Kubova Huť
| Kubova Huť | |
|---|---|
 Železniční stanice Kubova Huť | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Vimperk |
| Obec s rozšířenou působností | Vimperk (správní obvod) |
| Okres | Prachatice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°59′0″ s. š., 13°46′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 100 (2024)[1] |
| Rozloha | 1,41 km²[2] |
| Katastrální území | Kubova Huť |
| Nadmořská výška | 960 m n. m. |
| PSČ | 385 01 |
| Počet domů | 47 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kubova Huť 22 385 01 Vimperk [email protected] |
| Starosta | Zbyněk Klose |
| Oficiální web: www | |
  Kubova Huť | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 563978 |
| Kód části obce | 44601 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kubova Huť (německy Kubohütten) je obec v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Leží na území Chráněné krajinné oblasti Šumava, zhruba osm kilometrů jižně od Vimperka. Žije zde 100[1] obyvatel. Kubova Huť a celá podboubínská krajina vyhledávaným místem pro letní i zimní rekreaci. Kubova Huť patří do římskokatolické farnosti Horní Vltavice.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec Kubova Huť vznikla na počátku 18. století jako jedna z četných šumavských sklářských osad. První písemná zmínka o vesnici pochází již z roku 1728, kdy zde Johann Podschneider založil sklářskou huť; sklárna zanikla v roce 1736.[4] Nově vzniklá osada dostala své jméno po zámeckém hejtmanovi Gubovi. Rozkládá se v nadmořské výšce kolem 1 000 metrů, v místech, kudy v minulosti procházela historicky známá Zlatá stezka.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 153 | 129 | 137 | 140 | 141 | 135 | 151 | 55 | 56 | 56 | 64 | 67 | 114 | 89 | 78 |
| Počet domů | 17 | 20 | 19 | 21 | 24 | 25 | 26 | 24 | 11 | 11 | 15 | 18 | 39 | 43 | 47 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]V roce 1869 Kubova Huť patřila jako osada obce k Vltavici v okrese Prachatice. V letech 1880–1990 patřila jako část obce k Horní Vltavici v okrese Prachatice (1880–1930), posléze v okrese Vimperk (1950) a později opět v okrese Prachatice a od 24. listopadu 1990 je samostatnou obcí.[7]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. listopadu 2003.[8]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Přes obec vede mezinárodní silnice I/4 Vimperk - Strážný - Pasov. V roce 1899 byla vybudována železniční trať spojující Vimperk a Volary. Na této trati se v Kubově Huti nachází dopravna, která je svou polohou ve výšce 995 m nad mořem nejvýše položeným nádražím v Česku.[9][10]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Školství
[editovat | editovat zdroj]- Nejbližší školou je Základní škola a mateřská škola Horní Vltavice[11]
Sport
[editovat | editovat zdroj]- Ski areál
- Discgolfové hřiště
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V obci je několik historických budov, např. u Kubešů, u Götzů, které jsou ukázkou původní šumavské architektury. Typickou schwarzenberskou myslivnou z roku 1908 je budova, která je na kraji obce.
V jižním sousedství obce se rozkládá přírodní rezervace Hornovltavické pastviny. Při hlavní silnici, asi 600 m severozápadně od nádraží, roste památný strom – jasan ztepilý.
30 metrů vysoký jasan rostl u stavení pod silnicí Kubova Huť – Vimperk. Ochrana zrušena 8. 8. 2013, pokácen 15. 12. 2013.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Evangelista Chadt-Ševětínský (26. února 1860 Kubova Huť – 15. března 1925 Praha) – český lesník, historik a autor článků a knih o lesnictví a myslivosti.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Obecní úřad -
Schwarzenberská lesovna -
Samota směrem po modré na Boubín -
Hotel Kristian -
Celkový pohled na obec -
Opevnění z období první republiky na okraji obce
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ BLAU, Josef. Die Glasmacher im Böhmer- und Bayerwald in Volkskunde und Kulturgeschichte.. Repr. [der Ausg.] Kallmünz 1954. vyd. Grafenau: Morsak ISBN 3-87553-206-6, ISBN 978-3-87553-206-7. OCLC 643969567 S. 36.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 265.
- ↑ Udělené symboly – Kubova Huť [online]. 2003-11-25 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ KUBOVA HUŤ [online]. Milevsko: Spolek pro popularizaci jižních Čech [cit. 2010-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Historie našich železnic v kostce [online]. Praha: Správa železniční dopravní cesty [cit. 2010-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-26.
- ↑ KUBOVA HUŤ A OKOLÍ : Historie, současnost. www.sumavanet.cz [online]. [cit. 2023-04-14]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kubova Huť na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Huť (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Kubova Huť v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
