Přeskočit na obsah

Doksy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě na Českolipsku. O obci na Kladensku pojednává článek Doksy (okres Kladno).
Doksy
Náměstí v Doksech
Náměstí v Doksech
Znak města DoksyVlajka města Doksy
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecDoksy
Obec s rozšířenou působnostíČeská Lípa
(správní obvod)
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°33′53″ s. š., 14°39′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel5 119 (2024)[1]
Rozloha74,96 km²[2]
Nadmořská výška266 m n. m.
PSČ472 01
Počet domů1 434 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.6
Počet ZSJ24
Kontakt
Adresa městského úřaduNám. Republiky 193
472 01 Doksy
[email protected]
StarostaRoman Fajbík
Oficiální web: www.mesto-doksy.cz
Doksy na mapě
Doksy
Doksy
Další údaje
Kód obce561495
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doksy (německy Hirschberg, Bad Hirschberg) jsou město v jižní části okresu Česká Lípa, v Libereckém kraji. Ve městě, včetně částí Břehyně, Kruh, Obora, Staré Splavy, Vojetín a Žďár, žije přibližně 5 100[1] obyvatel.

Město leží na břehu Máchova jezera, u silnice I/38 mezi Mladou Boleslaví a Českou Lípou a prochází jím železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová.

Sousedními obcemi sídla jsou Okna, Ralsko, Bělá pod Bezdězem, Provodín, Jestřebí, Chlum, Bezděz, Blatce, Dubá, Skalka u Doks, Luka, Březovice, Nosálov a Tachov.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie

Založení města

[editovat | editovat zdroj]

Město vzniklo po příchodu německých kolonistů se záměrem českého krále Přemysla Otakara II. chránit obchodní stezky (Mělnická i Žitavská) a čelit vzestupu moci rodu Markvarticů.[4][5] První písemná zmínka o obci je z královy listiny psané v Písku roku 1264, kdy německým lokátorům Hartvíkovi a Konrádovi z Kravař věnoval sto lánů půdy u potoka nazývaného Doksi. Tato listina byla dlouho pokládána za zakládající listinu budoucího města Doksy. Podle dalších zdrojů se věnovaná půda netýkala Doks, ale Starého Bezdězu, protože mezi již existujícími vesnicemi byla jmenována existující ves Hirschberg. To byl původní německý název vsi, jemuž noví, čeští osadníci dali později jméno Doksy. Český i německý název se s malými dobovými změnami používal do roku 1945.

Další listiny o Hirsperchu pochází jak ze stejného roku 1264, tak v listině jeho syna krále Václava II. z roku 1293.[6] Listina od Václava II., který zde příliš nepobýval, je považována pro historii města za první jistý psaný dokument.[7]

Další vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce rozvoji města napomohl císař Karel IV., od něhož dostaly Doksy významná městská privilegia (soudní pravomoc, týdenní trhy, práva várečné a mílové) a který v roce 1366[8] či 1367[7] nechal založit Velký rybník s rozlohou 350 ha, který je dnes nazýván Máchovo jezero.

Zámek Doksy

Jeho syn Zikmund Lucemburský panství zastavil Janu z Michalovic, který je s pomocí mj. Berků z Dubé začlenil do protihusitské enklávy. Husité pak roku 1426 bezdězské panství včetně Doks vyplenili. V roce 1445 zadlužené panství koupil Jan Smiřický ze Smiřic, ale po jeho popravě roku 1453 se panství vrátilo Michalovicům. V tomto období zde české obyvatelstvo převládalo.

V 15. a 16. století došlo k rozvoji oblasti díky zintenzivnění rybníkářství, bylo vybudováno dalších pět rybníků. V roce 1531 jejich hráze protrhla velká povodeň. V období třicetileté války byl kraj popleněn vojsky a později dosídlen Němci.

Radnice na nám. Republiky

Po roce 1553 dokeské panství získal Jan z Vartenberka a v Doksech si nechal postavit panský dvůr, zámek a pivovar.[7] V roce 1620, týden po bitvě na Bílé hoře bylo městečko vypleněno vojskem bavorského vévody Maxmiliána. Pak zde panoval rod Butlerů.[9] V roce 1680 městečko i přilehlé panství Butlerové prodali hraběti Arnoštu Josefovi z Valdštejna. Rod Valdštejnů pak zámek vlastnil až do roku 1945.[10]

Na konci 18. století město vyhořelo a status města ztratilo. Po roce 1800 nastala v českých zemích konjunktura textilního průmyslu. Také v Doksech si syn břehyňského mlynáře a majitel prosperující pily František Wünsche nechal postavit na Továrním vrchu kartounku a pro dělníky v jejím sousedství řadu domků, tzv. Malou stranu. Díky této továrně vzrostl počet stálých obyvatel na dva tisíce. Wünsch se často s hrabětem Valdštejnem[který?] dostával do ostrých sporů, protože své dělníky platil lépe. Valdštejn pak vyvinul nemalé úsilí, aby se kartounka dostala do potíží. V roce 1839 byla definitivně uzavřena, Valdštejn pozemky skoupil a z Doks se odstěhovalo najednou pět set lidí.[11]

Koncem 19. století se městečko orientovalo na turistický ruch.[12] Roku 1867 spojila s okolím město železniční trať. V období tzv. první republiky se Doksům říkalo Severočeské vodní lázně, či Severočeská riviéra. Roku 1928 byla na břehu Máchova jezera vytvořena pláž.[10] Mezi roky 1938 a 1945 patřily německy mluvící Doksy do Třetí říše v rámci Sudetské župy. Po druhé světové válce zde došlo k takřka kompletní výměně obyvatelstva a místních názvů (např. osada Heuthor – Brána[13]).

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Ve správním území města existuje několik chráněných lokalit:

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve městě žilo 1 880 obyvatel (z toho 846 mužů), z nichž bylo 193 Čechoslováků, 1 647 Němců, dva příslušníci jiné národnosti a 38 cizinců. Převážná většina (1 825 osob) byla římskými katolíky, 32 evangelíky, dva lidé patřili k církvi československé, šest k izraelské, dva k jiným nezjišťovaným církvím a třináct lidí bylo bez vyznání.[14] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 2 565 obyvatel: 375 Čechoslováků, 2 134 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a 51 cizinců. Počet katolíků vzrostl na 2 366, evangelíků na 86 a příslušníků církve československé na 29. Tři lidé se hlásili k izraelské církvi, pět k nezjišťovaným církvím a 76 lidí bylo bez vyznání.[15]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[16][17]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 094 2 124 1 949 1 727 1 710 1 880 2 565 2 613 3 250 3 324 4 349 4 052 4 076 4 076 4 050
Počet domů 265 281 283 269 299 320 496 527 643 522 698 743 810 875 875

Vývoj státní správy

[editovat | editovat zdroj]

Doksy byly v roce 1848 panstvím, jehož majitelem byl hrabě Kristián z Valdštejna a Vartenberka. Panství Doksy náleželo do Boleslavského kraje a patřilo k němu 27 vesnic.

Po zrušení poddanství a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Po reformě byl utvořen Českolipský kraj s deseti politickými okresy. Doksy i se Starými Splavy byly zařazeny do politického okresu Dubá. V Dubé byl vytvořen i soudní okres, který podléhal krajskému soudu v České Lípě.

Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Politický okres Dubá, kam Doksy i nadále patřily, se staly součástí Kraje Mladá Boleslav.

V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Doksy v okrese řízeném okresním hejtmanstvím v Dubé zůstaly. V Dubé zůstal i soudní okres. Tento stav s menšími úpravami zůstal do roku 1948. V období protektorátu byly kraje obnoveny. Na území Sudet vznikly tři kraje, okres Dubá i s Doksy byly zařazeny pod kraj Ústí nad Labem.

Při reformě provedené k 1. lednu 1949 byl vytvořen politický okres Doksy, který patřil pod Liberecký kraj. V roce 1960 byl okres Doksy zrušen, většina jeho území byla vřazena do okresu Česká Lípa, kde je dodnes.[18][19]

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Město se skládá z osmi částí, které leží na dvou nesousedících územích:

Od 1. května 1976 do 30. června 1990 k městu patřila i Skalka u Doks.[20]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]
Železniční stanice Doksy u Máchova jezera, vítěz soutěže o nejkrásnější nádraží v roce 2017

Roku 1867 byl zahájen provoz na železniční trati z Bakova nad Jizerou přes Doksy do České Lípy. Trať 080, jak je značena v jízdním řádu, je dnes v provozu v trase Jedlová – Česká Lípa – Bakov nad Jizerou. Na nádraží Doksy staví osobní vlaky z Bakova nad Jizerou do České Lípy, začínají tu i osobní vlaky jedoucí přes Českou Lípu na Jedlovou. Doksy se nacházejí rovněž na trase rychlíků linky D23, jezdící z Kolína přes Mladou Boleslav a Českou Lípu až do Rumburka.

Městem vede silnice I/38 a silnice II/270. Nachází se v něm autobusové nádraží, ze kterého odjíždějí autobusy do celé přilehlé oblasti i do vzdálenějších destinací. Doksy jsou součástí integrovaného dopravního systému Libereckého kraje.

Po Máchově jezeře je provozována pravidelná i výletní lodní doprava.[21] V letním období je mezi Doksy a Starými Splavy v provozu výletní vláček.[22]

Společnost

[editovat | editovat zdroj]
Kino v Doksech

Ve městě existovalo malé městské muzeum, kompletně zničené v roce 1945. V archivu města jsou uchovány muzejní dokumenty z let 1932 až 1944. V muzeu byly také uchovány rukopisy místních vlastivědných spisovatelů.[23] Od roku 1960 je muzeem Památník Karla Hynka Máchy, které organizuje i některé akce pro veřejnost.

V roce 2021 byly Doksy centrem Mistrovství světa v orientačním běhu. Přímo v Doksech se běžely sprintové štafety.[24]

Od roku 2002 se poblíž Doksů koná největší LARP bitva v ČR – Bitva Pěti Armád.

Fotbal

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1923 byl založen fotbalový klub SK Doksy. Začátkem druhé světové války (v roce 1939) byl zrušen, po jejím skončení v roce 1945 se klub podařilo založit znovu. V letech 1951 až 1955 změnil několikrát název, roku 1951 na Sokol Doksy, roku 1952 na Sokol SKP Doksy, roku 1952 na Sokol STS Doksy a roku 1953 na Dynamo Doksy. V těchto letech hrál krajskou a oblastní pravidelnou soutěž.[25]

V současnosti patří místní klub k nejlepším ve své kategorii. Dokský A tým zakončil sezonu 2010/2011 v I. A třídě Libereckého kraje na 1. místě čtrnáctičlenné tabulky.[26] V krajském přeboru se v červnu 2012 umístil na 3. místě.

Fotbalový B tým zakončil sezonu 2010/2011 v III. třídě okresu Česká Lípa na 5. místě čtrnáctičlenné tabulky.[27] O rok později tým z Jestřebí, hrající jako B tým Doks, zvítězil ve II. třídě okresu a v sezóně 2012/2013 hrál v I. B třídě.[28]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Památník Karla Hynka Máchy
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Doksech.

Centrem města je náměstí s kostelem, mariánským sloupem, radnicí a měšťanskými domy.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  • Polsko Bolków, Polsko – od roku 2006
  • Německo Oybin, Německo – od roku 2006

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 35. 
  5. ↑ Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Máchův kraj, s. 24. 
  6. ↑ MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Dějiny – Založení města, s. 12. Dále jen Mauserová, Richtermoc (2003). 
  7. ↑ a b c DULÍK, Stanislav. Doksy a okolí. Hostivice: Mgr Petr Prášil, 2009. ISBN 978-80-86914-81-7. Kapitola Doksy, s. 19. Dále jen Dulík (2009). 
  8. ↑ Mauserová, Richtermoc (2003), s. 16.
  9. ↑ ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec: Krajské nakladatelství Liberec, 1957. S. 82. 
  10. ↑ a b Liberecký kraj – Českolipsko, s. 35
  11. ↑ FIŠAROVÁ, Gabriela. Sborník učitelských prací. Praha: Univerzita Karlova, 2004. ISBN 80-7308-074-5. Kapitola Doksy a Máchovo jezero, s. 19. 
  12. ↑ Českolipsko, str. 26
  13. ↑ Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  14. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 181. 
  15. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 52. 
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  18. ↑ Dulík (2009), s. 4.
  19. ↑ SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa: Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 48. 
  20. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 510.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  21. ↑ http://www.regatamachovojezero.cz/lodni-doprava
  22. ↑ Archivovaná kopie. www.doksy.com [online]. [cit. 2012-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-10. 
  23. ↑ SYKÁČKOVÁ, Olga. Český muzejní spolek v České Lípě. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1990, s. 42. ISSN 80-7065-071-20. 
  24. ↑ MS 2021: Základní informace [online]. [cit. 2021-07-12]. Dostupné online. 
  25. ↑ HORÁK, Jindřich; KRÁL, Lubomír. Encyklopedie našeho fotbalu. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-22-2. Kapitola Rejstřík československých klubů 1945–1992, s. 465. 
  26. ↑ Radek Valenta. Krajské fotbaly. Českolipský deník. 20. červen 2011, roč. 18, s. 21. ISSN 1214-8462. 
  27. ↑ Radek Valenta. Konečná tabulka III.třídy 2010/2011. Českolipský deník. 22. červen 2011, roč. 18, s. 15. ISSN 1214-8462. 
  28. ↑ Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20. června, s. 16. ISSN 1214-8462. 
  29. ↑ Hana Fabingerová: Krajem Karla Hynka Máchy
  30. ↑ Dulík (2009), s. 36.
  31. ↑ Michael Polák. Učil Suka a oblíbil si Doksy. Před 180 lety se narodil Antonín Bennewitz. Českolipský deník [online]. 2013-03-26 [cit. 2013-03-26]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Lázně, místa léčební a sídla letní, Praha 1904
  • F. Hantschel: Führer durch die Sommerfrische Hirschberg und deren Umgebung, B. Leipa
  • B. Kinský: Bezděz – Doksy a Máchovo jezero s okolím, Česká Lípa 1931
  • R. Mauserová, V. Richtrmoc: Doksy a Máchův kraj, Dobřichovice 2003

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části města Doksy
Části obce
Města, městyse a obce okresu Česká Lípa
Bezděz • Blatce • Blíževedly • Bohatice • Brniště • Cvikov • Česká Lípa • Doksy • Dubá • Dubnice • Hamr na Jezeře • Holany • Horní Libchava • Horní Police • Chlum • Chotovice • Jestřebí • Kamenický Šenov • Kozly • Kravaře • Krompach • Kunratice u Cvikova • Kvítkov • Luka • Mařenice • Mimoň • Noviny pod Ralskem • Nový Bor • Nový Oldřichov • Okna • Okrouhlá • Pertoltice pod Ralskem • Polevsko • Provodín • Prysk • Radvanec • Ralsko • Skalice u České Lípy • Skalka u Doks • Sloup v Čechách • Slunečná • Sosnová • Stráž pod Ralskem • Stružnice • Stvolínky • Svojkov • Svor • Tachov • Tuhaň • Velenice • Velký Valtinov • Volfartice • Vrchovany • Zahrádky • Zákupy • Žandov • Ždírec
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Doksy&oldid=24252139“