Přeskočit na obsah

Ujazd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ujazd
Náměstí v Ujazdu
Náměstí v Ujazdu
Ujazd – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC 01:00 (standardní čas)
UTC 02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíOpolské
OkresStrzelce
GminaUjazd
Ujazd / Ujest
Ujazd / Ujest
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha14,69 km²
Počet obyvatel1 735
Hustota zalidnění118,1 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané, Němci
Náboženské složenířímští katolíci a další
Správa
StarostaHubert Ibrom
Oficiální webujazd.pl
Adresa obecního úřaduul. Sławięcicka 19
47-143 Ujazd
Telefonní předvolba 48 77
PSČ47-143
Označení vozidelOST
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ujazd (německy Ujest, v letech 1936–1945 Bischofstal, slezsky Ujŏzd) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Strzelce, sídlo stejnojmenné gminy. Leží na řece Kłodnici a Hlivickém průplavu na historickém území Horního Slezska, sousedí s Kandřínem-Kozlím. V roce 2020 zde žilo 1 735 obyvatel.[1] Prochází tudy národní silnice č. 40 spojující katovickou konurbaci s českou hranicí u Hlucholazů.

Název města je polským tvarem slova újezd, které ve středověku znamenalo územní celek, jehož hranice byly vyznačeny objetím na koních a který tvořil základ budoucího panství čí statku určitého feudálního rodu nebo církve (latinsky circuitio). V tomto případě se jednalo o majetek vratislavských biskupů poprvé zmiňovaný jako circuitio iuxta Cozli v roce 1155.

Městečko bylo založeno v roce 1223 během kolonizační akce Vavřince Dolivety, lokátorem byl niský fojt Walter. V roce 1443 bylo prodáno a v následujících staletích patřilo různým šlechtickým rodům. V rámci Tošeckého a pak Opolsko-Ratibořského knížectví bylo součástí Koruny české a po rozdělení Slezska v roce 1742 připadlo Prusku, od roku 1871 ve sjednoceném Německu. Roku 1861 získali titul knížat újezdských Hohenlohové.

V roce 1910 měl Ujazd 2 058 obyvatel, z toho 75,8 % německojazyčných a 96,3 % katolíků.[2] V hornoslezském plebiscitu se 89,6 % hlasujících vyslovilo pro setrvání v Německu.[3]

Zřícenina zámku

25. ledna 1945, dva dny po vkročení Rudé armády, bylo centrum městečka vypáleno. Došlo ke zničení až 70 % zástavby. Jedná se o jednu z kapitol tzv. Hornoslezské tragédie.[4] Domy okolo náměstí byly po válce nahrazeny panelákovou zástavbou. Bývalý biskupský zámek přestavěný v polovině 16. století v renesančním stylu je od té doby ruinou.

Po roce 1989 se Ujazd stal významným střediskem německé menšiny v polském Slezsku. V roce 2002 se k německé národnosti hlásilo 25,4 % obyvatel, dalších 12,4 % uvedlo národnost slezskou.[5] Podle sčítání lidu 2011 činil podíl Němců 21,5 %.[6] V roce 2006 byla zavedena oficiální dvojjazyčnost. Mezi hlavní politická uskupení na místní politické scéně patří Mniejszość Niemiecka – Deutsche Minderheit. V komunálních volbách v roce 2014 dostala 31,8 % hlasů a v roce 2018 17,4 %, jejím představitelem je i stávající starosta Hubert Ibrom.[7][8]

  1. Seznam obcí podle počtu obyvatel k 30. 6. 2020 – údaje Hlavního statistického úřadu PR (GUS), tabule 12
  2. Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen. Svazek Regierungsbezirk Oppeln. Berlin: Königlich Preussisches Statistisches Landesamt, 1912. Dostupné online. S. 8. (německy) 
  3. Výsledky plebiscitu v okrese Gross Strehlitz (Strzelce)
  4. SOTTOR, Christoph. Styczeń 1945. Gwałty i mordy bez skruchy [online]. Strzelec Opolski, 2020-03-25 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. (polsky) 
  5. Výsledky sčítání lidu 2002 podle obcí
  6. BIŁY, Łukasz. Kolejne wyniki spisu powszechnego: najwięcej Niemców w Strzeleczkach i Białej [online]. Portal Niemców w Polsce, 2015-15-01 [cit. 2021-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-18. (polsky) 
  7. Výsledky komunálních voleb 2014
  8. Výsledky komunálních voleb 2018

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]