Landek (hrad)
| Landek | |
|---|---|
 Rozhledna na místě zaniklého hradu | |
| Účel stavby | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 13. století |
| Zánik | 1518 |
| Materiál | kámen |
| Stavebník | Přemysl Otakar II. |
| Další majitelé | Přemysl Otakar II. Mikuláš I. Opavský Mikuláš II. Opavský Juta Falkenberská Hlučín baron Adam Jan Gruttschreiber |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Ostrava,  Česko |
| Souřadnice | 49°52′4,72″ s. š., 18°16′22,81″ v. d. |
  Landek | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20286/8-1450 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Landek je zaniklý hrad (dříve hradiště, tvrziště), které se nacházelo na vrchu Landek v Ostravě-Koblově.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Dle svědectví Bavorského geografa z 9. století, v této lokalitě sídlil kmen Holasiců, který měl vybudován pás obranných hradišť: od Chotěbuze[pozn. 1], Koblov (severovýchodní výběžek Landeku), Kylešovice, Hradec, Jaktař, Cvilín, Holasovice[pozn. 2], Krnov-Kostelec a Víno.[1]
Byly zde nalezeny střepy keramiky, při vykopávkách, a povrchovém sběru[2], které byly bohatě zdobeny vlnovkami, odborníky byly datovány do období 10.–11. století.[3] Tyto archeologické stopy, společně se zbytky pravěkých osad[pozn. 3] [4], které se v minulosti na kopci také nacházely, jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.
Za zakladatele hradu byl považován Přemysl Otakar II.[5] Jednalo se o hraniční hrad nad soutokem řeky Odry a Ostravice. Hrad byl na Moravě. Výše proti toku řeky Ostravice, nad jejím soutokem s Lučinou, byl rovněž hraniční hrad v Opolsku, tedy dnešní Slezsko-ostravský hrad[pozn. 4]. Hrad byl čtyřhranný a se čtyřmi rohovými věžemi (bašty). Jako stavební materiál byl použit místní kámen. Ze tří stran byl obklopen hlubokými příkopy a jedna strana srázem k řece Odře. Směrem do Koblova byla vybudována příjezdová cesta se vstupní bránou, ze které se do dnešní doby zachovaly dva silné kamenné pilíře.
Hrad v Landeku sloužil k ochraně hranic českého království, k ochraně solné a jantarové stezky vedoucí kolem toku Odry a obchodní cesty z Opavy, přes Landek, Přívoz, Ostravu[pozn. 5] [1], Těrlicko, Těšín a Krakov.
První písemná zmínka je z 2. srpna 1297, kdy ho držel jako zeměpanské léno od opavského knížete Mikuláše I. Žibřid z Barutu.[6] Hrad stál na hranicích mezi olomouckým biskupstvím a opolským knížectvím, což dokládá smlouva z roku 1297. Roku 1349 byl hrad v držení, jako léno, bývalého těšínského fojta Petra. Roku 1351 hrad získala, jako léno od Karla IV., manželka opavského knížete Mikuláše II. Juta Falkenberská. V průběhu 14. a 15. století byl hrad s krátkými přestávkami majetkem opavských knížat. Ve 14. století patřil k nejdůležitějším pevnostem opavského knížectví. V polovině 15. století patřil olešnicko-kozelským knížatům, kterým držení hradu potvrdil v roce 1459 Jiří z Poděbrad. Za česko-uherských válek neodolal hrad náporu uherských vojsk, byl rozbořen a k jeho obnově již nedošlo.[7] V roce 1518 je hrad již uváděn jako zřícenina. Správa landeckého panství přešla pod město Hlučín. V 17. století se zde schovávaly loupežnické tlupy. Zbytek kamenů z hradu byl rozebrán obyvateli pro stavební účely, zejména jako základové zdivo.
Legenda
[editovat | editovat zdroj]V kronice obce Ludgeřovice byla zmínka o loupeživém rytíři,[8] který přepadával povozy obchodníků. Rytíř, zvaný jako Schlick, zapříčinil, že všechen dobytek byl stažen z poplužních dvorů na hlučínský rynek a měšťané museli hájit město včetně zámku. Rytíř z Landeku se nespokojil pouze s loupeživými výpady, ale také přepadával se svými druhy zábavy a různé oslavy. Při tom odvlékal nejhezčí děvčata na Landek. Občanům se to nelíbilo, a tak si začali stěžovat. Když se stížnosti namnožily, bylo proti němu vysláno Opavské vojsko. Rytíři se ovšem podařilo uprchnout.[9]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Hrad i slovanské sídliště jsou lokalizovány na katastru obce Koblova, ale archeologické nálezy jsou na katastru obce Petřkovice.[9] V současné době je dochován pouze krátký úsek kamenného zdiva na východní straně jádra. Na místě hradu dnes stojí rozhledna.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pravděpodobně se jedná o místo Starý Těšín, dnes Podobora (část obce Chotěbuz), kde se nachází Archeopark Chotěbuz. jako druhá varianta by mohlo jít o návrší, kde se nachází Zámek Chotěbuz.
- ↑ Dle historiků pravděpodobně správní sídlo kmene Holasiců. Německy psáno Gradice Golensiczke.
- ↑ Osada lovců mamutů.
- ↑ Dříve Polsko-ostravský hrad
- ↑ V oněch dobách, tam, kde cesta procházela brodem přes řeku, vznikaly proti sobě obvykle dvě sídliště. Ostrava byla v 9.–12. století vesnicí, která byla na obou stranách řeky. Tehdy psána jako Ostrava, později Vendická Ostrava, tedy slovanská, následně došlo k určení na Moravskou Ostravu (Arcidiecéze olomoucká) a Polskou Ostravu (Arcidiecéze vratislavská).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Kolektiv autorů. Dějiny Ostravy. K 700. výroční založení města. Profil, 1967. S. 60–62.
- ↑ Povrchový sběr | Archeologové sobě [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-29. (anglicky)
- ↑ Hradiště, které zde bylo, mohlo být předchůdcem tvrze, pozdějšího hradu. Také by mohlo jít o správní středisko své doby a současné Ostravy (Polská, resp. Slezská Ostrava a Moravská Ostrava, Přívoz). K hradišti patřilo několik zemědělských osad. Dle odborníků jde o předpoklad, ale oprávněný. Viz, Kolektiv autorů. Dějiny Ostravy. K 700. výroční založení města. Profil, 1967. S. 60–62.
- ↑ Kolektiv autorů. Dějiny Ostravy. K 700. výroční založení města. Profil, 1967. S.48-55.
- ↑ ADAMUS, Alois. Z dějin Moravskoostravské radnice. camea2.svkos.cz [online]. Lidová knihtiskárna v Moravské Ostravě, 1930. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-29.
- ↑ Tabule č. 9 Naučná stezka | KPHMO [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné online.
- ↑ FRANTIŠEK, Sláma. Vlastenecké putování po Slezsku Stránka. camea2.svkos.cz [online]. J. Otta. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-29.
- ↑ Loupeživí rytíři. vlach.webz.cz [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b SLEZSKO, Opavské. Zřícenina hradu Landek. www.opavske-slezsko.cz [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-14.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kolektiv autorů. Dějiny Ostravy. K 700. výroční založení města., Profil, 1967
- Plaček M. (1996): Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Výšinné neopevněné sídliště Landek na Wikimedia Commons - Video k hradu a hradisku na Landeku: YouTube kanál Ostravského muzea.
- Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
- Opavské Slezsko Archivováno 14. 11. 2019 na Wayback Machine.
