Wikipedie:Pod lípou (pravidla)/archiv 2010-01

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Podezření na vlastní výzkum

Mohl by se někdo mrknout na tenhle článek? O problému jsem napsal i do diskusní stránky, nikdo doteď nereagoval, proto přesouvám problém sem.
Po přečtení článku i s jeho historií jsem nabyl dojmu, že autorem zde prezentovaných myšlenek je zřejmě Dr. Pavel Krejčí a tentýž je pravděpodobně anonymním autorem zmíněného wikičlánku. Tento dojem podporují hlavně formulace ve zde naprosto nevhodné ich-formě. Tyto sice byly z článku již odstraněny, nicméně nikdo se zatím nepídil po samotném původu myšlenek v něm obsažených.
Podle mého skromného mínění se jedná o porušení jednoho ze závazných pravidel Wikipedie, a to přímo v ukázkové podobě. Trochu mu nahrává i fakt, že k článku neexistuje žádná interwiki.
Díky--Jarba 4. 1. 2010, 19:12 (UTC)

Rodné místo

Dnes jsem udělal editaci, při které jsem si uvědomil jedno úskalí při psaní biografií. Někdy lze ve zdrojích narazit na pojem „rodné město“, ale často to neznamená místo narození: dítě má obvykle okamžikem narození trvalé bydliště podle rodičů, ale většinou se narodí v porodnici. Proto bych apeloval na opatrnost při zpracování – pro řadu tvůrců hraje rodné město/vesnice velkou roli co se týče vlivu na jejich život, ale nemusí to být to „technické“ místo narození.
Dále si myslím, že by místo narození mělo odrážet jeho tehdejší postavení – např. osoba narozená v roce 1910 v Karlíně se narodila v samostatném městě, ne v „Praze-Karlíně“. Výjimku bych dělal u dočasně přejmenovaných míst, kde nedošlo ke směně jejich statutu, proto bych psal v místech narození/úmrtí „Zlín“ i v období, kdy byl Gottwaldovem. --Gumruch 5. 1. 2010, 16:15 (UTC)

A co takový Martin Dejdar? Ve Vysokém Mýtě se narodil proto, že jeho rodiče zrovna městem projížděli, avšak jako místo narození je uváděno všude.--Slfi 20. 1. 2010, 18:11 (UTC)

To je právě v pořádku. Možná jsem se špatně vyjádřil – měli bychom ctít ono „technické“ místo narození, které je v rodném listu a v občance. Pokud někdo uvádí jako rodné město to, kde od narození (od propuštění z porodnice) žil, je možné to zmínit v textu. Chtěl jsem upozornit na možnou záměnu, zejména když někdo čerpá např. jen z rozhovoru v médiích. Obdobně „rodák“ může znamenat obojí. IMHO je vhodné (jako je v článku Jilemnice a dalších) vyjmenování osobností rozdělit na „rodáky“ a „osoby spjaté s městem“. Zrovna v Jilemnici je porodnice, takže tam by „rodáci“ i v nové době měli znamenat osoby narozené v místě. --Gumruch 20. 1. 2010, 23:22 (UTC)

Doplnění pravidla o nezaujatém úhlu pohledu

Navrhuji doplnit pravidlo o nezaujatém úhlu pohledu. Podrobnosti na Diskuse k Wikipedii:Nezaujatý úhel pohledu#Doplnění pravidel --Destinero 10. 1. 2010, 10:01 (UTC)

Divadlo S H

Přesunuto na Wikipedie:Pod lípou (práva)#Divadlo S H — Jagro 23. 1. 2010, 13:16 (UTC)

Zdvojené kategorie svatých

Nevím kam s tímto dotazem, inu zeptám se tady. Zdá se mi, že kategorizace svatých odporuje vžitým zvyklostem (nebo tomu, jak kategorizaci chápu já). Např. osoby v Kategorii Italští svatí jsou vesměs zároveň zařazeny do nadřazené (o 2 úrovně) Kategorie Svatí. Odporuje to i en-Wiki; má to tady nějaké opodstatnění?? --Gumruch 23. 1. 2010, 07:00 (UTC)

Imho to žádné opodstatnění nemá a nadřazenou kategorii je možné odstranit. Jedudědek 23. 1. 2010, 09:35 (UTC)

Myslím si to samé, leč když jsem toto naposledy někde diskutoval, byl jsem odkázán na „zvykové právo“, že se to tak dělalo vždycky a kdesi cosi. --Ragimiri 23. 1. 2010, 09:50 (UTC)

Taky bych odkazoval, ale ne na zvykové právo, takže si to raději nechám pro sebe;-) Jedudědek 25. 1. 2010, 00:24 (UTC)

lol :-D --Faigl.ladislav _slova^činy 25. 1. 2010, 00:33 (UTC)

Prostě bych ty duplicitní kategorie vyházel, v tomto případě většinou asi není důvod je tam mít. Když je už italský svatý, tak bude nejspíš svatý, protože svatost je vždy nadregionální - neexistují žádní lokální svatí, kteří by byli uznáváni jen v jedné zemi, takže zdvojení naní potřeba. Spíš by měla smysl nějaká kategorie rozlišující, která církev kterého světce uznává za svatého, protože tam různé rozpory existují. Není to ale nic regionálního, spíš to souvisí s historickým vývojem.--Ioannes Pragensis 26. 1. 2010, 13:51 (UTC)

Významnost (lidé)

Nebylo by vhodné doplnit do Wikipedie:významnost (lidé) vhodnou podmínku pro encyklopedickou významnost novinářů, blogerů, internetových publicistů apod? Zatím je tam formulace, která se hodí spíše pro posouzení spisovatele. (Publikovaní autoři, editoři nebo fotografové, kteří obdrželi více nezávislých recenzí nebo ocenění svých děl, nebo pak takoví autoři, kteří svá díla vydávají a prodávají v nezanedbatelném nákladu.). Dle mého názoru se množí případy, kdy je většina přesvědčena , že existují specifická kritéria pro jejich významnost, přestože všeobecnou Wikipedie:encyklopedická významnost nenaplňují. Od sporů u článku Radek Hulán po nynější Fabiano Golgo, ale našlo by se více... --H11 24. 1. 2010, 23:50 (UTC)

Automatická významnost bez zdrojů je nesmysl, protože bez zdrojů se zkrátka článek nedá napsat. Je-li zdrojů kriticky málo nebo nejsou-li nezávislé a/nebo důvěryhodné, měl by vzniklý článek pravděpodobně mizernou úroveň. U těch lidí je to zvlášť dobře vidět — na zahrnutí kritických informací jsou vyžadovány velmi dobré zdroje. Pokud jsou všechny zdroje o takovém člověku nic moc, pak takové články nutně inklinují k tomu být v rozporu s realitou k dané osobě vstřícné, protože hanlivé informace nejsou ozdrojovány dost dobře a budou vymazány. --Tchoř 26. 1. 2010, 13:30 (UTC)

Zcela souhlasím s Tchořem, bez důvěryhodných netriviálních zdrojů to prostě nejde napsat pořádně a v případě žijících osob je v takovém případě rozhodně lepší nepsat nic. --egg 26. 1. 2010, 13:47 (UTC)

Ano, automatická významnost osob, díky které tu máme třeba fotbalisty s jedním ligovým startem u nichž si o 2NNVZ můžeme nechat jen zdát, je nesmysl a měla by být zrušena. --Jowe 26. 1. 2010, 15:07 (UTC)

Fotka z Flickru

Pěkný den,
mám dotaz týkající se autorských práv u fotky z Flickru. Našel jsem fotku, (jejímž autorem je jistý "maďarokanaďan", mohu-li ho tak se vší úctou označit), která by se hodila do článku, ale je u ní symbol ©. Napsal jsem autorovi mail, odpověděl mi sice mile, ale takové to nedostatečné "využijte ve Wikipedii cokoliv chcete" (tedy aspoň myslím, že to pravděpodobně téměř zcela jistě nestačí). Proto, ve snaze mu celou věc co nejvíce zjednodušit, se ptám:
Postačí, když přímo u fotky změní symbol na , případně na nějaký jiný?

Pokud by to nestačilo, prosím o několik věcí:
Kde najdu anglický nebo maďarský překlad uvolnění práv zasílaného do OTRS? Našel jsem jen český a to by mu asi moc platné nebylo :-) Zároveň prosím i o info, kam takové prohlášení má poslat - nejlépe asi mailem.

Prosím mějte na paměti moje chabé znalosti obou jazyků, které mohu v komunikaci s tímto člověkem využít - proto předem prosím i o případnou pomoc. Už při prvním mailu jsem podal výkon skoro nadlidský, i když přiznávám, že mi jako základ posloužil anglický text žádosti, jen jsem do něj cosi přidal a raději neubíral.

Nejjednodušší ze všeho by byl postup navrhovaný v odstavci prvním. Pokud je možný, můžete všechno další ignorovat.

S velkými díky předem --Jarba 29. 1. 2010, 07:32 (UTC)

„Využijte ve Wikipedii cokoliv chcete“ nestačí z toho důvodu, že není zřejmé, zda autor nemyslí souhlas jen pro Wikipedii, kterou navíc může považovat za nekomerční projekt. Druhý důvod je ten, že pokud jde o obrázky, akceptuje projekt Wikimedia Commons různé svobodné licence a pouze autor může rozhodnout a výslovně uvést, pod kterou z nich (klidně pod více současně) své dílo uvolní. Ukázkové žádosti o uvolnění pod svobodnou licencí jsou v angličtině na en:Wikipedia:Example requests for permission, vzorové prohlášení autora na en:Wikipedia:Declaration of consent for all enquiries. --Milda 29. 1. 2010, 08:33 (UTC)

(S EK.)

Pokud změní na Flickru licenci na jednu z možných svobodných licencí (tzn. CC-BY nebo CC-BY-SA, nikoli např. CC-BY-ND či CC-BY-NC; jen ikonka tedy není podmínka postačující, vedle ní nesmí být , ani ), tak to vskutku stačí a můžete obrázek načíst.

Případný vzor pro mail v angličtině najdete například na commons:COM:ET.

A dovolím si vás upozornit, že toto jistě není „vlastní dílo“ (tedy, přinejmenším za dvou podmínek: je to autogram Zsuzsy Koncz a vy nejste Zsuzsa Koncz ;-) ). Samotná legálnost tohoto obrázku je na hraně, ale zcela minimálně je potřeba ho pravdivě označit.

A konečně pro příště: podobné otázky patří spíše na Wikipedie:Pod lípou (práva).

--Mormegil ✉ 29. 1. 2010, 08:37 (UTC)

Děkuji za odpovědi. Vezmu to od konce - problém se tady ocitl omylem, byl jsem přesvědčen, že jsem na Právech. Nyní mi však již nepřipadá účelné přenášet pokračování jinam, proto to snad již dořešíme tady.

Pokud jde o legálnost onoho obrázku na hraně - jedná se o výřez z fotky, která samozřejmě volná není, nicméně prvotní je na tom obrázku ten podpis, nikoliv část fotky z přebalu DVDčka. Pokud jsem správně pochopil různé diskuse tady, tak takový přístup je snad možný. Budu věřit, že ano, dokud ho z Commons někdo nesmaže pro porušení práv. Což se po nějakou dobu zhruba čtvrt roku zatím nestalo, obrázek je též v maďarské verzi článku. Přes všechna možná pochybení v této obasti, která se mi v minulosti již přihodila (posledně např. s bankovkou 10 Kčs s Oravskou přehradou), věřte, že nejsem veden zlou vůlí "urvat" něco, co sem nepatří.

No a pokud jde o správné označení - přepokládám, že jde o jiný problém než o legálnost onoho obrázku - stejně jsem označil i další podpisy, které jsem umístil na Commons a následně pochopitelně i do článků. Jejich kompletní výčet najdete na mé uživatelské stránce. Bylo mi řečeno, že podpisy být mohou, neboť se nejedná o jedinečné dílo autora. Vy bšak máte zřejmě na mysli to, že sken označuji za vlastní dílo. Technicky vzato máte tedy pravdu, neboť nejsem ani Zsuzsa Koncz, ani Karel Gott atd atd., tedy nejde o podpisy mé. Opět nejsem veden snahou někoho mást, jde o nezkušenost a jsem rád, že mě na to někdo upozornil. Jak tedy správně označit fotografii podpisu, aby to vyhovovalo? A za další - dá se označení nějak změnit u fotek již uložených?

Za rady děkuji mnohokrát oběma, budu autora fotek informovat.

S přáním pěkného dne --Jarba 29. 1. 2010, 09:07 (UTC)

Ano, máte pravdu, že u podpisů se patrně (asi, snad) nejedná o autorské dílo, ale jistě byste našel lidi, kteří budou tvrdit opak, navíc v tomto konkrétním případě tam není jen podpis, ale i kus přebalu alba, proto píšu „na hraně“.

V kolonce autor je vždy potřeba uvádět skutečného autora, nikoli toho, kdo cizí dílo naskenoval, převedl do nějakého formátu, načetl do Wikipedie atp. Samozřejmě kromě toho můžete přidat i informaci, že jste to sám naskenoval, ale musí být zřejmé, kdo co dělal a nedělal.

Označení u už načtených fotek se dělá jako u všech ostatních stránek na Wikipedii. Prostě přejděte na stránku souboru, klikněte tam na editovat a proveďte úpravy.

--Mormegil ✉ 29. 1. 2010, 09:18 (UTC)

Já jsem v mezidobí obrázek rekategorizoval a označil licencí pro podpis. Již dávno jsem byl přesvědčován, že podpis musí mít zdroj „own“, tedy že se má jednat o vlastní sken a nejde ho ukrást někde na internetu, takže bych na kolegu Jarbu nebyl tak přísný. --Gumruch 29. 1. 2010, 09:34 (UTC)

Možná, že s tím kouskem alba by byly problémy, takže i z estetických důvodů jsem si dovolil pozadí odstranit, koukněte se. Myslím, že když si kolega Jarba prostuduje kategorizaci souboru a licenční šablonu pro podpisy, tak příště nebude mít problém. Zdravím --Gumruch 29. 1. 2010, 09:57 (UTC)

Jednak to vypadá líp, jednak se obrázek tímto ocitá "mimo onu hranu", takže Gumruchovi zvláštní poděkování. Sám jsem tam provedl ještě jednu malou úpravu. Takže pokud je to takhle vyhovující, ve velmi dohledné době provedu změny podle tohoto vzoru. Díky všem za pomoc --Jarba 29. 1. 2010, 10:09 (UTC)

Odezva sice nebyla zatím žádná, nicméně předpokládám, že to takto vyhovující je, proto jsem provedl úpravy ve stejném duchu u všech souborů, kterých se to může týkat. Příležitostně to někdo prosím skoukněte a odsouhlaste.
Díky --Jarba 30. 1. 2010, 11:39 (UTC)

Wikipedie:Biografie

Na Diskuse k Wikipedii:Biografie navrhuji pár drobných změn, prosím o podporu.--Ioannes Pragensis 8. 2. 2010, 20:02 (UTC)

Koncepce výslovnosti (jmen)

Zdravím kolegy, v poslední době vedu diskuse ohledně výslovnosti jmen v polštině a srbštině. Možná to může vypadat, že tam vystupuju z opačných pozic, ale můj názor je:

• IPA je standard, ale každý jí nerozumí (já osobně celkem dobře), pro některé uživatele může být matoucí, encyklopedie by měla mít informace přístupné i pro osoby bez speciálního vzdělání (já osobně se ve většině oborů také počítám mezi „laiky“ a chci aspoň částečně informace, které pochopí dejme tomu maturant).
• Výslovnost za pomocí českých hlásek by měla být uvozena „česky přibližně“, aby nebudila mylný dojem např. o hláskosloví toho jazyka. Případně používat českou fonetickou transkripci.
• V případě, že je v článku uvedený (správný) jeden ze způsobů, neměnit ho (svévolně) na druhý, ale druhý doplnit na (navržený) standardizovaný formát, např.:

Czesław Miłosz (výslovnost [ˈʧ̑ɛswaf ˈmʲiwɔʃ], česky přibližně [česuav miuoš])

Pokud se bude zdát „výslovnostní vsuvka“ příliš dlouhá a rušivá, bylo by možné se dohodnout na uvádění této věty v referenci.

• V současnosti je tu velká nejednotnost – v rámci jednoho jazyka je někde přepis IPA, někde „počeštěná“ výslovnost (viz mnou uvedené příklady zde), někde nic. Chtěl bych, aby tato debata sloužila ke zlepšení, aby uživatelé dostávali potřebné a správné informace.

Pokud je ale někde rozhodnuto, že se na cs-Wiki smí používat jen IPA a není vůle to měnit, „sklapnu kufry“ :-) --Gumruch 9. 2. 2010, 12:52 (UTC)

Jsem proti uvádění jiné než kodifikované výslovnosti. Užít lze SAMPu, IPu, českou fonetickou transkripci nebo třeba AS, výběr kodifikovaných přepisů je veliký. Nevýhodou přepisu [česuav miuoš], přesněji [česuaf miuoš], je dvojakost výkladu. Palu 10. 2. 2010, 13:56 (UTC)

Komerční stránky

zdravím http://cs.wikipedia.org/wiki/IQ poslední dva externí odkazy , odkazují na komerční stránky IQ testů které těžce bohatnou na chudácích co se nechají nalákat . IQ test je velmi nízké úrovně a samozřejmě nakonec je požadována SMS za cca 100Kč. Myslím, že toto na wikepedii nepatří. Je to skutěčně téměř jarmareční záležitost.

Odstraněno, ale klidně to můžete mazat sám, když něco takového natrefíte. Hezký den,--Ioannes Pragensis 5. 3. 2010, 10:11 (UTC)

Žádost o opatření arbitrážního výboru

Ahoj, na Wikipedie:Žádost o opatření jsem založil návrh doporučení, od něhož si slibuji snížení nároků na řešení konfliktů, a zátěže arbitrážního výboru celkově. Doufám že pokud by prošlo, mělo by více wikipedistů chuť se účastnit činnosti výboru. --che 14. 3. 2010, 18:24 (UTC)

Vyhýbavé tvrzení?

Mohl by se někdo podívat na článek Josef Tiso, zda věta ...prezident samostatného Slovenského štátu, který někteří vnímají jako chvályhodné mezidobí státnosti slovenského národa a jiní jako negativní epizodu vlády klerofašismu.[1][2] není vyhýbavým tvrzením (nekheldě k její otřesné úovni jazykové)? Pokusil jsem se alespoň o lehkou nápravu, nicméně Dezidor ji propmtně revertoval. Mě tohle období dějin nezajímá, takže nemám moc chutí se zapojit do diskuze, navíc podle historie jde víceméně o boj za vylíčení Tisa v co nejlepším světle...--Formol 15. 3. 2010, 08:20 (UTC)

A čemu se má ona formulace vyhýbat? Osobně jsem byl původně naopak pro verzi bez přívlastků, s tím, že by charakter 1. SR řešil samotný článek o ní a tento řešil jen Tisa, fakta o něm a rozdílné pohledy na něj. Ostatně v tomto smyslu jsem článek o 1. SR začal v samostatné kapitole rozšiřovat. Sumivec tam ale trval na jedné jednostranné, byť často užívané charakteristice, dokonce si ji prorevertovával, tak jsem text podle zdroje přepracoval do neutrální podoby, aby nepreferovala názorovou pozici zastánců ani odpůrců 1. SR. Jinak tvá editace byla chybná, jelikož jsi zaměnil No, say his opponents (and most historians), who see..., které se zjevně vztahuje k Ficovu hodnocení Velké Moravy a Some now regard this as an admirable, if brief, interlude of statehood for the much put-upon Slovak nation. Others see it as a truly shameful episode of clerical fascism., který se vztahuje k Slovenskému státu. --Dezidor 15. 3. 2010, 09:11 (UTC)

Uf, to je hustý kafe. „Chválihodné období státnosti“, „politický proces“… Pokud spravedlnost káže lidem, kteří poslali na smrt v plynových komorách sto tisíc lidí, psát tohle jako vyvážené stanovisko v úvodu hesla… Ještě že mí oblíbení francouzi píší „Il impose alors un régime de parti unique violemment antisémite et pro-nazi. Vassal de facto d'Hitler, il fait participer l'État slovaque à la guerre contre l'Union soviétique à partir de 1941 et à la Solution finale.“ --Lukax 15. 3. 2010, 11:52 (UTC)

Označovat fašistický režim, který platil Hitlerovi za to, že posílal vlastní slovenské židovské obyvatele zplynovat za „chválihodné mezidobí“ je vrchol cynismu nejhrubšího zrna. Nebo snad budeme mít v článku o protektorátu, kdy byly vyhlazeny třeba Lidice, že je některými toto období považováno za „chválihodné mezidobí“? WTF?! --Faigl.ladislav _slova^činy 15. 3. 2010, 12:02 (UTC)

Wikipedie tu není od toho, aby posuzovala, který postoj je správný. Osobně jej také jako chvályhodné, např. díky vztahu tamního režimu k na Slovensku žijícím Čechům, nepovažuji. Ale pokud jsou na Slovensku na něj pozitivní ohlasy relevantní, což myslím, že se shodneme, že jistě nezanedbatelné jsou, nemůžeme psát nějaký jednostranný názor. Stejně tak je to s pojmem "klerofašismus", zvláště když zrovna u těch Židů byl vztah vysokého kléru k politice státu v zásadě negativní. --Dezidor 15. 3. 2010, 12:25 (UTC)

Vyhodil jsem obě tvrzení, není potřeba v článku o prezidentovi hodnotit stát jím řízený, navíc hned v záhlaví a navíc když je to sporné.--Ioannes Pragensis 15. 3. 2010, 12:36 (UTC)

Myslím, že jako kompromis je Ioannovo řešení více než vhodné. --Faigl.ladislav _slova^činy 15. 3. 2010, 15:46 (UTC)

Ano, je. Nebýt zbytečných editací ve stylu Pmp / 71.99..., mohlo to tak být rovnou. --Dezidor 15. 3. 2010, 15:54 (UTC)

Prosil bych o prohlídku článku Jaromír Dušek

No, vzhledem k tomu, že je to mediálně známá kauza, tak bych prosil, aby na to někdo mrknul, jestli se vyhýbáme problémům.--frettie.net 26. 3. 2010, 11:27 (UTC)

Práva správce

Ahoj všem, nestálo by za zvážení, jestli nezměnit pravidla o správcích tak, aby se mrtvé duše automaticky z řad správců vyřazovaly? Například půlroční nepoužití správcovských práv by umožňovalo předat věc stewardům a vyřadit neaktivního správce. Přijde mi to lepší a férovější systém, než čekat na výroční měsíc dotyčného. Práva správce nejsou dle mého dědičnou záležitostí a vždycky když se dotyčný člověk k projektu vrátí, může si o ně znovu zažádat. Dle mého nám dlouhodobě neaktivní správci ku prospěchu moc nejsou a není třeba je udržovat jako správce... --Chmee2 9. 4. 2010, 06:39 (UTC)

S návrhem souhlasím. Jenom poznamenám, že na jiných projektech to obvykle funguje tak, že se práva automaticky odebírají těm, co za posledního půl roku nebo rok nepoužili žádnou ze správcovských pravomocí. --Mercy 9. 4. 2010, 07:22 (UTC)

Navrhuji stanovit určitý počet, od kterého by se správce považoval za mrtvou duši. Protože jsou tady někteří, co udělají pár zákroků za rok a těch by se to týkat mělo také. --Ragimiri 9. 4. 2010, 07:30 (UTC)

To si nemyslím (a tedy s tím nesouhlasím), pokud udělá někdo pár editací za rok, stále je aktivní a může v klidu dění na Wikipedii sledovat. Nehledě k tomu, že ty zákroky mohou být právě proto, že jiný správci nejsou zrovna aktivní. Tento návrh cílí skutečně pouze na ty, kteří jsou dlouhodobě neaktivní jak na poli správcovství, tak i jako editorů. --Chmee2 9. 4. 2010, 07:34 (UTC)

Pak je tvůj návrh zbytečný, protože dotyčnému stačí den před koncem lhůty provést nějaký zákrok, aby o práva na další půlrok nepřišel. Pokud opravdu cílíš jen na skutečně neaktivní správce, pak lze použít ustanovení z pravidla. --Ragimiri 9. 4. 2010, 07:36 (UTC)

Jistě, v paranoidním světě ano. Ale pokud člověk skutečně odešel z projektu (viz například teďka Orange.man), tak představa, že si bude držet práva zuby nehty mne dost baví ;) ...do kalendáře si zapíše velkým rudým písmem, dnes musím udělat jeden zákrok... Stejně tak by se dal obejít i minimální možný počet editací. Tenhle návrh má mít za cíl zjednodušení odebírání práv neaktivním správcům (tedy nečekat na jejich výroční měsíc, psát jim, čekat, natahovat to), ale prostě udělat automatický proces. Bude se jednat o jasně danou skutečnost, která bude ve výsledku pro všechny jednodušší.

PS: Rok mi přijde dlouhá doba, chtěl bych to změnit na půl rok. --Chmee2 9. 4. 2010, 07:40 (UTC)

Formuloval bych to nějak takto: Pokud správce nejeví za posledních X měsíců aktivitu, je vyzván mailem ke zvážení, zda chce práva i nadále, okud do určité doby nezareaguje a stále nevyvíjí aktivitu, můžou mu být práva odebrána - byrokrat (či jen správce?) požádá stewarda. JAn 9. 4. 2010, 07:48 (UTC)

Souhlasím, ale s tím že po určité době nečinnosti by se práva trvale neodebíraly ale pouze pozastavovaly. Tzn. že pokud by se správce za pár měsíců vrátil nemusel by znovu podstupovat proceduru schvalování, ale pouze by stačilo požádat byrokrata o navrácení práv. K pozastavení by mohlo dojít po kratší době , tak 2 měsíce. A až po dlouhodobější nečinnosti, třeba 1 rok, práva odebrat trvale. --Jowe 9. 4. 2010, 07:53 (UTC)

Slovo do pranice: Co současný systém nechat s tím, že správce se musí povinně nechat potvrdit i mimo výroční měsíc do týdne, pokud ho k tomu vyzvou tři ostatní správci? (Počty jsem střelil od boku.) Tím by se dal „sestřelit“ i mnou uvažovaný teoretický paranoidní správce. --Ragimiri 9. 4. 2010, 07:57 (UTC)

Já bych to nehrotil, podle mého názoru výroční měsíc stačí a i tak bych byl velmi benevolentní. Jediné významnější riziko je, že v době správcovy nepřítomnosti někdo uhodne/ukradne jeho přístupové heslo a bude škodit pod jeho jménem. Ale to nemyslím, že by bylo riziko příliš velké. Na druhou stranu odebráním práv můžeme tomu člověku psychologicky ztížit návrat, což je nežádoucí. V případě správce škodiče lze použít ŽOK i mimo výroční měsíc a pokud je správce jen pasivní, ničemu moc neškodí.--Ioannes Pragensis 9. 4. 2010, 08:01 (UTC)

Jinak jen pro zajímavost, možná tak paranoidní nejsem. ;) [1] --Ragimiri 9. 4. 2010, 08:03 (UTC)

Souhlasím s Ragimiriho názorem. Pokud správce za půl roku využije práva jednou či pětkrát, pak je to málo a nemá smysl je mít, pokud je neaktivní. Může o ně kdykoli znovu požádat, až se rozhodne být "správcovsky aktivní". Tedy jsem pro nějaký minimální limit správcovských editací za určité časové období (1/2 roku, 1 rok...). Výjimky jsou možné, ale žádná mě nenapadá. --Kacir 9. 4. 2010, 08:05 (UTC)

Ad Ragimiri "Povrzení") S tím nemám problém, jen aby se tu nezačla množit nesmyslná hlasování (z lichých, osobních důvodů), ale podpořil bych tento návrh. --Kacir 9. 4. 2010, 08:05 (UTC)

V jednoduchosti je krása (nebo síla?), původní Chmme2ův návrh a Mercyho upřesnění je právě díky své jednoduchosti ideální. Nepoužíváš správce půl roku, tak desysop, nic nebrání později znovu požádat jako jakýkoliv jiný uživatel (viděli jsme v minulosti na příkladě Jirky O., že u dobrého správce není znovuzískání práv problém). Pokud upozorňovat, pak na diskusní stránce, kde je to zaarchivováno, když nic jiného, tak svou diskusní stránku by správce snad sledovat mohl :-) (a MediaWiki stejně dotyčného obvykle upozorní e-mailem na příspěvek na jeho diskusi). Proč vymýšlet byrokratické instrumenty jako alespoň x zásahů za y měsíců – pokud se někdo bojí snah držet se zuby nehty symbolickými nekontroverzními akcemi, není problém takového kvazisprávce vyzvat k obhajobě práv.
Alternativně dávám ke zvážení jednoduchý hlasovací, respektive diskutovací mechanismus, jaký se používá na vícejazyčném portálu Wikisource, viz oldwikisource:Wikisource:Administrators#Vote for removal of administrator privileges. Zjednodušeně řečeno, pokud je správce déle jak 6 měsíců neaktivní, může o něm kdokoliv vyvolat jednoduché hlasování o desysopu. --Milda 9. 4. 2010, 08:27 (UTC)

Tady jde o dva přístupy:

1. vyžadující aktivitu wikipedistů – někdo musí aktivně kontrolovat editace správce a všimnout si, že je "spící" a zahájit desysop.
2. nevyžadující aktivitu wikipedistů – "spící" správce automaticky ztratí práva, pokud spadne do nastavených kritérií bez toho, aby někdo z wikipedistů kontroloval jeho stav editací a navíc zahájil desysop.

V tomto ohledu jsem pro druhý přístup. Na otázku, že "spící" správci ničím nevadí, lze odpovědět stejným způsobem, že také ničím nepřispívají a není důvod se klamat ve statistikách, kolik správců vlastně Wikipedie má. --Kacir 9. 4. 2010, 09:35 (UTC)

Bdících správců si vážím, nemají to tu jednoduché. Spící správci mi nevadí. Stačí počkat na výroční měsíc. A statistiky nás samy o sobě neklamou, mohou však klamat jejich neadekvátní interpretace. --Luboš Pruner 9. 4. 2010, 11:03 (UTC)

Osobně si myslím, že to Wiki s ± 25 správci, kteří se mezi sebou jakš takš znají tohle nemá smysl. Snad stačí napsat mejl a dohodnout se, jestli dotyčný práva potřebuje/chce atd. A pokud řekne že ano a nepožádá si o desysop, tak se počká do výročního měsíce a bude se holt potvrzovat. Oba postupy se totiž prakticky rovnají – dotyčný je upozorněn a když v současnosti řekne ne, práva chci tak za nového pravidla by stačilo smazat nějakou stránku. A v obou případech by se muselo potvrzovat. A pokud by se chtěl práv vzdát, nevidím rozdíl v napsání jedné věty na metu a neuděláním žádné editace. Mimochodem v současnosti nemáme žádného správce, kterého by bylo možno dle tohoto návrhu desysopnout. — Jagro 9. 4. 2010, 12:56 (UTC)

Abych taky přispěl svou troškou do mlýna. Kloním se ke dvěma možným variantám. Buď zachování současného stavu, kdy má prostě každý svůj výroční měsíc a pakliže je dlouhodobě neaktivní, nechť je vyzván k potvrzení. Případně bych souhlasil s Chmee2ovým návrhem oné půlroční lhůty. Rozhodně mi přijde zbytečné při případně změně zároveň vytvářet řadu výjimek a dodatků, uvažující o možném "zneužití" této lhůty a stanovovat tak, jestli tento počet editací ještě je vyhnutí se půlroční lhůtě či nikolivěk. Jak již bylo řečeno mým předřečníkem, v jednoduchosti je krása. Držme se tedy toho. Souhlasím, a vyjadřoval jsem se v tom smyslu již dříve, že dlouhodobě neaktivní správce není Wikipedii prospěšný. Tedy případně se kloním k Chmee2ovu návrhu. Pěkný a doufejme slunečný víkend všem přeje Faigl.ladislav _slova^činy 9. 4. 2010, 14:15 (UTC)

Čas běží, pravidla a zvyky se mění, a správce by měl být stále v obraze, aby mohl správně rozhodovat, v tomto směru je dlouhodobá neaktivita rozhodně na škodu. Stejně tak lidé odsud odcházejí a noví přicházejí a těžko lze očekávat, že správce, kterého velké množství editorů vlastně už ani nezná, bude mít stále nějakou opravdovou důvěru komunity. Správci jsou voleni proto, aby pomáhali udržovat encyklopedii v chodu, nikoli proto aby získali funkci a tu měli až na věky věkův. Správce, který není dlouhodobě aktivní, encyklopedii nijak nepomáhá, jeho nečinnost již není dále přínosem a práva by tedy neměl mít. Z tohoto směru jsem rozhodně pro, aby se neaktivním správcům práva odebírala, pokud se vrátí, mohou si zažádat znovu. Jiná věc je odebírání práv. Současná úprava umožňuje buď automatický desysop po roce nečinnosti nebo jednou ročně vyvolání hlasování o potvrzení. Komunikace zde je z většiny virtuální, řada lidí se tu nikdy v reálu neviděla, neznáme důvody, proč někdo wiki opustil, v mnoha případech by takové hlasování v nepřítomnosti mohlo být lidsky nevhodné, pokud někdo odejde třeba kvůli životní tragédii. U lidí, kteří prostě odešli a vrátit se nehodlají, je hlasování zbytečným mrháním času. Jsem tedy i pro automatický desysop. Rok je zbytečně dlouhá doba, wiki se vyvíjí ze dne na den, podporuji tedy i půlroční limit. Formuluval bych to asi nějak ve stylu, že pokud správce neučiní za půl roku žádnou operaci vyžadující správcovské pravomoci nebo pravomoci na správce vázané, může byrokrat požádat na metě o desysop z důvodu dlouhodobě neaktivity. To by nechalo byrokratům dostatek prostoru nedesysopovat někoho, o kom mají pozitivní informace ohledně návratu a přehledu o situaci na wiki, stejně tak i možnost se nejdříve dotyčného pokusit zkontaktovat. Nehledě na to, že automatický desysop je klidnější a tišší metoda, která nevyvolává zbytečné emoce. --Reaperman 9. 4. 2010, 18:15 (UTC)

Když chybí zdroj

Co se vlastně stane, když označím nějaké tvrzení nebo celý článek šablonou o chybějícím zdroji? Všiml jsem si, že to tu zůstává docela dlouho a kromě samotného umístění šablony se vlastně nic neděje. Existuje nějaká lhůta, po které je možné neozdrojované tvrzení smazat, případně navrhnout smazání celého článku, nelze-li z něj vyextrahovat nic netriviálního a ozdrojovaného? --Jarba 11. 4. 2010, 12:07 (UTC)

Neexistuje. Teda existuje i šablona {{urgentně ověřit}}, ale vhodné je postupovat podle vlastního uvážení a okolností případu, např. zda se o věci diskutuje či na požadavek nikdo vůbec nereaguje. --Dezidor 11. 4. 2010, 13:44 (UTC)

No jo, ale pak je to celé dost formální. Tedy teoreticky vzato mohu napsat cokoliv tvářící se trochu důvěryhodně, klidně k tomu (nechat) přidat třeba i několik šablon tohoto významu a pak čekat, že to třeba i léta přežije. Jsem rozhodně pro okamžité zavedení lhůt, jestliže tyto dosud neexistují.
Sám jsem pár vět se šablonou {{chybí zdroj}} odstranil, pořád si ale nejsem jisý, zda se tím někdy třeba nedopouštím nějakého prohřešku proti etiketě. Kdo rozliší, co je možné smazat a co nikoliv? Jen na základě subjektivního dojmu? Pokud je ozdrojovatelnost jedním ze základů Wikipedie, měli bychom to dovést dál. --Jarba 11. 4. 2010, 16:27 (UTC)

Existuje {{subst:fakt}}, která vloží časový údaj. JAn 11. 4. 2010, 17:07 (UTC)

Upozornění při změně

Ač to není při takových menších změnách nezbytně nutné, přece jen upozorňuji komunitu na návrh na doplnění informační povinnosti při rychlém mazání uvedený prozatím v diskusi příslušného doporučení. Děkuji za posouzení. Okino 15. 4. 2010, 12:47 (UTC)

Autorství

Ahoj. Jsem z Filipín a učím se česky. Chtěl bych doplnit některé údaje o mé krajině. Přeložil jsem filipínskou hymnu do češtiny a zajímá mně jestli na stránku k překladu můžu uvést své jméno, nebo je to proti pravidlům. Díky :)-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Louel Ross (diskuse • bloky) 22.05, 17. dubna 2010 (CE(S)T)

Vaše autorství je zaznamenáno v historii článku. Do článků samotných se žádné informace o jejich vzniku, autorství a podobně nevkládají. Mimochodem, máte mé uznání, čeština Vám jde hezky. --Tchoř 18. 4. 2010, 10:17 (UTC)

Nejsem si jistý, jestli jde o „obvyklé editorské autorství“, kdy se jedná o čerpání a kompilování z jiných, veřejných zdrojů. Pokud stránka obsahuje obsahuje citáty nebo literární překlad (tedy autorské dílo), bývá tam překladatel uveden. --Gumruch 18. 4. 2010, 10:39 (UTC)

Cožpak při běžné tvorbě článku autorské dílo nevzniká? --Tchoř 18. 4. 2010, 13:31 (UTC)

Osobně si myslím, že uvedení autorství v tomto případě je vhodnější, protože vlastní překlady cizích děl tohoto typu obvykle Wikipedie nepřináší. Nejsem si ale jistý dvěma jinými věcmi: 1. Není text filipínské hymny chráněný autorským právem? Na anglické Wikipedii je a autorským právem se tam podle všeho netrápili, na anglických Wikisource je označena proto, že jí chybí licenční údaje. 2) Nepatřila by v této podobě spíš na Wikizdroje? Okino 18. 4. 2010, 13:58 (UTC)

Podjatost arbitrů

Na stránce Wikipedie:Pravidla arbitráže/Návrhy změn jsem navrhl po neúspěchu předchozích dvou návrhů jiné možné řešení ohledně podjatosti arbitrů. Už neřeší to, kdo o ní rozhoduje (to zůstává jako dosud), ale slouží k ujasnění toho, co je a co není podjatost. Prosím o vyjádření. Okino 18. 4. 2010, 00:20 (UTC)

Valerij Čudinov

Dobrý den, mohl by se, prosím, někdo podívat na článek o pavědci Čudinovi? Všeobecně je odborníky považován za blázna, ale sám nemám čas doplnit relevantní zdroje. Snad by se daly použít informace z ruské verze, která je, myslím, vcelku vyvážená a pojednává i o kritice Čudinových pseudovědeckých aktivit. Zatím jsem měl čas přidat jen poznámky o chybějících zdrojích, upozornění, že nejde o skutečného odborníka a odkaz na ruskou Wikipedii, který dokazuje, že údajná příslušnost Čudinova k Ruské akademii věd je nesmysl založený na existenci stejnojmenné (leč hojně odbornou obcí v Rusku kritizované) organizace, jejíž členem zmíněný pán skutečně je. Díky za jakoukoliv pomoc! Čtenáři by přeci neměli být mateni.--Petusek 20. 4. 2010, 20:09 (UTC)

Věrohodnost zdroje

Pěkný den nebo ráno všem,
prosím o radu ve věci, kterou neumím sám posoudit: jak moc věrohodný je tento zdroj? Na mě působí dojmem slušně odvedené práce fanouška. Jako taková je sice oceněníhodná, ale jako zdroj podle mého názoru těžko použitelná. Autor stránek si je také zapomněl jakýmkoliv způsobem podepsat, což důvěryhodnost trochu snižuje. Proto si myslím, že

1. jako externí odkaz možná ano,
2. jako zdroj určitě ne.
   Díky --Jarba 6. 5. 2010, 05:13 (UTC)

Chápu, že funkce hledání na Wikipedii je natolik komplikovaná, že ji běžný uživatel nezvládne, proto jsem se obětoval a po pěti sekundách náročné myšlenkové činnosti jsem dospěl k šokujícímu výsledku: Wikipedie:Věrohodné zdroje. :) --Ragimiri 6. 5. 2010, 06:45 (UTC)

Milý kolego, promiňte mi mou drzost, že jsem se odvážil požádat o radu, považujíc se stále za začátečníka. Odkazovaný článek pochopitelně znám a dokonce jej dokážu najít. Chtěl jsem si jen ověřit, zda můj dojem z oněch stránek bude sdílet i někdo jiný, abych na Wikipedii nepáchal zbytečné škody.
Berte prosím mou reakci se stejným nadhledem, s jakým jste psal (ne)odpověď na můj dotaz ;-) S pozdravem --Jarba 9. 5. 2010, 17:14 (UTC)

Malé zjednodušení zbavování práv správce

Potvrzování Orange.man bylo impulsem, proč navrhuji dvě malé změny pravidel ohledně odebírání práv správce. Diskusi prosím tam, ať je na jednom místě. —Tchoř

Pravidlo k arbitráži

Navrhuji doplnění pravidla ve smyslu této změny. --Chmee2 18. 5. 2010, 20:04 (UTC)

Doporučení reference

Upřesnil jsem doporučení reference dle dokumentace k šabloně a obecně provozované praxe. S pozdravem --Chmee2 18. 5. 2010, 20:26 (UTC)

Podívejte se, nejde o to, kam dáte šablonu odkazující na cizí wikipedii, nýbrž o to, že cizí wikipedie není regulérní zdroj, tak proč ji mezi ně cpete? Takhle pojímali právní předpisy za minulého režimu, totiž využívali je k zakotvení toho, co se jim hodilo, nikoli k zakotvení toho, co bylo správné a spravedlivé. --Honzi84 18. 5. 2010, 20:31 (UTC)

Uvedení původního textu, ze kterého byl pořízen překlad, je nepochybně uvedením zdroje nového článku, tak mi přijde logické zařazovat šablonu překlad mezi zdroje, tedy do Referencí. Sám to také tak dělám a nikdy mi nepřišlo na mysl dělat to jinak. Okino 18. 5. 2010, 20:39 (UTC)

Doporučuji ke čtení již jednou proběhlou diskusi, ať nemusíme opakovat již jednou napsané. Tehdejší diskuse skončila většinou pro sekci reference. Buď tedy opět oživit diskusi a dohodnout se na jiné pozici, či její závěr respektovat. S pozdravem --Chmee2 18. 5. 2010, 20:40 (UTC)

Pánové, problém tkví v tom, že vy odmítáte vzít na vědomí úvod onoho ustanovení, v němž se jasně píše, že Jiná jazyková verze Wikipedie nebo jiný projekt nadace Wikimedia – nejedná se o regulérní zdroj, který se využívá pro zdrojování tvrzení (toto ustanovení ani nemůžete zrušit, protože pak by se to v poznámkovém aparátu* jen hemžilo odkazy na jiné wikipedie). Tou vaší včerejší editací jste to pravidlo učinili zcela rozporné. Lze to vlastně vyložit tak, že jinojazyčná wikipedie není regulérní zdroj, jenž řadíme mezi regulérní zdroje.

Ve věci té šablony překlad: na jiných wikipediích samozřejmě existuje, nicméně veskrze se její používání neujalo. Na německé wikipedii je vložená do sotva stovky článků a na anglické wikipedii, pokud se používá, jako že jsem ji doposud nikde nespatřil, se vkládá do diskuze. Je to typický příklad naprosto bezúčelného byrokratizování wikipedie.--Honzi84 19. 5. 2010, 19:54 (UTC)

Šablona překlad neslouží k ozdrojování, ale k dodržení licenčních podmínek (jde o autorská práva). Do referencí patří, protože udává, že text je překladem a ukazuje na zdroj překladu.--Slfi 22. 5. 2010, 15:48 (UTC)

hvězda: to je to, co vy nesmyslně nazýváte Reference (i na anglické wikipedii, odkud jste to zřejmě převzali, se stále častěji používá termín Notes - poznámky)

Komplexní hlídání copyvií

Dobrý den, je možné nějak zobrazit více než 500 posledních změn, řekněme za posledních 24 hodin? Prověřuji většinu větších objemů dat a rád bych tak učinil vždy do doby, než jsem byl naposledy online.

Rovněž se chci zeptat, zda je vhodné trvat na umístění šablony copyvio v textu do jeho dořešení, pokud třeba článek někdo přepíše či pokud ji původní vkladatel copyvia odstraní, ale chráněný text již znovu nevkládá. Děkuji, --Wespecz 22. 5. 2010, 15:29 (UTC)

Ahoj, je možné si vytáhnout až 5000. Pokud je text přepsaný a článek zapsaný v seznamu, není nutné na šabloně trvat. Hezký den, — Jagro 22. 5. 2010, 15:48 (UTC)

Moc děkuji, odkaz si uložím. --Wespecz 22. 5. 2010, 15:54 (UTC)

Uživatel jako reklama

Kdyby se objevil nový článek který by zaváněl reklamou, tak bych k němu dal šablonu "významnost" nebo "smazat jako spam", ale co dělat v případě, když se reklama objeví v podobě uživatele - Wikipedista:Wsiinternetstrategies? Je na tohle v pravidlech nějak pamatováno? --Chevees 7. 6. 2010, 18:42 (UTC)

Úplně bez problémů. Dal jsem tam {{smazat|Propagační obsah}}. Takové věci tu nemají co dělat. --Wespecz 7. 6. 2010, 18:45 (UTC)

Jistě Wikipedie:UP, reklama/propagace je na Wikipedii zakázána. Stránku lze v tomto případě označit šablonou {{Smazat}}. --Kacir 7. 6. 2010, 18:46 (UTC)

Návrh na změnu pravidla

Kolega Kacir navrhl změnu pravidla u kandidatury na správce. Tímto splňuji podmínku, že je doporučené na případnou změnu upozornit pod Lípami. Vyjádření vítána. --Chmee2 17. 6. 2010, 09:02 (UTC)

Lhůta pro články k urgentní úpravě

Nedávno byla zkrácena lhůta pro články k urgentní úpravě (a podobné případy) na 14 dní. Proběhla k tomuto nějaká diskuse? --Jvs 18. 6. 2010, 08:17 (UTC)

Ragimiri před rokem navrhl toto zkrácení, nikdo se k tomu nevyjádřil (tedy nikdo nebyl proti), takže před několika týdny v tomto smyslu upravil šabl. UU. --Kacir 18. 6. 2010, 08:30 (UTC)

Ano, proběhla, viz Kacir výše. Kromě toho obdobně navrhuji zkrátit Urgentně ověřit (návrh tam visí od května). --Ragimiri 18. 6. 2010, 13:37 (UTC)

A jste si jistí, že budou zkušení autoři v této lhůtě stíhat články opravovat? Palu 18. 6. 2010, 14:58 (UTC)

Jinak takovéto změny, které se nedotýkají jen konkrétní šablony, ale spousty článků, se nediskutují u šablony, ale pod lípou (resp. aspoň se pod lípou na diskusi odkáže). Palu 18. 6. 2010, 14:59 (UTC)

Ta šablona není určena pro zkušené autory, ale pro původní vkladatele. Ti mají provést požadované úpravy, nelze toto břemeno přenášet na ty, kteří wiki-pravidla dodržují. Poznámku o spoustě článků nechápu, proto ji nebudu ani komentovat. --Ragimiri 18. 6. 2010, 15:17 (UTC)

@ Palu - už dávno není v silách zkušených editorů všechno opravovat, pokud tak neučinní vkladatel, mají všechny strany bohužel smůlu --Chmee2 18. 6. 2010, 15:40 (UTC)

To je ovšem škoda. Palu 18. 6. 2010, 15:43 (UTC)

S tím se dá souhlasit, bohužel ale to vylepšovat články nepomůže. Na druhou stranu, jestli chceme vytvářet kvalitní encyklopedii, musí eexistovat způsob jak problematické a nekvalitní texty odstraňovat. --Chmee2 18. 6. 2010, 15:45 (UTC)

Souhlasím s Chmee2, pokud opravdu chceme tvořit encyklopedii, musí být na prvním místě kvalita, ne kvantita. --Ragimiri 18. 6. 2010, 16:29 (UTC)

To nikdo nepopírá a ani to nijak neodporuje měsíční lhůtě, v které by se spíše našel někdo, kdo by se článku mohl ujmout. Pokud je to ale tak, že "už dávno není v silách zkušených editorů alespoň některé články opravovat", pak je tak dlouhá lhůta skutečně zbytečná, poněvadž pro samotného autora je dostatečná a nikdo jiný se článku neujme (k tomu jsem psal, že je to škoda). Palu 18. 6. 2010, 16:33 (UTC)

Rovněž se připojuji, 14 dní je hromada času a většina editorů se buď o osud svého článku zajímá ihned nebo v řádu několika dní po jeho vzniku, nebo prostě nechají lhůtu vypršet a článek je smazán. Jsem i pro stejné zkrácení lhůty pro UO a významnost. --Wespecz 18. 6. 2010, 16:35 (UTC)

Rád bych upozornil, že dojet např. do většího města do národní knihovny apod., příp. jich objet rovnou několik, trvá o dost déle než si sednout a přepsat článek do nějaké podoby. Tudíž tady bych byl dost proti. Palu 18. 6. 2010, 16:49 (UTC)

To je pravda, ale dovolím si namítnout, že ten, kdo do Wikipedie přispívá, má buď již příslušnou literaturu u sebe nebo provádí vlastní výzkum a v tom případě silně pochybuji, že se sebere a poběží do knihovny, aby obstaral zdroje. :) Nebo jiný případ, pochybuji, že někdo nejdříve pracně sežene zdroje a pak svou práci završí ledabylým textem s množstvím pravopisných a stylistických chyb. V takovém případě spíše nováček podá nenaformátovaný text, který je slohově v pořádku a pro který postačí šablony {{upravit}} či {{wikifikovat}}. --Wespecz 18. 6. 2010, 16:56 (UTC) Škrtnutí první poloviny mého příspěvku, viz Ragimiri --Wespecz 18. 6. 2010, 17:06 (UTC)

Btw. text neporušující autorská práva může být kdykoliv na žádost kohokoliv znovu obnoven a lhůta k úpravám restartována. --Wespecz 18. 6. 2010, 17:00 (UTC)

Tady s kolegou Palu silně nesouhlasím – cokoliv je do Wikipedie vkládáno, musí být ozdrojováno od počátku. Rozhodně by nemělo docházet k tomu, že je článek založen a až pak se hledají zdroje. To je IMHO nesmysl. --Ragimiri 18. 6. 2010, 17:02 (UTC)

Já ale mluvím o situaci, kdy se chce článku ujmout někdo jiný než jeho autor. Já si opravdu myslím, že takoví lidé existují a že to není tak, že by se těch článků nikdo nevšímal. Sám jsem jich několik pomohl "zachránit", leckdy jsem si jich všiml až tři týdny po založení a ještě chvíli trvalo, než jsem sehnal nějaké zdroje atp. Palu 18. 6. 2010, 17:15 (UTC)

V takovém případě se domnívám, že můžete požádat o mnou výše zmíněné obnovení nebo si text, se kterým míníte pracovat, zkopírovat na své soukromé pískoviště a článek pak založit znovu. --Wespecz 18. 6. 2010, 17:23 (UTC)

To by asi šlo. V případě potřeby Vás požádám. Palu 18. 6. 2010, 17:36 (UTC)

Rovněž jsem pro zkrácení lhůty. Dva týdny je imho dostatečná doba na úpravu a zároveň měsíc je dlouho na to, aby nám zde některé šílenosti trčely. Co se argumentace, že 2 týdny jsou málo, a že někdo nemusí stihnout upravit, týká, úplně stejně by mohl někdo argumentovat, že to v rámci měsíce nestíhá a ať mu dáme dva.

Jinak jak jsem koukal, vypadá to nakonec na shodu nad zkrácením na 2 týdny, tudíž bych poprosil nějakého z kolegů o provedení zkrácení UO a Významnosti. Pěkný víkend přeji --Faigl.ladislav _slova^činy 19. 6. 2010, 10:35 (UTC)

Výběrové mazání

Zdravím a upozorňuji, že na stránce Wikipedie:Výběrové mazání je k dispozici návrh doporučení, který by měl upravovat používání tohoto nástroje ze strany správců. Všechny konstruktivní komentáře jsou vítány. ^.^ --Reaperman 20. 6. 2010, 18:58 (UTC)

T-S76a => T-ST-S 76a

Nesouvisí s pravidly. Přesunul jsem na Diskuse k portálu:Československé opevnění#T-S76a => T-ST-S 76a. --Harold 23. 6. 2010, 19:02 (UTC)

Tituly a změna ve Wikipedie:Biografie

Chtěl bych požádat komunitu k vyjádření názoru nad proběhlou změnou doporučení Wikipedie:Biografie z dubna minulého roku, která začala být v těchto dnech aplikována na zdejší články. Změna se týká odstraňování akademických titulů z úvodní věty článků. Konkrétně se jedná o větu doporučení: „V souladu s pravidly pro pojmenování článků se ve jméně článku ani při uvedení jména osoby v jeho první větě nepíší akademické tituly apod. Promoce, habilitace atd. se však přirozeně uvádějí na příslušném místě v textu článku.“

Domnívám se, že v otázce projednané změny nedošlo k dostatečnému informování. Diskuse probíhala zde: Diskuse k Wikipedii:Biografie#O titulech (a v následujících sekcích). Kromě Ioanna podpořil návrh Podzemnik a Flukeman, proti byl Kacir. Nicméně mám za to, že v případě takto dalekosáhlých změn by měla být komunita vyrozuměna Pod lípou. Kontaktoval jsem proto kolegu Ioanna s výzvou, aby byla příslušná změna prodiskutována zde, před dalekosáhlými změnami. Reagoval, že na diskusi upozorňoval zde Pod lípou, ale že se informace nesetkala s odezvou. Uváděné spravení o zamýšlené změně však dle data revize přišla až ex post, tedy z 8.2.2010, zatímco změna byla provedena již 22.4.2009. Domnívám se, že takto v celku zásadní změna tisíců článků měla být prodiskutována řádně a včas.

Žádám proto o pozastavení naplňování přidané věty do zmíněného doporučení a vyjádření komunity k této změně, ať již souhlasné či nesouhlasné.--Faigl.ladislav _slova^činy 28. 6. 2010, 11:19 (UTC)

Faktická připomínka: Ladislav se mýlí, píše-li, že neproběhla diskuse a nevznikl konsensus. V Diskuse k Wikipedii:Biografie#O titulech - restart 1 proběhla a návrh byl schválen 3 : 1 (já Flukeman Podzemnik vs. Kacir).--Ioannes Pragensis 28. 6. 2010, 11:36 (UTC)

3:1 není zrovna silný konsensus komunity, která čítá dva tisíce aktivních editorů. Proto se taková témata, která se dotýkají spousty článku, musí diskutovat Pod lípou, aby se mohlo vyjádřit co nejvíce lidí. Jistě nemají všichni diskutované pravidlo ve sledovaných. Palu 28. 6. 2010, 11:41 (UTC)

Informaci jsem již opravil. --Faigl.ladislav _slova^činy 28. 6. 2010, 11:43 (UTC)

Můj názor je takový, že jakožto velmi důležitý údaj mj. psaný i do občanek, používaný ve styku s úřady, atp., by akademický titul měl být napsán vždy v první úvodní větě článku. Palu 28. 6. 2010, 11:30 (UTC)

Nepochopil jsem nejdřív přesně, co ode mě Ladislav chce, proto jsem reagoval trochu mimo. Myslel jsem, že protestuje proti posledním změnám pravidla někdy na jaře. V tomto případě ovšem se jedná o rok staré znění pravidla, které už se několikrát aplikovalo, a nikdo se zatím neozval. Podle mého názoru by bylo dobré, aby Ladislav (nebo kdokoli, kdo si myslí, že je to špatně) navrhl změnu znění pravidla, a ta aby se prodiskutovala normálním způsobem.

To co požaduje Ladislav - totiž zpětné vyjádření k rok staré změně - totiž může vést k tomu, že nebude jasné, jak výsledek diskuse aplikovat. Nechť Ladislav raději navrhne konkrétní změnu pravidla - například odstranění nebo změnu jím zpochybněné věty - vyargumentuje to a nechá normálním postupem schválit.--Ioannes Pragensis 28. 6. 2010, 11:32 (UTC)

(s ed. konfliktem) Souhlasím, je to důležitá informace jako každá jiná, která mj. o tom, že ten člověk něco dokázal a jak se rozhodl pro svůj start do života vyprofilovat. Proto nevidím důvod, proč by to mělo být precedentně z úvodu odstraňováno. --Wespecz 28. 6. 2010, 11:34 (UTC)

Jen dodám, že jsem nebral v potaz diskuse proběhlé po doplnění doporučení o danou větu. Jinak tedy navrhuji následující znění:

V souladu s pravidly pro pojmenování článků se ve jméně článku nepíší akademické tituly apod. Promoce, habilitace atd. se však přirozeně uvádějí na příslušném místě v textu článku.

Tj. vypuštění zmínky, že v první větě nemohou býti tituly uvedeny. Jedná se imho o opodstatněnou informaci, u které není důvod, aby v infoboxu uváděna býti mohla a v první větě článku nikoliv.--Faigl.ladislav _slova^činy 28. 6. 2010, 11:39 (UTC)

Souhlas. Palu 28. 6. 2010, 11:42 (UTC)

BTW z hlediska stylu článku se dané tituly daleko víc hodí do úvodu článku, než do úvodu infoboxu, kde jsou zvýrazněny velkým písmem a nepěkně bijí do očí. --Kacir 28. 6. 2010, 11:46 (UTC)

Faktická připomínka: Ladislav se mýlí, píše-li, že "nebral v potaz diskuse proběhlé po doplnění doporučení o danou větu"; věta byla doplněna až poté, co se v diskusi dospělo ke konsensu, že má být doplněna. Lze to snadno zjistit z editační historie.--Ioannes Pragensis 28. 6. 2010, 11:47 (UTC)

Prosba: Vzhledem k tomu, že zde zjevně došlo k několika nedorozuměním a dezinterpretacím, prosím Ladislava o dočasné stažení tohoto návrhu, tři čtyři dny klidu a poté případně jeho normální umístění na diskusní stránku pravidla s oznámením zde. Jinak bych nemohl diskusi považovat za korektní.--Ioannes Pragensis 28. 6. 2010, 11:47 (UTC)

Řešení: Dobrá tedy, samozřejmě jsem pro korektní řešení. Připravím tedy návrh týkající se inkriminované pasáže a ten bych předložil. Zároveň bych tě poprosil, zda-li by ses do té doby nemohl zdržet naplňování oné věty zmíněného doporučení. Pouze teď řeším jednu věc; v sobotu odjíždím na dovolenou a budu delší dobu bez přístupu k internetu. Bylo by tedy možné návrh projednat až poté? Samozřejmě jej můžu přednést než odjedu, ale pak bych se k němu nemohl vyjadřovat. --Faigl.ladislav _slova^činy 28. 6. 2010, 12:50 (UTC)

Jasně, klidně počkám, času je dost. Jen bych Tě poprosil, abys se nad tím zamyslel z širšího hlediska a pokud možno se pokusil navrhnout nějaké silnější řešení než pouhé odstranění sporné záležitosti z pravidla. Tím totiž ponecháváš volnost oběma výkladům a skončí to tak, že já budu tituly odebírat a kolega Kacir je zase bude přidávat a oba budeme ve shodě s pravidlem. Lépe by bylo mít nějaký jasný postup, jak tyto spory řešit, aby byly články o lidech na Wikipedii co možná nejvíc jednotné. Také si prosím přečti ty staré diskuse, jsou tam už nějaké argumenty na obě strany a bylo by dobré je pokud možno zohlednit. Hezkou dovolenou,--Ioannes Pragensis 28. 6. 2010, 13:14 (UTC)

Jen připomínám, že k tomuto kdysi diskuze už proběhla: Wikipedie:Žádost o komentář/(Ne)uvádění akademických titulů. --Ragimiri 28. 6. 2010, 15:10 (UTC)

Jsem víceméně neutrální - jsem ale proti takovémuto přesouvání titulů do boxu - když bez nich, tak bez nich - o titulech v boxu se v doporučení nic nepíše, (pokud vím) nikdy se to tak nedělalo a vypadá to divně.--pan BMP 28. 6. 2010, 15:58 (UTC)

To já neutrální nejsem, tato informace je enc. velmi významná a v článku být musí, přičemž do infoboxu se nehodí a nejvhodnější místo je jednoznačně právě titulní věta. Odebírání titulů z úvodních vět nemá žádné opodstatnění v žádném pravidle, kromě právě diskutované sporné změny. Naproti tomu uvedení titulu z pravidel Wikipedie přímo vychází, už jen z poselství Jimba nebo z 5P. Nechápu, proč by tato informace měla být čtenáři nějak selektována. Palu 28. 6. 2010, 16:09 (UTC)

Už jsme si výše s Ladislavem vyříkali, že nešlo o žádnou spornou změnu, ale normální konsensus v diskusi o změně pravidla v poměru 3 : 1. Taktéž Jimbo v žádném poselství nevyžaduje uvádění akademických titulů v první větě a já nijak tuto informaci nechci selektovat, pouze přesunout jinam. Máte právo na svůj názor, ale při argumentaci prosím používejte fakta a ne domněnky.--Ioannes Pragensis 28. 6. 2010, 18:13 (UTC)

Už jsem odpovídal, že konsensus pro dvoutisícovou komunitu není 3:1. Jimbo chce, aby Wikipedie obsahovala všechno lidské vědění, tudíž i tituly. A to, že chcete přesunout tituly jinam jsem nepochopil, pochopil jsem, že je nechcete vůbec uvádět. Palu 28. 6. 2010, 18:33 (UTC)

Neviděl bych to tak drasticky, pravdou je, že neuvádění titulů je praxí na de i en Wiki ...a českých článcích přeložených odtamtud ...tedy prakticky všech, kromě českých osobností :) . Nakoukl jsem ale do Kdo je kdo Osobnosti české současnosti (ISBN 80-902586-7-0), kde jsou na začátku jednotlivých medailonků tituly uváděny. To přesouvání jinam také stále nějak nechápu.--pan BMP 28. 6. 2010, 19:55 (UTC)

URL blacklist

Na portálu wikipedie je URL blacklist - seznam externích odkazů, které by se neměly objevovat v článcích. Chtěl bych se zeptat, jestli to je nějaké dogma, že by tyto odkazy v článcích neměly být a tudíž by měly být z článků smazány (nejspíš práce pro bota) a nebo to je skutečně jenom doporučení, že by ty odkazy v článcích být něměly, ale když už tam jsou, tak ať tam klidně jsou? --Chevees 7. 7. 2010, 21:00 (UTC)

Jen osobní doporučení vkladatele, který tam který konkrétní odkaz vložil. Často reakce na masivní spamování odkazů (bez ohledu na jejich kvalitu). --Dezidor 7. 7. 2010, 22:10 (UTC)

Infobox pohoří

V infoboxu pohoří jsou chybné titulky. Místo nadř. celek a podř. celek by mělo být nadř .jednotka a podř. jednotka. Jde o to, že geomorfologický celek je jen jednou z geomorfologických jednotek, přičemž nadřazenou je geomorfologická oblast a podřazenou geomorfologický podcelek. Nadřazený a podřazený geomorfologický celek neexistuje. Obecně jsou to pak všechno jednotky, nikoliv celky. Možno doložit literaturou, ale nepřístupnou online.--Railfort 22. 7. 2010, 07:37 (UTC)

Jestli šlo o Infobox reliéf, tak hotovo. --Jann 22. 7. 2010, 08:50 (UTC)

Pardon, samozřejmě, díky.--Railfort 22. 7. 2010, 09:34 (UTC)

Poznámka k nahrazování cizích fotografií a k slušnému chování

Vyměněná fotografie

Notnou dávku nevole ve mně vždy vyvolají wikipedisté, kteří v nějakém článku suverénně odstraní cizí fotografii v domnění, že ta jejich je lepší než ta stávající, a nemají ani špetku slušnosti, aby se na tom předtím domluvili s autorem té původní, který se snažil ve svém volném čase a v dobré vůli Wikipedii vylepšit. Kontakt na autora se dá přece snadno zjistit z detailů fotografie uložených ve Wikimedii a většina wikipedistů by v oprávněném případě jistě se záměnou souhlasila. Nechci však jednat stejně nevychovaně a bezohledně jako wikipedista, který toto nedávno provedl, a proto jej nebudu jmenovat. Vitmalinovsky 23. 7. 2010, 18:35(UTC)

Toto je ale princip Wikipedie. Horší článek je přepsán na lepší, horší fotka nahrazena lepší a člověk se autora neptá. Pokud si ale původní autor myslí, že je to změna k horšímu, vrátí ji zpět a popíše důvody ve shrnutí nebo na diskusní stránce článku. Takže pokud si myslíte, že je nová fotka horší, neváhejte ji vyměnit za původní, popřípadě na konkrétní případ zde odkázat, aby situaci posoudili ostatní. — Jagro 23. 7. 2010, 18:14 (UTC)

Já se klidně nechám jmenovat. Bylo to v článku Mšené-lázně a panu Vitmalinovskemu jsem se to snažil vysvětlit. Aby si i ostatní mohli udělat rychleji názor, přkládám jeho původní fotografii. --Packa 26. 7. 2010, 20:11 (UTC)

Ačkoliv obecně taky nemám rád výměny fotek za vlastní pomocí hurá-stylu, v tomto případě je to zcela oprávněné. Packova fotka je mnohonásobně lepší. --Ragimiri 26. 7. 2010, 21:44 (UTC)

Myslím že další důvod, proč může být současná - Packova - fotka do infoboxu vhodnější je její orientace naležato - fotky na výšku zabírají více místa - odsouvají informace zbytečně dolů. Předpokládám, že původní foto je nějaký sken - a odtud některé problémy - ale i ta Packova fotografie "má mouchy" - osobně jsem dost alergický na - u digitálů typické - "modro-zeleno-přepálené" nebe. --pan BMP 26. 7. 2010, 21:59 (UTC)

Vlastní výměna fotky v infoboxu není porušení wikipedistického práva. Co je smutné a asi to je přinejlepším porušení kodexu slušného wikichování, že v článku je pět fotek a ani jedna s kapličkou přestože kaplička stojí v centru, nota bene když Vitamalinovského fotka není nijak špatná. --marv1N 26. 7. 2010, 22:14 (UTC)

Původní fotka kapličky je dost nekvalitní, ruší ta stará dodávka a jak píše BMP, bude to asi sken. Jako dokument ke kapličce je to OK, do infoboxu je opravdu vhodnější něco jiného. --Ladin 27. 7. 2010, 06:40 (UTC)

Fotky v infoboxech nahrazuju podle toho, jak jsou kvalitní a jak důležitý nebo zajímavý objekt zobrazují. Proto např. v Budyni nad Ohří jsem v infoboxu fotku hradu nechal: i když si myslím, že moje fotky (Radnice, Říhovo nám.) jsou technicky o trochu kvalitnější, přece jen zámek je zámek. Oproti tomu v Bítouchově jsem původní fotku (Západní pohled na horní náves) přesunul dolů do galerie, protože si myslím, že rybník s delfínem a krokodýlem hned tak nikde nemají :)
@Pan BMP: Nejsem profesionál, takže při tom množství vesnic, které chceme objet (a od každé udělat aspoň pár fotek) není moc času na speciální nastavování a zkoušení, jak by k tomu přistupoval odborník. Takže na většině mých fotek se určitě mouchy najdou. A to modrozelené nebe: no je tam. Nevím proč třeba na záběru stejného domu Mšené Spa, Dvorana 2.jpg, který jsem dělal o 10 vteřin později, je pěkně modré. Jinak souhlasím že do infoboxu by se měly dávat především fotky dělané na šířku: jednak posunují zbytečně další informace moc dolů a pak se taky implicitně zobrazí výrazně větší, což působí dost "humpolácky".
@Marv1N:V tom se hold asi neshodneme: prostě o fotce která je nekontrastní, nakloněná, má modrý závoj, nízké rozlišení a ten hlavní objekt – kaplička – na ní není moc vidět, neřeknu, že "není nijak špatná".
Jinak píšete, že nepřidání fotky kapličky do článku "je přinejlepším porušení kodexu slušného wikichování". Mohu vědět, co ještě by to podle vás mohlo být? --Packa 27. 7. 2010, 15:12 (UTC)

To jiné nebe není dané dobou focení, ale úhlem který jsi měl ke slunci - byť jsi nestál u první fotky proti němu a bylo vysoko, byls k němu víc natočený než na druhé. Pokud na dané místo nemůžeš přijít v určitou dobu, nechceš investovat do polorizačních nebo přechodových filtrů nebo dokonce do něčeho s kvalitnější optikou, tak samozřejmě bezchybnou fotku nelze čekat - a určitě je dobře, že je na commons alespoň něco. Marv měl na mysli, asi to, že pokud je okolí kapličky skutečně jedním z center obce (já to nedokážu posoudit), mohla být nechána alespoň v galerii dole - netroufnu si posoudit jak jsou ty objekty významné "v poměru" k provedení fotky. (Mimochodem kapličku jsem si stáhl a na rychlo si zkusil něco v ZPS - potah jde odstranit, velikost navíc nevyčaruju. :) --pan BMP 28. 7. 2010, 01:39 (UTC)

@Packa: V tom horším případě by to byl sprostý konkurenční boj fotografů. Ono popravdě nevypadá moc dobře, když někdo přidá pět svých fotek, ale cizí úplně odstraní, přičemž se dá předpokládat, že objekt cizí fotky je dost významný. --marv1N 28. 7. 2010, 11:16 (UTC)

@Pan BMP: "podnikový" foťák je lepší a i ten polarizační filtr je v letošním plánu, ale když ten je třeba si zamluvit většinou pár týdnů dopředu. A fotit se musí podle pěkného počasí a ne když má zrovna člk foťák.
Jinak všem díky za informace a jejich pohled na věc. Třeba to povede k lepším fotkám. --Packa 28. 7. 2010, 14:47 (UTC)

Já Ti dám ještě jednu radu: Až příště půjdeš fotit nějakou obec, nezapomeň na kapličku :-). Kdyby tu kapličku nahradil svojí hezčí kapličkou, asi by nic nenamítal ani Marv1n.--Tchoř 28. 7. 2010, 18:20 (UTC)

Kaplička v červenci 2010

Jéžišmarja ;-) vy jste mě donutili, abych sem tu kapličku nahrál. Samozřejmě jsem si před cestou prohlídl, co by v té vesnici mělo být zajímavého (a kapličky na turistických mapách jsou), takže jsem tam zajel, ale tu kapličku nebylo pořádně odkud vzít. Stojí před ní strom, okolo parkovala auta a ať jsem to zkoušel odkudkoliv, nelíbilo se mi to. Udělal jsem aspoň 2 záběry, z nichž nejlepší je ten vpravo. Při zpracování se mi ale ani tato fotka nelíbila, takže jsem ji původně do Commons nenahrál. Až teď jste mě donutili :)
Ostatně i Vitmalinovsky v mailu, který mi psal, uznal že to tam moc nešlo fotit: „uznávám, že Vaše fotografie zachycující vlastní lázně byla nesporně kvalitnější než ta má znázorňující náměstí s kapličkou (bohužel obklopenou dvěma auty)“. Spor je tedy o to, jestli nutně dávat fotku centra obce (v tomto případě jednoho ze tří center), i když se z nějakého důvodu moc nepovedla. Myslím si, že vždycky by se měla posoudit významnost objektu vzhledem ke kvalitě fotky. A v tomto případě tvrdím, že toto není tak významné centrum, aby bylo nutné mít od něj v článku fotku.

@Tchoř: Když to jde, tak kapličky fotím: od malých po ty největší :) --Packa 29. 7. 2010, 11:31 (UTC)

Pokud dominantou obce je kaplička soustavně obklopená auty, tak by ani nebylo příliš encyklopedické představovat ji bez aut, protože fotografie mají být realistické, nikoliv zachycovat nějaký nereálný ideální stav. To je bohužel velkým nešvarem některých fotografů, že věci, které jim nepřipadají dost nóbl anebo které nejde vyfotit dost uměleckým a technicky dokonalým způsobem, raději ani nefotí anebo fotky nenahrají, takže pak taková místa, objekty nebo pohledy nejsou v Commons dokumentované vůbec. Technická a umělecká dokonalost jsou pěkné, je-li možné se jim přiblížit, ale mají sloužit dokumentačně-poznávacímu účelu, ne svými nerealistickými nároky snižovat a omezovat dokumentační možnosti wikiprojektů. S přesunutím kapličky z infoboxu do galerie ale souhlasím.

P. S. neuměl by někdo do infoboxů přídat možnost parametru upright pro zmenšení svislých fotek? Když je tam velikost definována jen šířkou, tak se svislé fotky zvětšují do neúměrných rozměrů. --ŠJů 16. 8. 2010, 21:28 (UTC)

Upright moc neodpovídá, momentálně je tam napevno definována šířka, stačí tedy omezit i výšku (254x254px nebo něco takového). Otázkou ale je, jestli to je rozumné: pak budeme mít široký infobox a v něm úzkou fotku obklopenou vlevo a vpravo volným místem. Ideální by asi bylo jako obrázky do infoboxů používat jen ty s rozumným poměrem stran. --Mormegil ✉ 16. 8. 2010, 21:40 (UTC)

@Všem zúčastněným kolegům: Děkuji všem zúčastněným za poměrně širokou diskuzi, našel jsem v ní i něco poučení daného různými názorovými pohledy. S kolegou Packou jsem si před časem vše vyříkali (vyemailovali), tak jsem i jeho přístup pochopil. Na závěr bych se přiklonil k názoru, že pokud je nějaký wikipedista přesvědčen, že jeho infoboxový snímek je lepší než stávající, měl by ten nahrazovaný v každém případě přesunout do galerie, respektive informovat původního autora, pokud se jeho snímek chystá vymazat úplně. Opakuji, že v oprávněném případě s takovýmto řešením bude každý soudný wikipedista jistě souhlasit. Ačkoliv Wikipedie postup mazání cizích snímků doslovně neupravuje, každý z nás v sobě chováme kousíček ješitnosti, zejména ve vztahu k dílu konanému dobrovolně a v dobré víře, a proto nás automatické upozornění o změně sledované stránky a následné zjištění "likvidace" našeho snímku pravděpodobně poněkud "rozklíží" :-) Pojďme se proto k sobě chovat ohleduplně a aspoň trochu se pokoušet mnou nastíněná nepsaná pravidla dodržovat. Práce pro Wikipedii se pak stane opravdovou radostí oproštěnou nepříjemných situací. --Vítek Malinovský 2. 12. 2010, 15:33 (UTC)

Pravidla o blokování

Navrhuji zavést pravidlo, že blokování má sloužit výhradně k ochraně projektu.--Ancient Anomaly 9. 8. 2010, 18:34 (UTC)

Wikipedie:blokování a ve Vašem případě koukněte na Wikipedie:troll--H11 9. 8. 2010, 18:39 (UTC)

Tam se něco takového píše? pokud ano, proč to administrátoři porušují? Trolla si přečtěte vy, (Trollováním se míní vědomé a záměrné pokusy narušit) a pak refaktorizováno.--Ancient Anomaly 9. 8. 2010, 19:22 (UTC)

Ono je taky v infu o blokování (růžovoučký rámeček) a pod ním uvedeno něco v tom smyslu ... napiště správci a vysvětlete si situaci, třeba na jeho email ... ale na to jaksi nereagují, konkrétně Tlusťa --W.Rebel 21. 8. 2010, 21:14 (UTC)

Názvy synagog

Daniel Baránek hromadně přejmenoval články o synagogách ze tvaru Synagoga (město) na Synagoga ve městě s odůvodněním, že synagoga není vlastní jméno. Podle platného doporučení: „Pokud jsou např. ve více městech stejně nazvané objekty, uveďte u méně obvyklého do závorky takzvaný rozlišovač, např. Národní divadlo, tj. v Praze, a Národní divadlo (Brno).“ Domnívám se, že synagoga je objekt, tudíž je správný tvar Synagoga (město). Pokud budeme opouštět zavedenou praxi, dočkáme se brzy názvů jako Kostel svatého Jakuba v Brně, Národní divadlo v Sarajevu apod. Prosím komunitu o vyjádření. --Ragimiri 12. 8. 2010, 15:08 (UTC)

Ragimiri řekl jen polovinu, tak tedy nyní tu druhou. Přejmenování jsem započal, abych sjednotil názvy článků o synagogách, k čemuž se doposud nikdo neměl. Dále jsem chtěl dát článkům logický název. Ragimiri mi tady podsouvá úmysl opouštět zavedenou praxi. Kdyby tomu tak bylo, přesunul bych i Zadní synagoga (Třebíč) na Zadní synagoga v Třebíči, což jsem ale neučinil, takže Ragimiri můj záměr značně zkresluje.

Většina článků měla podobu Synagoga (místo) (např. Synagoga (Olomouc)). Problém spočívá v tom, že synagoga není vlastní jméno, jako například u Ragimirim uváděného Národního divadla nebo Kostela svatého Jakuba. Podle Ragimiriho logiky bychom totiž museli například článek Písek (město) přesunout na Město (Písek) nebo třeba Hukvaldy (hrad) na Hrad (Hukvaldy). Název článků jako Synagoga (Hartmanice) je tedy nesmysl, stejně jako je nesmysl název Město (Písek).

Rozlišovač má především rozlišovat objekty se stejným názvem. Synagogy zpravidla ovšem svůj vlastní název nemají (synagogy se nikdy nepíšou s velkým S, výjimkou je třeba Zadní synagoga), Ragimiriho argumenty s kostely či národními divadly jsou zcela irelevantní. --Daniel Baránek 12. 8. 2010, 16:44 (UTC)

Problém ovšem je, že tady argumentuješ s vlastním jménem, ale to s doporučením o názvu článku nemá nic společného. Větu „Podle Ragimiriho logiky bychom totiž museli například článek Písek (město) přesunout na Město (Písek)…“ nechápu a žádám o její vysvětlení; nevím o tom, že bych zpochybňoval názvy článků o městech a hradech. --Ragimiri 12. 8. 2010, 17:52 (UTC)

Ty prosazuješ obecné jméno (vlastní jméno) = druh stavby (místo) = synagoga (Olomouc). Podle této logiky platí také obecné jméno (vlastní jméno) = druh sídla (název sídla) = město (Písek). Sám vidíš, že název článku Synagoga (Olomouc) je nesmysl. --Daniel Baránek 12. 8. 2010, 20:27 (UTC)

Kde to bereš? Doporučení neříká nic o obecném nebo vlastním jméně, toto používáš jen ty a dovozuješ z toho nesmysly. --Ragimiri 12. 8. 2010, 21:01 (UTC)

Příklady v doporučení (Národní divadlo) jasně ukazují, že názvem se míní vlastní jméno příslušného objektu. Ostatně, jak to tak vidím, tak nové názvy článků vadí pouze Tobě. --Daniel Baránek 12. 8. 2010, 21:09 (UTC)

Na základě jednoho příkladu jsi dovodil, co se tím míní? To jsi fakt dobrý. A dle tvé argumentace: jak to tak vidím, tak nové názvy článků vyhovují pouze Tobě. ;) --Ragimiri 12. 8. 2010, 21:18 (UTC)

Osobně jsem pro variantu bez rozlišovače v závorce. --Silesianus 13. 8. 2010, 07:25 (UTC)

Též souhlasím s názvem typu Synagoga ve městě - ovšem pouze, pokud nemá synagoga svůj specifický název.--frettie.net 13. 8. 2010, 10:29 (UTC)

Také se domnívám, že zvyklostem Wikipedie ve vztahu k synagogám bez vlastního jména lépe odpovídá varianta bez závorky s místním určením pomocí předložkové vazby. Tak jako máme Doprava v Praze a ne Doprava (Praha). Nicméně ani tu druhou variantu bych úplně nezavrhoval - je srozumitelná a použití jména sídla v prvním pádě považuji z hlediska srozumitelnosti za výhodu. Druhou výhodou pak je jednotnost (kombatibilita, podobnost) s názvy článků o synagogách, jejichž označení zčásti nebo zcela mají charakter vlastního jména, takže tomu sjednocení názvů článků by tato forma posloužila lépe. Ostatně myslím, že ani název Kostel svatého Jakuba v Brně není horší než Kostel svatého Jakuba (Brno), protože označení kostela zasvěcením není tak úplně vlastním jménem, byť částečně rysy vlastního jména má. V lokálním kontextu může mít i obecné slovo synagoga některé funkční rysy vlastního jména, protože označuje jedinou a jedinečnou stavbu, tak jako jsem viděl obec, kde měli náměstí pojmenované Náměstí (kde jen ono to bylo?). Ostatně i národní divadlo, národní muzeum či národní knihovna jsou primárně obecná označení, která v lokálním kontextu fungují jako vlastní jména. Obě možnosti jsou správně - jde jen o to dohodnout se, která je praktičtější a která lépe vypadá. Pokud má každá svá pro a proti, pak babo raď. Nezbývá než vzájemně uznat své argumenty a hodit si korunou. --ŠJů 16. 8. 2010, 20:34 (UTC)

Název Město (Písek) rozhodně není ekvivalentem názvu Synagoga (Olomouc). To byl neférový argument. V prvním případě je v závorce uvedeno vlastní jméno samotného subjektu, o němž je článek (což je samozřejmě nesmyslné použití), zatímco ve druhém případě je v závorce vlastní jméno vyššího celku, tedy funkce je úplně stejná, jako kdyby před závorkou bylo regulérní vlastní jméno, např. Nová synagoga (Olomouc). Tedy Město (Písek) ve významu Písek (město) by se spíše dalo přirovnat k názvu Synagoga (Zadní v Třebíči). Název Město (Písek) by podle běžných zvyklostí označoval píseckou místní část Město (ostatně máme tu Vnitřní Město (Písek)). U názvu Synagoga (Olomouc) žádný nesprávný výklad nehrozí - je jasné, o co jde a co rozlišovač vymezuje. --ŠJů 16. 8. 2010, 21:09 (UTC)

Geomorfologické zařazení v infoboxu nebo v textu

Dospěl jsem k názoru, že by bylo dobré ve větší skupině prodiskutovat jednu mou aktivitu. S kolegou Maomanem jsme diskutovali (nikoliv se přeli) na téma, zda geomorfologické zařazení určitého vrcholu uvádět v infoboxu nebo v textu. U vzniku infoboxového způsobu viz třeba Sněžka stála snaha provizorně zpracovat rychle celé pohoří a nezdržovat se psaním textu. Někteří kolegové tento styl rovněž přejali. Převod do textu ve stylu třeba Bouda (Orlické hory) plánuji po dokončení první etapy, přičemž u nově zakládaných stránek či větších editací již tak činím nyní. S kolegou Maomanem jsme diskutovali výhody obou způsobů:

• U infoboxového zejména přehlednost
• U textového uvedení, zda daná jednotka je např. celkem, okrskem atd. Oproti infoboxového odpadá problém s vynechávanými jednotkami, kdy jsou v tabulkách v literatuře uváděny tečky, které jsem užil i v infoboxech viz Větrný vrch (Králický Sněžník).

Prosím o vyjádření, abych si ušetřil případnou práci. Děkuji.--Railfort 18. 8. 2010, 13:43 (UTC)

Jesli jsem to dobře pochopil, jde o to, zda to mít v infoboxech nebo v textu. Ještě existuje taky možnost, mít to na obou místech. Jak je to s těmi vynechávanými jednotkami? To jako že některá jednotka se nedělí na více podjednotek? V tom infoboxu se mě ty tečky moc nelíbí. Ještě by existovala asi další možnost, rozšířit infobox a mít samostatné řádky podcelek =; okrsek =; podokrsek=; Tím by odpadly problémy s tečkami (neexistující by se prostě nevyplnili) a bylo by jasné co je co, co je okrsek, co podokrsek. Jediný problém je jak to naprogramovat, přesně nevím, jak se měmí infoboxy.--Don Pedro 18. 8. 2010, 23:58 (UTC)

Nuže, mně se líbí, když je členění uváděné přímo v ib. Ale jak kolega přede mnou uvádí, klidně se to může rozepsat i v textu, tam třeba s takovými podrobnostmi jako že dotyčná hora představuje dejme tomu druhý nejvyšší vrchol té a té jednotky. Návrh s rubrikami podcelek= atd. podporuju, ale v tuhle chvíli ani já zodpovědně nevymyslím, jak přesně by to mělo vypadat zobrazené na stránce. Prosím za prominutí, ale přes léto edituju jen příležitostné drobnosti a dřív jak za pár týdnů tomu víc nedám, příštích několik dní prakticky nebudu mít čas nad něčím sedět vůbec. Každopádně třeba mapky do ib pro zbývající celky (tedy zhruba karpatskou část našeho území) mám "v šupleti" nadělané, takže někdy začátkem podzimu na jejich doplnění dojde. Ale když už celou věc probíráme, taky bych něco k zamyšlení přihodil: V ib totiž jako drobet problematický vnímám název rubriky Pohoří v situaci, kdy se vlastně v případě tuzemských míst operuje s geomorfologickým členěním ČR a vzácněji příslušný celek ani není to, co se v běžné řeči chápe slovem !pohoří" (nížina, brázda aj.). Ale budiž, můžeme se spokojit s tím, že v obvyklém chápání je pohoří ekvivalentem gmf úrovně celek (či spíše naopak - celek definován coby rozsah jednoho "pohoří") a tuto ponechat slovně vyjádřenou touto formou. Takže pokud vycházíme ze stávajícího vzhledu ib, mohlo by to třeba vypadat následovně: pod tučným Pohoří ve stejném okénku, ale na novém řádku (ideálně trochu víc odsazeně doprava) netučně (snad i kurzívou - nevím) by stálo Podcelek a na řádcích následujících jednotky nižšího řádu. --Miaow Miaow 18. 8. 2010, 21:41 (UTC)

Ta tečka znamená vynechanou jednotku, tzn. že jednotka jednoho řádu není určena a vyšší jednotku dělí až jednotky o dva stupně nižší. Líbil by se mi ten přepracovaný infobox, jen jestli pak nebude příliš komplikovaný. Lomítka nemají zásadní vady, je to provizorium a vypadá to jako provizorium. Text je pracný a hor mnoho:-)--Railfort 19. 8. 2010, 12:35 (UTC)

Mně osobně se současné členění v infoboxu a s lomítky vysloveně líbí - je to jednoduché, přehledné, úsporné a na každé stránce lehce nalezetelné. Problém s chybějícími jednotkami, momentálně vytečkovanými (např. Větrný vrch) nebo vynechanými (např. Hleďsebe), bych řešil v textu nadřazené jednotky, v tomto případě v kapitole Geomorfologie na stránce Masiv Králického Sněžníku, kde by se celé členění mohlo přehledně (tj. s odsazením a/nebo jiným formátováním) vypsat. Bylo by to i méně pracné, protože stránek s infoboxem hora je přes 1000, kdežto geomorfologických celků jen 93.--Maoman 19. 8. 2010, 13:17 (UTC)

Nerad vidím nevytečkované zařazení. Přece jen by to mohlo někoho znalého, kdo si půjde sestupně třeba od celku dolů, zmást. Nebudu tedy zatím převádět zařazení do textu, byť teď se zrovna zabývám hradními vrchy, kde k tomu infobox "hrad" nutí, ale těch zase není tolik. Asi by bylo hezké, kdyby infobox měl patřičné kolonky např. od celku dolů. Aby nebyl příliš dlouhý - neuměl by zařazení ukázat třeba po rozkliknutí?--Railfort 20. 8. 2010, 19:52 (UTC)

Milí kolegové, dodám svůj osobní názor. Políčko infoboxu se mi zdá v současné podobě "přeplácané" a pro laiky bez povědomí o geomorfologii i matoucí. Nebylo by vhodné rozdělit políčko na dvě, v prvním by byl obecný termín "pohoří", který je všem celkem jasný (až na zvláštnosti, jakými je třeba Říp) a ve druhém něco jako "geomorfologické zařazení"? Jinou možností je zařazení kapitolky geomorfologické zařazení, kde bude vše rozepsáno i s případnými vysvětlivkami a doplňky. A třetí, mne nejbližší, by byla "rozkládací" šablona v dolní části, jak je tomu u řady komplexních témat - z takové šablony by bylo přehledně vidět, které vrchy (kopce, hory) patří do společné nejnižší jednotky, ale to je práce pro jiné nadšence.--Martin Vavřík 23. 8. 2010, 14:01 (UTC)

Zvláštní řádky pro pohoří a geom.zař. v infoboxu je dobrý nápad. Když to někdo vyrobí, projdu to a doplním. Rozkládací šablonu, proč ne? Ale opět by ji musel někdo šikovnější vyrobit a pokud bych přišel na to, jak to udělat, tak to tam pak postupně převedu.--Railfort 24. 8. 2010, 22:24 (UTC)

Tak mi z toho vyplývá, abych moc nekvaltoval s přesunem z infoboxu do textu. Kdyby se našel někdo, kdo by uměl vyrobit otevírací šablonku, tak bych to do ní časem převedl a v infoboxu nechal jen geom. celek.--Railfort 1. 9. 2010, 09:54 (UTC)

NPOV a spor

Zdravím, dostal jsem se do sporu ohledně článku Šas s uživatelem Wikipedista:Shlomo. Přidal jsem jednu větu (uznávám, že informace jsou kontroverzní), nicméně proběhly snad všemi médii na světě, jde o názor významného představitele strany na snad nejdůležitější politickou otázku v Izraeli. Nejdříve se Shlomo pokusil informace neúspěšně smazat, poté přidal šablonu zpochybňující NPOV. Zásada NPOV ale podle mě porušena nebyla, článek je extrémně krátký a každá informace (to, že jde o informaci relevantní není pochyb) navíc je podle mě dobře. Protože zřejmě není v silách ani mě, ani Shlomo dojít k závěru a revertační válce (Sholomo již porušil pravidlo 3 revertů) se chci vyhnout, prosím někoho o zhodnocení situace. Předem děkuji --Elm 2. 9. 2010, 12:48 (UTC)

A nebylo by lepší založit aspoň pahýl Ovadia Josef a tam tu informaci vložit ? Myslím, že tam by patřila víc a nikdo by to nemohl zpochybňovat. --Jowe 2. 9. 2010, 12:56 (UTC)

Tohle je vždy těžké. Na jednu stranu to tam obsahově v zásadě patří, na druhou stranu je pak článek silně nevyvážený, jekoliž tam není nic o ekonomické orientaci strany, zahraniční, zemědělské či jiné politice. Stejně tak tam chybí i prohlášení různých politiků této strany k různým tématům. Je to asi jako kdyby tu byl článek o ODS a třetinu textu zabírala informace o otevřeném napojení Ivana Langera na podsvětí či prohlášení jednoho politika k jednomu konkrétnímu politickému tématu. --Dezidor 2. 9. 2010, 13:18 (UTC)

Nabízím řešení, které by mohlo obě zúčastněné strany uspokojit. Pokusil bych se dát dohromady komplexnější článek o straně Šas, v němž by, obdobně jako v anglickém článku, byla sekce "kontroverze", kde by tato informace mohla býti uvedena. Akorát musím zajet do knihovny pro knížku o politice v Izraeli, kterou jsem před nedávnem vrátil. Co vy na to? --Faigl.ladislav _slova^činy 2. 9. 2010, 13:20 (UTC)

Těmi "kontroverzemi" si nejsem jistý. Občas mi přijde, že se tak dělí politické či jiné názory podle subjektivních kritérií wikipedistů. Kontroverní je v zásadě jakýkoliv program či politická činnost. Podle mě by to mohlo být v klidu zakomponováno mezi ostatní programové body či prohlášení stranických funkcionářů. --Dezidor 2. 9. 2010, 13:35 (UTC)

Tak to už dořešíme potom. Šlo mi o tu myšlenku komplexně rozšířit a zakomponovat. S tím by imho mohli oba souhlasit. --Faigl.ladislav _slova^činy 2. 9. 2010, 13:41 (UTC)

Já jsem rozhodně pro, v podobném duchu jsem se vyjádřil i v diskusi k článku. Děkuji za nabídku, momentálně opravdu nemám čas článek přepracovat; na oplátku mohu nezávazně přislíbit zpracování článku o rabi Josefovi, ale bude to nejdřív tak za měsíc a půl - pokud se do toho někdo nepustí dřív.

Mimochodem pravidlo tří revertů jsem neporušil, zájemci si mohou ověřit na historii stránky.--Shlomo 2. 9. 2010, 14:04 (UTC)

Vcelku dobré řešení, rozšíření jistě pomůže. "kdyby tu byl článek o ODS a třetinu textu zabírala informace o otevřeném napojení Ivana Langera na podsvětí" pokud by článek měl 3 věty bylo by to prostě opodstatnitelné, protože článek moc informací neobsahuje a rozšiřování encyklopedického obsahu je vždy vítáno, ne? --Elm 2. 9. 2010, 15:03 (UTC)

Jak už jsem psal, o informační rozšíření jistě jde a takové informace sem v zásadě patří, ale zároveň pak nelze považovat takový článek za vyvážený. --Dezidor 2. 9. 2010, 15:08 (UTC)

Kategorizace vesnic, nynějších součástí měst

Už jsem nějak zmatený, tak se radši zeptám: části měst, které byly vesnicemi (a často mají nadále jejich charakter, vlastní KÚ, nejsou urbanisticky propojeny), se kategorizují i do vesnic? Příklad: Radošovice (Bystřice) je v Kategorie:Bystřice (okres Benešov), ale už ne v Kategorie:Vesnice okresu Benešov, kam bych ji já logicky dal taky. --Gumruch 5. 9. 2010, 23:02 (UTC)

Osobně bych viděl rozdíl mezi pojmem obec a vesnice. Vesnice, která nemá vlastní obecní úřad není obcí ani městem, ale vesnicí zůstává. To je ale jen můj selský rozum.--Railfort 6. 9. 2010, 05:51 (UTC)

Určitě dát i do vesnic, pokud to je vesnice. U některých sídel je totiž ten problém, že se nedá jen tak od stolu říct, zda je to vesnice nebo ne. Problém je pak s některými sídly, která nejsou urbanisticky propojena, ale mají spíš podobu satelitu než vesnice, či osaměle stojící sídliště atp. JAn 6. 9. 2010, 07:14 (UTC)

Některé individuální případy tedy zařadím, ale chtělo by to vyřešit principiálně. V první řadě do Kategorie:Vesnice v Česku napsat pravidlo, které objekty do podkategorií patří. Mám dojem, že kolega Kloin principiálně zařazoval části obcí do Vesnice okresu… (a v infoboxu vyplnil charakter sídla: vesnice), zatímco části měst jen do kategorie příslušného města bez ohledu na jejich charakter. Jde taky o to, jak se chápe položka charakter sídla, zda jde o „charakter“ (samota, osada, vesnice, město), nebo o postavení (samostatná obec, část obce, část města), nebo jestli to tam literárně vyplňovat kompletně, např. malá vesnice, dříve samostatná, nyní součást města. Podle Šablona:Infobox sídlo/doc není v nabídce ani hodnota část města/část obce, z nabízených variant je nejblíže čtvrť, která ve mně vyvolává představu části souvislého města (správně by se to mělo používat asi jen u statutárních, viz městská část a městský obvod). Takže popis Infoboxu by taky snesl upřesnění. V případě takovýchto vesnic, které jsou nebo donedávna byly evidentně urbanisticky oddělené a jsou součástí jiné obce (byť města), bych jako optimální viděl hodnotu vesnice, část obce. Stejně tak bych upravil formulace typu Nachází se na jihozápadě města XY (což působí, že jde o navazující část) na Nachází se jihozápadně od města XY, jehož je součástí. --Gumruch 6. 9. 2010, 14:09 (UTC)

Chrakter by měl být právě vesnice, samota, čtvrť. Část obce už to obvykle je automaticky. JAn 7. 9. 2010, 06:35 (UTC)

Když chci napsat článek o bohu, mohu citovat bibli anebo je to zaujatý sebe-propagující zdroj?

Když chci napsat článek o bohu, mohu citovat bibli anebo je to zaujatý sebe-propagující zdroj? --Antropop 13. 9. 2010, 22:08 (UTC)

Bibli můžete citovat jako pramen – primární literaturu, což v některých případech může stačit. Většinou bude ale asi potřeba nějaká nezaujatá sekundární literatura. Encyklopedie je už ze své definice v zásadě „vědecký“ projekt. --Byrnjolf 13. 9. 2010, 22:18 (UTC)

Pro více informací vizte Wikipedie:VZ a Wikipedie:O. V zásadě platí, že bibli je třeba citovat u vět jako "Bible říká X", a pak se uvede odkaz na místo, kde je ono X v bibli napsáno. Zobecňující závěry a výklad významu biblických citátů však se má opírat o vědecké zdroje z oblasti biblistiky a religionistiky.--Ioannes Pragensis 14. 9. 2010, 08:24 (UTC)

V článku o Bibli by Bible byla primárním zdrojem, v článku o Bohu však je zdrojem sekundárním, přičemž pokud nepředpokládáme, že Bibli napsal Bůh osobně, pak je Bible dokonce i nezávislým zdrojem o Bohu. Ostatně, stvořil-li Bůh všechno, pak o něm z principu nemůže existovat žádný nezávislejší zdroj, protože ani v hlavě kritického ateisty se nemůže zrodit nic, co by již od věčnosti nebylo přítomno v mysli Boží. Pokud bychom naopak předpokládali, že Bůh neexistuje, pak na něm logicky ani žádný zdroj nemůže být závislý. Každopádně by ale všechny články o náboženských tématech měly obsahovat všechny relevantní pohledy, t. j. jak konformní pohled příslušných náboženských směrů, tak relevantní kritické či alternativní ozdrojované pohledy zevnitř i zevně příslušného náboženství. Vhodný způsob citování informací popsal Ioannes, ovšem s tím, že spíše než "Bible říká" je vhodné napsat, který z biblických spisů (případně ve které verzi a překladu) to uvádí (Bible je sborník spisů od různých autorů a z různých dob a prostředí). --ŠJů 5. 11. 2010, 13:20 (UTC)

Myslím, že tak staré zdroje je v praxi třeba vždy považovat za primární, protože jsou od nás mentálně a historicky tak vzdálené, že je nelze používat bez interpretace. Neumím si přestavit dobrý wikipedijní článek o čemkoli, který by byl opřen pouze a přímočaře o bibli.--Ioannes Pragensis 5. 11. 2010, 13:43 (UTC)

Válka správců

Vzhledem k dnešním událostem bych rád povýšil Wikipedie:Válka správců na doporučení české Wikipedie. Diskutujte, prosím, na patřičné diskusní stránce. Děkuji. --Tchoř 17. 9. 2010, 13:44 (UTC)

Tchoři, těžko diskutovat k dnešním událostem, když je neznáme. A pak která je podle tebe patřičná diskusní stránka? Ta u návrhu pravidla nebo u (neznámé) události? --Packa 17. 9. 2010, 13:59 (UTC)

Toto je diskuse o novém doporučení, nikoliv o tom, co se kde děje. Diskuse samozřejmě má směřovat k tomuto doporučení, to, co vedlo ke snaze toto doporučení povýšit do stavu šlechtického je irelevantní. --Chmee2 17. 9. 2010, 14:01 (UTC)

Nechtěl jsem zbytečně eskalovat konflikt, který možná ještě probíhá, ale uznávám, že zmínit to tak napůl asi byla jedna z horších variant. Šlo o toto. Ale Chmee2 má pravdu, o ten impuls ve skutečnosti až zase tak nejde. --Tchoř 17. 9. 2010, 14:07 (UTC)

Děkuji, Tchoři. Chmee2, nemáš úplně pravdu. Pravidla tady děláme proto, aby reagovala na konkrétní situace. Nechceme pravidla, která by regulovala situaci, která by možná mohla jednou nastat. To se tu už několikrát probíralo, že raději méně pravidel než víc. --Packa 17. 9. 2010, 15:05 (UTC)

Náhodou jsem se tu nachomítl a zvědavost mi nedala a přečetl jsem si čím se Jowe provinil a ... no málem mi vypadly bulvy, za co tu může být člověk blokovaný. Kdybych teď napsal třeba "to si snad dělá blokující správce srandu", tak bych se začal bát, že dostanu taky blok nebo že mě někdo nařkne z logického klamu, což je také poslední dobou módní. Palu 20. 9. 2010, 22:57 (UTC)

Odsazování diskusí - rozpor ve směrnicích

Ahoj, lidi, Na Wikipedie:Průvodce_(diskuse)#Syntaxe_odsazování je úplně jiné pravidlo pro odsazování v diskusích, než na Wikipedie:Diskusní_stránka#Standardy_a_konvence_v_diskusích. Tato dvě pravidla jsou zcela neslučitelná (podle každého z nich vychází jiný počet dvojteček, které mám použít).

Tchoř mně napsal, že ten první se nepoužívá a že autor toho prvního snad myslel ten druhý - ale mně se rozpor mezi nimi zdá evidentní.

Mně je jedno, jestli schválíte jeden z nich, nebo jestli napíšete, že si diskutující má vybrat (a podle jakého klíče). Ale různá místa směrnic a nápovědy by si neměla tak ostře protiřečit. Navrhuju tato dvě místa sjednotit, aby obě říkala totéž. --Pavel Jelínek 25. 9. 2010, 13:11 (UTC)

Je mi líto, ale podle mého obojí říká to samé, přičemž druhá verze (Diskusní stránka) je podrobnější. Jinak se to ale užívá přiměřeně, hlavní je nikoli soulad s doporučením, ale obecná přehlednost. Okino 25. 9. 2010, 13:52 (UTC)

Podle prvního pravidla (ten odkaz jsem uvedl nepřesně, je to Wikipedie:Průvodce_(diskuse)#Odsazování) bych tuto odpověď (co zrovna píšu) neměl odsadit vůbec, je tam jasně řešeno "pokud první diskutující odpoví, opět začne na levém okraji". Podle druhého bych měl použít 2 dvojtečky. Překvapuje mě, že Vy ani Tchoř ten rozpor nevidíte... --Pavel Jelínek 25. 9. 2010, 16:55 (UTC)

Autor toho prvního rozhodně nemyslel ten druhý. Oba jsou samozřejmě dost podstatně odlišné, ten první způsob je původní (a lepší, BTW), na druhé stránce ho na ten druhý změnil Miraceti v roce 2007. --Mormegil ✉ 25. 9. 2010, 17:25 (UTC)

Pro Pavla Jelínka: Já ten rozpor pochopil, ale protože jsem neznal celé znění i s příkladem (ono jasně řečeno), jen to zkrácené, co bylo u mne v diskusi, tak jsem si tipl, že to je jen nedorozumění. Příště raději přihoďte ten odkaz rovnou - ale i tak se omlouvám za špatný tip. --Tchoř 25. 9. 2010, 17:49 (UTC)

Mě to taky mate, někde se používá první, někde druhý. Jsem rozhodně pro sjednocení. --Ragimiri 25. 9. 2010, 19:40 (UTC)

Tahle diskuse už je 9 dní mrtvá. Myslím si, že by ten rozpor ve směrnicích stálo za to opravit. --Pavel Jelínek 4. 10. 2010, 18:40 (UTC)

Jelikož tato diskuse zmrtvěla, tak jsem alespoň vložil do obou kolidujících pravidel zmínku, že jiné pravidlo radí něco naprosto odlišného. --Pavel Jelínek 8. 10. 2010, 05:39 (UTC)

Tak je to vyřešeno: Zdenekk2 sladil obě směrnice do té podoby, že se má odsazovat o dvojtečku více, než je příspěvěk, na který odpovídá. To je sice v rozporu s Tchořovým výrokem, že tento způsob se nepoužívá a je nepřehledný - ale já nevím, který je lepší. Proto mě mrzí, že se nevyjádřilo víc lidí, který je lepší; mně se totiž zdá, že v některých situacích je jeden výrazně přehlednější než druhý a v jiných naopak. --Pavel Jelínek 10. 10. 2010, 13:24 (UTC)

Snad je možné jeden z těch způsobů obecně preferovat, ale taky se domnívám, že mnohdy je vhodné z nich volit anebo je třeba i nějak kombinovat, případ od případu. --ŠJů 5. 11. 2010, 12:28 (UTC)

AWD a Urgentně ověřit

Prosím o posouzení, zda článek o společnosti AWD je na Urgentně ověřit. Já si to nemyslím, nechci ale vstupovat do revertační války. --Jvs 19. 10. 2010, 10:31 (UTC)

Cituji: „Šablonu můžete odstranit sami, pokud byly do článku doplněny zdroje informací nebo pokud se domníváte, že nebyla do článku vložena odůvodněně. V každém případě jak její vložení, tak i odstranění řádně zdůvodněte ve shrnutí editace a případně diskutujte na diskusní stránce článku.“ Nevšiml jsem si, že by došlo k něčemu z toho. --Ragimiri 19. 10. 2010, 10:44 (UTC)

Článek není na {{Urgentně ověřit}}, nýbrž na {{významnost}}. Významnost a ověřitelnost mnozí wikipedisté často zaměňují. --Jowe 19. 10. 2010, 10:54 (UTC)

U článku s třemi interwiki bych chtěl vidět raději ty zdroje, protože významnost zde bude. --Ragimiri 19. 10. 2010, 12:29 (UTC)

Doplnění pravidla Ověřitelnost

Navrhuji doplnění a úpravu pravidla Ověřitelnost, návrh je uveden zde. Děkuji předem za Vaši diskusi.--Ioannes Pragensis 29. 10. 2010, 19:04 (UTC)

Co do kategorie Povodí XY?

Na základě jedné dvoustranné diskuse otázka, co patří do kategorie Povodí konkrétní řeky?

• a) přítoky a jejich přítoky nemají-li vlastní kategorii povodí
• b) umělé vodní stavby (rybníky, přehrady, příp. také jezy, náhony, kanály, mlýny apod.)
• c) "mokré" přírodní útvary napojené v rámci povodí na konkrétní vodní tok (jezera, rašeliniště, mokřady, slatinné louky apod.)
• d) vymezené technicky specifické části toků (např. z plavebního hlediska)
• e) vymezené reliktní části toků (např. vymezená říční údolí či meandrující úseky požívající požívající státní ochranu)--Railfort 9. 11. 2010, 19:08 (UTC)

Aktualizace pravidla Ověřitelnost

Navrhuji aktualizaci pravidla Ověřitelnost, návrh je uveden zde. Děkuji předem za Vaši diskusi.--Ioannes Pragensis 19. 11. 2010, 11:55 (UTC)

Návrh na změnu pravidla o přijímání správců

Připravil jsem zpřísňující návrh pravidla o přijímání nových správců, budu rád, když se k němu kdokoliv vyjádří. Palu 2. 12. 2010, 14:06 (UTC)

Definice nezjevnosti

Návrh je zde: Ověřitelnost - definice nezjevnosti.--Ioannes Pragensis 4. 12. 2010, 16:43 (UTC)

Schválena verze podle anglické a jiných WP.--Ioannes Pragensis 10. 12. 2010, 11:46 (UTC)

Návrh na doplnění doporučení Diskuse o smazání

Zde: Návrh na doplnění doporučení Diskuse o smazání--Ioannes Pragensis 5. 12. 2010, 13:08 (UTC)

Návrh nebyl schválen.--Ioannes Pragensis 6. 12. 2010, 17:10 (UTC)

Změna ustanovení o doplňovacích volbách arbitrů

Navrhl jsem změnu pravidla o doplňovacích volbách arbitrů, které se v současné době (asi celkem správně) přehlíží. Děkuji za názory. Okino 7. 12. 2010, 09:09 (UTC)

Vzhledem k tomu, že v diskusi nebyly vznesené námitky, pravidlo jsem změnil. Okino 23. 12. 2010, 00:10 (UTC)

Odkaz na vlastní text

Píšu právě wikičlánek o jednom mladém spisovateli, kterého jsem též sám recenzoval. Když je tam dostatek odkazů na jiné recenze, tak by snad nemělo vadit, když tam hodím odkaz i na tu svou? Nebo je to zásadně zakázáno do té doby, než jiní editoři do článku napíší tolik, abych nebyl hlavním autorem? --Mmh 9. 12. 2010, 19:27 (UTC)

Já si za sebe myslím, že to nevadí.--Ioannes Pragensis 9. 12. 2010, 19:42 (UTC)

Také si myslím, že to nevadí, pokud to bude v souladu wp:věrohodný zdroj (tedy publikace ve věrohodném periodiku). --Daniel Baránek 9. 12. 2010, 19:49 (UTC)

Jak uvádět autora uvedeného jen šifrou?

Jak uvádět v odkazech na zdroje autora skrývajícího se pod novinářskou šifrou, kterou se mi nepodaří rozklíčovat? Tj. co třeba vyplnit do citační šablony? --Mmh 9. 12. 2010, 21:47 (UTC)

Nejsem odborník na citace, ale asi bych to řešil takto: autor|-jkl- nebo takto: autor|nepodepsáno, šifra -jkl-. --Jvs 11. 12. 2010, 15:17 (UTC)

Zatím jsem tam dal autor = -xyz-, ale zajímalo by mne, zda je na to nějaké pravidlo (proto jsem se zeptal na téhle stránce). --Mmh 11. 12. 2010, 22:58 (UTC)

pouzivam to stejne.--frettie.net 12. 12. 2010, 16:22 (UTC)

Pravidlo pro významnost uměleckých děl

Dobrý den, na základě bojů o Brumbálovu armádu aj. jsem navrhl doporučení Wikipedie:Významnost (umění), které by takové věci mělo umožnit lépe podchytit. Prosím o Vaše názory.--Ioannes Pragensis 10. 12. 2010, 09:27 (UTC)

Pravidlo pro portály

Zdravím, na stránce Wikipedie:Wikiportál bylo na základě ŽOKu navrženo doporučení pro portály. Jestli vás to zaujalo, tak prosím diskutujte, komentujte. S pozdravem, --Podzemnik 10. 12. 2010, 20:10 (UTC)

Blokování botů

Vzhledem k podezřelým botům, kteří se zde vyrojili, navrhuji doplnit pravidlo o blokování. Diskuse je zde: Diskuse k Wikipedii:Blokování#Návrh na doplnění pravidla o botech. Děkuji za diskusi.--Ioannes Pragensis 17. 12. 2010, 14:14 (UTC)

Blokování za nevyplnění shrnutí editace/nepoužívání náhledu

Ahoj, případně se podívejte a vyjádřete v diskusi pravidla, případně bych do pravidla dopsal sekci o této problematice. S pozdravem --Chmee2 30. 12. 2010, 12:45 (UTC)