Batelov

Batelov
Kostel sv. Petra a Pavla
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Třešť
Obec s rozšířenou působností	Jihlava (správní obvod)
Okres	Jihlava
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°18′52″ s. š., 15°23′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 443 (2024)
Rozloha	42,70 km²
Nadmořská výška	552 m n. m.
PSČ	588 51
Počet domů	803 (2021)
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa úřadu městyse	náměstí Míru 148 588 51 Batelov [email protected]
Starostka	Mgr. Lenka Charvátová
Oficiální web: www.batelov.cz
Batelov
Další údaje
Kód obce	586862
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Batelov (německy Battelau) je městys po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, rozkládající se v okrese Jihlava v Kraji Vysočina, asi 16 kilometrů jihozápadně od Jihlavy. Žije zde přibližně 2 400 obyvatel.

Název

Název městyse byl odvozen od (německého) osobního jména Bat(e)l, zdrobněliny jména Bat(t)o. Význam místního jména byl "Batelův majetek". Vývoj jména obce v písemných pramenech: Patelov (1279), Patluna (1325), Batholowicz (1361), Bathalow (1412), Patlaun (1517), v Bathelowie (1534), Battelau a Batelow (1678). Židovský název městyse v hebrejštině zní באטלויא.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279. Původní osada s tvrzí byla založena v části zvané Na Vůbci. Od 14. století zde stávala tvrz. V roce 1534 se Batelov stal městečkem.

Během revitalizace Pilského rybníka byl proveden archeologický průzkum. Na dně zjistili archeologové zbytky staveb, pocházejících ze 13. až 14. století. Jsou to pravděpodobně pozůstatky zaniklé vsi. Nalezeny byly i další objekty z 15. a 16. století, různé kovové předměty (podkovy, přezky, mince, např. pražský groš či malé mince z 15. a 16. století) a střepy keramiky.

V roce 1735 batelovské panství koupil svobodný pán Johan Christofor Burkhard, Baron de Kllee – pán na Batelově a Stránkách. Za jeho vlády došlo ke klasicistní přestavbě tzv. Nového zámku a v roce 1755 zahájil stavbu kostela sv. Petra a Pavla. V 17. století zde byla založeny hamry, které byly v 1. polovině 19. století modernizovány na železárny.

V roce 1851 tudy projížděl Karel Havlíček Borovský během své cesty do vyhnanství v Brixenu. V Batelově se státnímu kočáru porouchalo kolo; během opravy v místní kovárně se Havlíček setkal na místní poště s poštmistrem J. Rajským a farářem Slavíkem. Havlíček v Batelově pobýval již za studentských let, kdy zde napsal báseň Dumka na batelovském vrchu. V roce 1921 byla ve Vršku umístěna jeho pamětní deska. Roku 1971 byl na jeho počest postaven pomník na náměstí.

V letech 1869–1880 byl Švábov osadou Batelova, stejně jako Nový Svět a Spělov v letech 1869–1900. Od 1. července 1989 do 31. prosince 1992 k Batelovu jako místní část náležel Švábov. Od 1. července 1989 k obci přísluší jako místní části vesnice Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov. Od 23. dubna 2008 byl obci vrácen status městyse.

Přírodní poměry

Batelov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 6,5 km jihozápadně od Dolní Cerekve, 7,5 km severozápadně od Třeště, 3,5 km severně od Rácova, 4,5 km severovýchodně od Nové Vsi a 5,5 km východně od Horní Cerekve. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně leží na rozmezí Javořické vrchoviny a Křižanovské vrchoviny a jejich podcelků Brtnické vrchoviny a Jihlavských vrchů, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Třešťskou pahorkatinu a Řásenskou vrchovinu. Průměrná nadmořská výška činí 552 metrů.

Nejvyšší bod, Vršek (631 m n. m.), leží východně od městyse. Jižně se nachází Posvátný (630 m n. m.). Severně od Batelova je vyvýšenina Na Vrších (595 m n. m.) a Rohozenský kopec (593 m n. m.). Městysem protéká řeka Jihlava, do níž se východně od Batelova vlévá potok Hanzalka (z jihu) a ze severu Hraniční potok. Před Zámeckým rybníkem se přímo v Batelově do Jihlavy vlévá Batelovský potok, na němž se v jižní části obce nachází Pilský rybník, na řece Jihlavě západně od Batelova pak Škrobárenský rybník. U postranního vchodu na hřbitov roste památná 25metrová lípa velkolistá, jejíž stáří bylo v roce 2009 odhadováno na 250 let.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 349 domech 1 848 obyvatel. 1 833 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 9 k německé. Žilo zde 1 757 římských katolíků, 21 evangelíků, 20 příslušníků Církve československé husitské a 31 židů.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	3 271	3 208	3 274	3 278	3 365	3 214	3 042	2 293	2 486	2 389	2 363	2 286	2 393	2 247	2 276
Počet domů	440	473	483	473	510	517	574	573	589	604	603	723	774	816	803

Vývoj počtu obyvatel místní části Batelov

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	2 066	1 989	1 991	2 003	2 040	1 905	1 848	1 413	1 589	1 641	1 731	1 722	1 868	1 783	1 783
Počet domů	265	286	280	277	297	302	349	361	390	414	426	518	555	585	589

Obecní správa a politika

Části, členství ve sdruženích

Obec je rozdělena na pět částí:

• Batelov
• Bezděčín
• Lovětín
• Nová Ves
• Rácov

Každá z částí má své samostatné katastrální území, jmenovitě Batelov, Bezděčín na Moravě, Lovětín u Třešti, Nová Ves u Třešt“ a Rácov. Batelov má šest základních sídelních jednotek, jmenovitě Batelov, Za Tratí (ta leží na katastrálním území Batelov), Bezděčín, Lovětín, Nová Ves a Rácov.

Batelov je členem mikroregionu Třešťsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Zastupitelstvo a starosta

Obec má patnáctičlenné zastupitelstvo, v čele pětičlenné rady stojí od října 2022 starostka Mgr. Lenka Charvátová.

Období	Zapsaní voliči	Účast v %	Mandáty	Výsledky	Starosta
1990-1994	1737	84,8	15	7 OBČANSKÉ FÓRUM (OF) 5 Československá strana lidová (ČSL) 3 Komunistická strana Československa (KSČ)	Miroslav Řezníček
1994-1998	1720	80,93	15	8 ODS 4 KDU-ČSL 3 KSČM	Jiří Doležal
1998-2002	1829	61,4	9	4 ODS 2 KDU-ČSL 2 ČSSD 1 KSČM	Rudolf Šimek
2002–2006	1841	63,93	15	5 ODS 3 Sbor dobrovolných hasičů 3 KDU-ČSL 2 KSČM 2 ČSSD	Miroslav Mert
2006–2010	1849	66,04	15	3 ODS 3 Hn.na podporu dobrovol.hasičů 2 Strana zelených 2 Za obec krásnější 2 KSČM 2 ČSSD 1 KDU-ČSL	Petr Janoušek
2010–2014	1883	60,54	15	3 Hn.na podporu dobrovol.hasičů 2 HNUTÍ NEZÁV.PRO ROZ.BATELOVSKA 2 Strana zelených 2 ODS 2 KSČM 1 ČSSD 1 Za obec krásnější 1 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ 1 KDU-ČSL	Jiří Doležal
2014–2018	1918	57,09	15	6 Fair play - HNPD 3 KDU-ČSL 2 Hnutí nezáv. pro rozvoj Batel. 2 ČSSD 1 KSČM 1 Strana zelených	Jiří Doležal
2018-2022	1913	56,66	15	7 Hasiči pro Batelovsko 3 KDU-ČSL 2 ČSSD 2 Nezávislí pro rozvoj Batelovska 1 KSČM	Jiří Doležal
2022-2026	1886	54,19	15	6 KDU-ČSL 5 Hasiči pro Batelovsko 3 ČSSD 1 KSČM	Mgr. Lenka Charvátová

Znak a vlajka

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009. V červeno- modře kosmo děleném štítě znaku nahoře ze spojených bůvolích rohů vyrůstá rytíř s taseným mečem v pravici, s levicí v bok, zlatým pštrosím perem na přilbě se zvednutým hledím, vše stříbrné. Dole zkřížené vztyčené zlaté gotické klíče přeložené vztyčeným stříbrným mečem. List dělený žlutým a bílým kosmým pruhem na červené žerďové a modré vlající pole. Žlutý pruh vychází z první čtvrtiny žerďového okraje do čtvrté čtvrtiny dolního okraje, bílý pruh vychází z první čtvrtiny horního okraje do čtvrté čtvrtiny vlajícího okraje. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hospodářství a doprava

Sídlí zde firmy Rejoice s.r.o., Wetland s.r.o., PRELOM CZ, s.r.o., ANLEY s.r.o., ELMA Batelov, s.r.o., FOWA Batelov, s.r.o., PLASTYKO WORD s.r.o., CHAPAR bag s.r.o., ELMONT s.r.o., AGRO Spělov, spol. s r.o., FK-EKOBRIKETY s.r.o., Třeštický mlýn s.r.o., AGROVAK, s.r.o, Škrobárny Pelhřimov a jedna z továren Motorpalu. Funguje tu řada obchodů, drogerie, pobočka České pošty a drobní živnostníci. Nachází se zde dvě restaurační zařízení – restaurace Na Západě a hostinec Na Mýtě. Ve zdravotním středisku služby poskytují stomatolog, gynekolog, pediatr a praktický lékař. V obci je i lékárna.

Obcí prochází silnice II. třídy č. 134 do Nové Vsi, č. 402 do Třeště a č. 639 z Dolní Cerekve do Horní Cerekve, dále pak komunikace III. třídy č. 13421 do Rácova, č. 13423 do Švábova a místní komunikace č. 13424 a železniční trať č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport, Radek Čech - Autobusová doprava, AZ BUS & TIR PRAHA a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Jemnice, Dačice, Telč, Pelhřimov, Praha, Jihlava, Počátky, Kamenice nad Lipou, Jindřichův Hradec, Lovětín, Rohozná, Jihlávka, Třešť a Nový Rychnov. a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí. Obec protínají cyklistické trasy Greenway ŘV do Lovětína, č. 5128 ze Spělova do Nové Vsi, č. 5092 do Rácova a vedle toho žlutě a zeleně značené turistické stezky.

Školství, kultura a sport

Základní školu a mateřskou školu zřizuje obec Batelov. Základní školu ve školním roce 2014/2015 navštěvovalo 196 žáků. Do školy dojíždějí děti z místních částí Batelova (Bezděčín, Lovětín, Nová Ves, Rácov) a z menších okolních obcí Rohozné, Švábova a Růžené. První zmínka o zdejší škole pochází z roku 1652. Mateřská škola má čtyři třídy a ve školním roce 2014/2015 je do ní zapsáno 93 předškoláků. Na náměstí Míru stojí místní knihovna.

Fotbalový klub 1. FC Batelov byl založen v roce 1926. A tým hraje okresní přebor, mužstvo B pak IV. třídu. Součástí klubu je i družstvo žáků a přípravka. Z dalších sportovních a zájmových organizací jsou zde zastoupeny mažoretky, místní organizace Moravského rybářského svazu, Tělocvičná jednota Sokol a středisko zde má Junák – svaz skautů a skautek ČR. Působí tu i Sbor dobrovolných hasičů Batelov.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Batelově.

• Starý a Nový zámek – Pozdně renesanční zámek ze 17. století, postavený na místě středověké tvrze. Dokončen byl v letech 1739–1740 za panování barona Burkhardta, Arnošt Blankenstein jej uvedl do dnešní podoby. V roce 2013 je v soukromém vlastnictví, došlo k jeho opravě, avšak není veřejnosti přístupný.
• Barokní kostel Petra a Pavla stojí na náměstí. Stavba byla zahájena 17. dubna 1755 pod vedením stavitele Wolfganga Filsnera. Vznikla z podnětu barona Burkhardta, dokončili ji Blankensteinové ve 40. letech 19. století.
• Zachovalé domy židovského ghetta doplňují ráz města.
• Kostel svaté Barbory nacházející na hřbitově
• Památník Karla Havlíčka Borovského na Havlíčkově vrchu
• Fara na náměstí, dům čp. 129
• Venkovská usedlost čp. 39
• Synagoga byla postavena v roce 1794. Od roku 1850 měla židovská obec svého rabína. Bývalé židovské ghetto bylo od další zástavby odděleno cestou, potokem a lesem. K roku 2013 tu sídlí svaz zahrádkářů, v interiéru se již žádné původní vybavení nenachází.
• Židovský hřbitov západně od Batelova. Pochází pravděpodobně z roku 1540. Nacházejí se zde náhrobky ze 16. a 17. století.
• Socha Immaculaty před kostelem
• Socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí
• Sloup se sochou P. Marie při silnici do Třeště
• Sochy Kalvárie na kopci u lesa
• Pilíř na Noveckém kopci
• Kašna na náměstí
• Batelovská lípa – památný strom u postranního vchodu na hřbitov

Galerie

• 
  Socha Immaculaty a kašna na náměstí Míru
• 
  Starý zámek
• 
  Nový zámek
• 
  Hřbitov s kostelem sv. Barbory
• 
  Bývalá synagoga
• 
  Židovský hřbitov

Osobnosti

• Zdeněk Mahler (1928–2018), spisovatel, scenárista, publicista a muzikolog

Zemská příslušnost

Do Čech náležejí okrajové pozemky k. ú. Batelov a téměř celé k. ú. Bezděčín na Moravě, které má poněkud zavádějící název, protože ve svých původních hranicích k Moravě historicky nepatřilo a původně neslo název Bezděčín. K Moravě pak náleží Lovětín, Nová Ves, Rácov a téměř celé k. ú. Batelov včetně celé jeho zástavby a nepatrná okrajová část k. ú. Bezděčín na Moravě.

Doprava

Autobus Karosa C 735 společnosti ICOM transport v Batelově

Městys Batelov je obsluhován železniční tratí č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí a autobusy. Železniční stanice Batelov se nachází v severní části městyse.

Odkazy

Literatura

• BOŘECKÝ, Jiří. Dějiny Batelova. 1. díl. Batelov: Obecní úřad, 1998. 215 s. 
• BOŘECKÝ, Jiří. Dějiny Batelova. 2. díl. Batelov: Obecní úřad, 2001. 712 s. 
• 100 let dobrovolné požární ochrany v Batelově 1885-1985. Batelov: ZO SPO, 1985. 31 s. 
• TAUSCH, Jaromír. Batelovsko v době první světové války-v kronikách a vzpomínkovém vyprávění. Batelov: Obecní úřad, 1994. 32 s. 

Související články

• Římskokatolická farnost Batelov
• Římskokatolická farnost Růžená

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Batelov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Batelov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Batelov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Batelov – oficiální stránky obce

Autoritní data	Biblio: 6dfec73b-6f93-4c10-b96c-9151bf3756d4 NKC: ge189057

Portály: Čechy | Morava