Přeskočit na obsah

Nashorn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nashorn
Nashorn v americkém muzeu v Aberdeenu
Nashorn v americkém muzeu v Aberdeenu
Typ vozidlastíhač tanků
Země původuNěmecká říše Německo
Historie
VýrobceDeutsche Eisenwerke
Návrh1942
Období výroby1943–1945
Vyrobeno kusů494
Ve službě1943–1945
Základní charakteristika
Posádka4 nebo 5
Délka7,26 m
Šířka2,95 m
Výška2,94 m
Hmotnost24 tun
Pancéřování a výzbroj
Pancéřovánítrup 20–30 mm, nástavba 10 mm
Hlavní zbraň88 mm kanón PaK 43/1 L/71
Sekundární zbraněvolně ložený kulomet
Pohon a pohyb
MotorV-12 Benzínový motor Maybach HL 120 TRM
Výkon300 hp (224 kW)
Max. rychlost42 km/h
Poměr výkon/hmotnost12,5 hp/t
Dojezd235 km na silnici
130 km v terénu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o stíhači tanků. O javaScriptovém enginu pojednává článek Nashorn (javascriptový engine).

Stíhač tanků Nashorn (česky: nosorožec), původním názvem Hornisse (česky: sršeň), též SdKfz 164, byl německý těžký stíhač tanků vyráběný v letech 19431945. Celkem bylo vyrobeno 494 kusů.

Nashorn byl postavený na trupu samohybného děla Hummel, vyvinutého v roce 1942 z kombinace vany a podvozku tanků Pz III a Pz IV. Stroj byl určen pro přepad ze zálohy nebo pro boj na extrémně velkou vzdálenost, proto byla značně snížena kvalita ochrany posádky, což zlepšilo další parametry, zejména rychlost, průchodnost terénem a velkou údernou sílu. Ačkoliv šlo stále o improvizovaný typ stíhače tanků, je považován za úspěšný stroj, byť ke konci války se začaly dost značně projevovat některé nedostatky jeho konstrukce,[1] a byl proto nahrazován modernějšími typy, jako byl například Jagdpanther. Nicméně, Nashorn se může jakožto jediný německý obrněný vůz pochlubit zničením tanku M26 Pershing.[1]

  1. a b Lüdeke, Alexander. Vojenská technika druhé světové války, Praha: Slovart, 2009, ISBN 978-80-7391-207-9, 320 s.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]