Přeskočit na obsah

Nenkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nenkovice
Kaple Nanebevzetí Panny Marie
Kaple Nanebevzetí Panny Marie
Znak obce NenkoviceVlajka obce Nenkovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKyjov
Obec s rozšířenou působnostíKyjov
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel474 (2024)[1]
Rozloha6,54 km²[2]
Katastrální územíNenkovice
Nadmořská výška260 m n. m.
PSČ696 37
Počet domů187 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNenkovice 37
696 37 Želetice u Kyjova
[email protected]
StarostaPetr Zálešák
Oficiální web: www.nenkovice.cz
Nenkovice
Nenkovice
Další údaje
Kód obce586447
Kód části obce103365
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nenkovice (německy Nenkowitz, dříve Ninkowitz) jsou obecokrese HodonínJihomoravském kraji. Leží osm kilometrů západně od Kyjova. Žije zde 474[1] obyvatel. Od roku 2002 je členem Mikroregionu Babí lom.

Podoba Nenkovice je doložena v písemných pramenech ze 13. století a pak až od 18. století. Mezi 14. a 18. stoletím je v dokladech tvar Nynkovice (případně Ninkovice). Základem jména vesnice bylo osobní jméno Ninek, domácká podoba některého jména začínajícího na Nino-, např. Ninohněv, Ninoslav (význam první složky těchto jmen je nejasný). Výchozí tvar Ninkovici byl pojmenováním obyvatel vsi a znamenal "Ninkovi lidé".[4][5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227 (Nenkowici).[6][7] 1341 (cum villa Nyncowitz). V roce 1877 zde byla postavena škola. V První světové válce bojovalo 37 občanů, z toho 9 v legiích.[8] Roku 1928 byla obec elektrifikována. Budova nové Základní školy na východním okraji obce pochází z roku 1954. Roku 1972 byl vybudován kulturní dům a o tři roky později zdravotní středisko. V roce 1980 byla obec sloučena se sousedními Želeticemi, ale roku 1989 se opět osamostatnila.

Ze středověku existují písemné zprávy o vesnici stejného jména snad v okolí Lovčic či Nechvalína. V roce 1466 se uváděly již jako pusté a zůstal pouze místní název Nenkůvky.[9]

Samospráva

[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelstvo obce má 7 členů. Voleb do zastupitelstva v říjnu 2014 se účastnilo 256 (tj. 67,72 %) voličů.[10] Ve volbách zvítězilo místní uskupení Sdružení nestraníků které získalo 83,02 % hlasů a 6 mandátů v zastupitelstvu, dále KDU-ČSL (16,98 %, 1 mandát). Starostou byl po čtvrté zvolen Petr Zálešák. Ve stejném roce se stal vítězem celostátní ankety Starosta roku.[11]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v obci 448 obyvatel, z nichž se 373 (82,3 %) přihlásilo k české národnosti, 61 (13,6 %) k moravské a 2 ke slovenské. 12 (2,7 %) obyvatel svou národnost neuvedlo. V obci bylo 180 domů, z toho 175 rodinných. V roce 2008 v obci žili i občané Irska, Nizozemska, Německa, Mongolska a Romové.[12]

V roce 2011 se 306 (68,3 %) obyvatel označilo za věřící, 295 (65,8 %) se jich přihlásilo k Římskokatolické církvi, 1 k Církvi československé husitské a 1 k Českobratrské církvi evangelické. 125 (27,9 %) obyvatel se označilo jako bez náboženské víry a 17 (3,8 %) na otázku víry neodpovědělo. Obec s kapli Nanebevzetí Panny Marie patří do Římskokatolické farnosti Želetice u Kyjova v rámci hodonínského děkanátu.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 684 694 679 784 871 843 798 719 712 603 537 447 448 446 471
Počet domů 159 174 178 185 197 198 207 214 205 182 161 187 180 180 187

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. dubna 2001.[15]

Obecní znak i vlajka nesou ve znamení tři lilie na stoncích. Lilie jsou mariánským symbolem připominajícím jednak erbovní znamení Pánů ze Zástřizl, významných držitelů Nenkovic a také odkazují na patrocinium zdejší kaple. Zlatý džbán s červeným vinným hroznem, stejně jako dva po stranách stojící vinařské nože-kosíře, symbolizující místní vinařskou tradici.

Obcí prochází silnice č. III/41924. Má přímé autobusové spojení s Kyjovem a Brnem. Jsou zde tři autobusové zastávky (Škola, Obecní úřad a U kašny). Zeleně značená turistická trasa spojuje Nenkovice se sousedními vesnicemi.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaple Nanebevzetí Panny Marie vznikla přebudováním dřívější smuteční síně a byla vysvěcena 20. července 1997 generálním vikářem Jiřím Mikuláškem. V roce 2014 byla řezbářem Josefem Zelinkou[16] ze Šitbořic vyhotovena křížová cesta, požehnaná P. Jiřím Ochmanem.[17]
  • Kaple u kašny z roku 1870
  • Zvonice postavená kyjovským stavitelem Josefem Poláškem v roce 1912 a vyzdobená sgrafity Jano Köhlera, který v Nenkovicích vyrůstal. Čtyři sgrafita znázorňují Nejsvětější Trojici, Madonu, Cyrila a Metoděje a nad vstupem je hlava Ježíše Krista. V roce 2004 byla sgrafita restaurována a roku 2016 vyhlášena kulturní památkou.[18]
  • Obecní kašna z roku 1899 s kapacitou 12 krychlových metrů vody
  • Radnice v budově bývalé školy z roku 1877, kterou postavil kyjovský stavitel Václav Paterna a roku 1911 ji druhý kyjovský stavitel Josef Polášek přistavěl první patro.
  • Kaplička
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Přírodní rezervace Sovince
  • Pomník padlých v 1. světové válce na místním hřbitově
  • Pomník padlých vojáků Rudé armády při osvobozování obce v roce 1945

V Nenkovicích bývaly dva větrné mlýny. Jeden stával v letech 1864–1948 v místě zvaném Na Klínkách a druhý shořel v roce 1923 na Padělkách.

Partnerská obec

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 134. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 368. 
  6. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae II, č. 178, s. 183 [online]. [cit. 2024-08-11]. Dostupné online. 
  7. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 134. 
  8. Naši předkové v I. světové válce. Zpravodaj obce Nenkovice [online]. 2012 [cit. 2016-03-22]. Dostupné online. 
  9. ŠMÝD, Zdeněk. Nenkovice byly dvojí. Jedny zanikly. Hodonínský deník.cz [online]. 2016-03-22 [cit. 2010-06-09]. 
  10. Volby do zastupitelstev obcí [online]. Volby.cz [cit. 2016-03-24]. Dostupné online. 
  11. Starosta Zálešák přiveze do Nenkovic 250 tisíc korun [online]. hodoninsky.denik.cz, 2014-11-27 [cit. 2015-01-27]. Dostupné online. 
  12. ŠMÝD, Zdeněk. Ve vesnici žije Ir, Holanďan i Mongolec. Hodonínský deník.cz [online]. 2008-02-22 [cit. 2016-03-24]. Dostupné online. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  14. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  15. Udělené symboly – Nenkovice [online]. 2001-04-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  16. O mně | Josef Zelinka - řezbář Hanáckého Slovácka. www.rezbaraucitel.cz [online]. [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. 
  17. Ze života Římskokatolické církve v Nennkovicích. Zpravodaj obce Nenkovice [online]. 2013 [cit. 2016-03-22]. Dostupné online. 
  18. FLORIÁNOVÁ, Dominika. Nenkovičtí se dočkali. Zvonice se stala chráněnou památkou. Hodonínský deník.cz [online]. 2016-04-12 [cit. 2016-04-15]. Dostupné online. 
  19. Češi ve Švýcarsku slavili sto let Svazu spolků. Jejich dokumenty se dostaly do Národního archivu. Radio Prague International [online]. 2015-04-27 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. 
  20. HAVÁČ, Ondřej. Exil a Identita [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2018 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. 
  21. SEDLÁČKOVÁ, Dagmar. Stanislav Pěnčík miloval hudbu, jeho odkaz trvá. Hodonínský deník. 2020-05-30. Dostupné online [cit. 2023-11-12]. 
  22. Šli až za hranice... Sborník zemřelých českých salesiánů, misionářů, emigrantů a salesiánek misionářek [online]. Praha: SADBA, 2019 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]