Ozerlag
Souřadnice: 56°7′36″ s. š., 99°46′23″ v. d.
| Ozerlag | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1948 |
| Poloha | |
| Adresa | Irkutská oblast,  Sovětský svaz |
| Souřadnice | 56°7′36″ s. š., 99°46′23″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ozerlag (rusky Озёрный исправи́тельно-трудово́й ла́герь, Озерлаг, Особый лагерь № 7, особлаг № 7) byl speciální tábor pro politické vězně, který byl součástí systému pracovních táborů Gulag.
Ozerlag byl největší táborový komplex v SSSR.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Tábor vznikl v roce 1948, byl rozdělen do táborových bodů umístěných mezi Tajšetem a Bratskem. Současně bylo v Ozerlagu drženo 50 019 vězňů (údaje k 1. lednu 1949). Vězni pracovali hlavně na stavbě Bajkalsko-amurské magistrály a při těžbě a zpracování dřeva.
V roce 1952 bylo v táboře údajně přes 37 000 vězňů, z toho asi čtvrtina žen, jiné zdroje hovoří o 40 000 a více.
Známí vězni
[editovat | editovat zdroj]- Ján Košút
- Lidija Andrejevna Ruslanova
- Josip Slipyj
- Manfred Stern
- Sergej Vojcechovský[1]
- Petr Zlenko[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků OserLag na německé Wikipedii a Озерлаг na ruské Wikipedii.
- ↑ Čechoslováci v gulagu: Sergej Vojcechovský. cechoslovacivgulagu.cz [online]. [cit. 2023-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Čechoslováci v gulagu: Petr Zlenko. cechoslovacivgulagu.cz [online]. [cit. 2023-05-13]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BYSTROV, Vladimír. Únosy Československých občanů do Sovětského svazu v letech 1945-1955. [s.l.]: Themis, 2003. 343 s. Dostupné online. ISBN 80-7312-027-5.