Hladov
| Hladov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jihlava |
| Obec s rozšířenou působností | Jihlava (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°12′53″ s. š., 15°36′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 175 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,84 km²[2] |
| Katastrální území | Hladov |
| Nadmořská výška | 653 m n. m. |
| PSČ | 588 33 |
| Počet domů | 73 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hladov 32 588 33 Stonařov [email protected] |
| Starosta | Aleš Tomek |
| Oficiální web: www | |
  Hladov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587125 |
| Kód části obce | 38814 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Hladov (německy Hungerleiden[4]) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 175[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Opatov, Dlouhá Brtnice, Sedlatice a Stará Říše.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jak ukazuje jediný doklad ze středověku (1257), vesnice se původně jmenovala Pfaffendorf - "Kněžská ves". Název byl odvozen od skutečnosti, že vesnice pařila ženskému premonstrátskému klášteru v Nové Říši. Vesnice byla snad osídlena ještě po husitských válkách, poté byla opuštěna a obnovena až v 17. století pod jménem Hladov podle neúrodné půdy. Do němčiny bylo jméno převedeno zprvu jako Hungerleid - "Trápení hladem", od poloviny 18. v množném čísle (Hungerleiden). Podoba jména v písemných záznamech: Paffendorp (1257), Hladow (1678, 1718), Hungerlayd (1720), Hungerleyden (1751), Hungerleiden či Kladow (1846), Hungerleiden a Hladov (1872). [5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257. V roce 1534 vesnici koupilo město Jihlava.[6] Zpustlá ves byla znovu obnovena v 17. století českým obyvatelstvem.[5] Do roku 1849 byla součástí novoříšského panství. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 ve vsi 254 obyvatel, z toho 133 mužů a 122 žen ve 36 domech a 56 domácnostech. Desátky se odváděly panství Nová Říše. Na pondělní týdenní trhy se z Hladova jezdilo do Třebíče. Po osvobození v roce 1945 náležel Hladov pod Okresní národní výbor v Dačicích až do roku 1949, kdy připadl pod správní okres Třešť a v jeho rámci pro nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 byl připojen pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2003. V roce 1980 byl Hladov připojen pod obec Dlouhá Brtnice, od roku 1990 je opět samostatnou obcí. Od roku 2003 spadá pod pověřený městský úřad v Jihlavě v samosprávném kraji Vysočina. Elektrifikována byla obec připojením na rozvodnou sít ZME Brno v roce 1938. Po roce 1945 byla v obci postavena hasičská zbrojnice.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Hladov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 8 km jižně od Stonařova a 2,5 km od Dlouhé Brtnice, 3,5 km západně od Opatova, 2,5 km severně od Sedlatic, 4,5 km severovýchodně od Staré Říše. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 653 metrů.[8] Nejvyšší bod o nadmořské výšce 659 metrů se nachází jihovýchodě od obce. Hladovem protéká Hladovský potok, na němž se rozkládají rybníky Panenská hráz a Hladovský rybník.[9] Památná lípa srdčitá roste ve volné krajině v blízkosti lesního porostu a polní cesty u studánky.[10]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1930 zde žilo v 52 domech 278 obyvatel. 275 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 276 římských katolíků, 1 evangelík a 1 příslušník Církve československé husitské.[11]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 268 | 289 | 276 | 303 | 345 | 311 | 278 | 256 | 261 | 214 | 175 | 125 | 130 | 151 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]
Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Aleš Tomek. Hladov je členem Mikroregionu Třešťsko a Místní akční skupiny Třešťsko.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2006–2010 | 111 | 56,76 | 7 | 7 KDU-ČSL | Jan Bartoň |
| 2010–2014 | 119 | 45,38 | 7 | 7 KDU-ČSL | Aleš Tomek |
| 2014–2018 | 143 | 47,55 | 7 | 7 KDU-ČSL | Aleš Tomek |
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]V obci sídlí firmy DRS Deštná s.r.o., LESY NEPOMUKY,s.r.o., POSPÍCHAL ČALOUNĚNÝ NÁBYTEK CZ a.s., LTK speed s.r.o. a Dřevovýroba Prokš, s.r.o.[13] a nachází se zde čerpací stanice Agip - Eni. Obcí prochází silnice II. třídy č. 38 ze Želetavy do Dlouhé Brtnice.[14] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a TRADO-BUS. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Nová Říše, Stará Říše, Želetava, Budeč, Zadní Vydří, Znojmo, Hrotovice, Moravské Budějovice.[15] Obcí prochází žlutě značená turistická trasa z Opatova do Nepomuk.
Školství, kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]Budova školy byla postavena v Hladově v roce 1890. Vyučovalo se v ní až do 70. let 20. století, kdy byla pro malý počet žáků zrušena a žactvo bylo převedeno do Dlouhé Brtnice a do Stonařova. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů a Myslivecké sdružení Hladov.[16]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Dům čp. 77 u požární nádrže -
Ruiny -
Hřiště na severu obce
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 39.
- ↑ a b HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 257.
- ↑ JAROŠ, Zdeněk. Historie a současnost podnikání na Jihlavsku. Žehušice: Městské knihy, 2001. 295 s. ISBN 80-902919-6-1. S. 52.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Hladov [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Hladov [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Lípa u studánky [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-01]. S. 564, 565, záznam 24. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Hladov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Hladov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online.
- ↑ TOMEK, Aleš. Historie obce [online]. Obec Hladov, 2007-01-01 [cit. 2014-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-16.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 851–853.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hladov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hladov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Hladov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
