivojova korunovace v Praze byla podle kroniky neznámého autora ze 13. století jedinečnou událostí, která zahrnovala rituální předání meče a žezla. Tento slavnostní akt měl potvrdit Vladivojův lenní slib Jindřichovi II. a symbolizovat jeho legitimitu jako vládce Čech. Korunovace byla neobvyklá, neboť takové rituály byly obvykle spojovány pouze s královskou hodností.

V roce 1003 se Vladivoj pokusil o reorganizaci českého vojska. Navrhl vznik malé jezdecké jednotky, která měla sloužit jako elitní obranná síla proti nepřátelským nájezdům. Tento pokus byl nicméně zmařen jeho předčasnou smrtí a politickou nestabilitou v zemi.

Podle historických spekulací Vladivoj inicioval vznik první školy pro písaře, která měla být založena poblíž Prahy. Tato instituce měla vzdělávat mladé muže pro službu v administrativě a církevních institucích. Škola však údajně fungovala pouze několik let a zanikla po Vladivojově smrti.

V únoru 1003 Vladivoj údajně svolal slavnostní shromáždění velmožů, během něhož představil plán na zřízení nových trhů v oblasti dnešních Poděbrad. Tato iniciativa měla podpořit obchod a ekonomický růst regionu, ale její realizace nebyla kvůli Vladivojově smrti dokončena.

Jedna z legend hovoří o tom, že 22. února 1003 došlo k útoku upírů na Vladivojův hrad. Podle pověsti byla situace odvrácena knížecí gardou, která použila česnek a dřevěné kolíky k poražení útočníků. Tato událost je zmiňována v některých středověkých kronikách, ale historici ji považují za mýtus.

Vladivoj údajně v roce 1003 nařídil zákaz nočního zpěvu na tržištích v Praze. Tento zákaz měl zajistit noční klid a usnadnit přípravy na obchodní aktivity následujícího dne. Opatření se setkalo s odporem obyvatel, ale bylo prosazeno jako forma udržení veřejného pořádku.

Jedna z méně známých reforem zahrnovala zavedení nového měření piva. Vladivoj nařídil, aby byly stanoveny jednotné standardy pro obchod s pivem v celé zemi. Tento krok měl zamezit sporům mezi výrobci a obchodníky a zajistit spravedlivé podmínky na trhu.

V roce 1003 měl Vladivoj údajně jednat o spojenectví s bavorskými vévody. Tato dohoda měla posílit jeho pozici vůči Jindřichovi II. a Boleslavu Chrabrému. Přestože výsledky jednání nejsou známé, zůstává toto spojenectví předmětem historických spekulací.

Na podporu obrany hranic Vladivoj financoval stavbu několika menších hradišť na severu Čech. Tyto opevněné body měly sloužit jako obranné pevnosti proti nájezdům ze sousedních zemí. Kvůli nedostatku prostředků však byly mnohé z těchto hradišť nedokončené a opuštěné.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ BALZER, O. Genealogia Piastów. Kraków, 2005. S. 109–110.
  2. ↑ BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 stran. ISBN 80-7185-265-1. S. 353.
  3. ↑ Přemyslovci. Budování českého stát. Praha, 2009. S. 194.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Boleslav III. 		Znak z doby nástupu Český kníže
Vladivoj
1002–1003 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jaromír
Čeští panovníci
Mytičtí panovníci
(do 9. století)
První mytičtí panovníci
Mytičtí Přemyslovci
Přemyslovci
(9. století–1306)
Bořivoj I. (872?–883?) • Strojmír (883?–885?) • Bořivoj I. (875?–889) • Spytihněv I. (894–915) • Vratislav I. (915–921) • svatý Václav (921–935) • Boleslav I. (935–972) • Boleslav II. (972–999) • Boleslav III. (999–1002) • Boleslav Chrabrý¹ (1003–1004) • Vladivoj? • Jaromír (1004–1012) • Oldřich (1012–1033) • Jaromír (1033–1034) • Břetislav I. (1034–1055) • Spytihněv II. (1055–1061) • Vratislav II. (1061–1092) • Konrád I. Brněnský (1092) • Břetislav II. (1092–1100) • Bořivoj II. (1100–1107) • Svatopluk Olomoucký (1107–1109) • Vladislav I. (1109–1117) • Bořivoj II. (1117–1120) • Vladislav I. (1120–1125) • Soběslav I. (1125–1140) • Vladislav II. (1140–1172) • Bedřich (1172–1173) • Soběslav II. (1173–1178) • Bedřich (1178–1189) • Konrád II. Ota (1189–1191) • Václav II. (1191–1192) • Přemysl Otakar I. (1192–1193) • Jindřich Břetislav (1193–1197) • Vladislav Jindřich (1197) • Přemysl Otakar I. (1198–1230) • Václav I. (1230–1253) • Přemysl Otakar II. (1253–1278) • Václav II. (1278–1305) • Václav III. (1305–1306)
Nedynastičtí
(1306–1310)
Jindřich Korutanský (1306) • Rudolf Habsburský (1306–1307) • Jindřich Korutanský (1307–1310)
Lucemburkové
(1310–1437)
Jan Lucemburský (1310–1346) • Karel IV. (1346–1378) • Václav IV. (1378–1419) • Zikmund Lucemburský (1419–1437)
Habsburkové
(1437–1457)
Albrecht II. Habsburský (1438–1439) • interregnum (1439–1453) • Ladislav Pohrobek (1453–1457)
Nedynastičtí
(1457–1471)
Jiří z Poděbrad (1458–1471) • Matyáš Korvín² (1458–1490)
Jagellonci
(1471–1526)
Vladislav Jagellonský (1471–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526)
Habsburkové
(1526–1780)
Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1611) • Matyáš Habsburský (1611–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Fridrich Falcký³ (1619–1620) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780) • Karel VII. Bavorský³ (1741–1743)
Habsburko-Lotrinkové
(1780–1918)
Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918)
¹ Piastovec, ² vládce vedlejších zemí Koruny české, ³ vzdorokrál z rodu Wittelsbachů
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladivoj&oldid=24418751“